Jak na pojistné při podnikání v ČR a zaměstnání v cizině

Souběhy různých příjmů nejsou výjimečné. Dokonce je možné pracovat v zahraničí, ale podnikat v ČR. Ovšem, jak je to se zdravotním pojištěním a odvody?

V současné době je běžná kombinace zaměstnání s podnikáním. Výjimkou není ani situace, kdy je jedna z činností vykonávána v zahraničí. Pak logicky vyvstávají otázky, jak je to v takových případech se zdravotním pojištěním a případnými odvody sociálního a zdravotního pojistného. 

Souběh podnikání v ČR a zaměstnání v zemi EU

Článek je inspirován dotazem z odborné poradny serveru Podnikatel.cz. Tazatelka je zaměstnána v zahraničí a vykonává podnikatelskou činnost v České republice. Ráda bych věděla, zda mohu dobrovolně a v jaké výši platit zdravotní pojištění v ČR, pokud jsem zaměstnána na hlavní pracovní poměr v zemi EU, kde odvádím zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů, ale současně jsem OSVČ v ČR, kde živnost provozuji od roku 2003 jako činnost vedlejší. Upřesňuji, že výdělek ze samostatné vedlejší činnosti po odečtení paušálu nedosahuje ani výše, ze které je nutné platit daň z příjmů, uvádí čtenářka v odborné poradně.  Dodává, že byla přesvědčena, že podle norem EU nelze mít zdravotní pojištění souběžně ve dvou zemích. Ovšem dle odpovědní v poradně serveru Podnikatel.cz zjistila, že je nutné při vedlejší samostatné činnosti platit zdravotní pojištění.

Zdravotní pojištění

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Povinnosti OSVČ se odvíjí od data vzniku souběhu činností. 

O objasnění této problematiky server Podnikatel.cz požádal Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR. Běžně skutečně není možné, aby jedna osoba byla zdravotně pojištěna ve veřejném systému dvou a více států EU (a byla tak zároveň nucena platit ve dvou státech pojistné) = princip jednoho pojištění. Příslušnost k právním předpisům je vždy primárně určena dle státu zaměstnání. Pokud dochází k souběhu výdělečných činností, je nutné tuto příslušnost určit. K tomu je v ČR kompetentní ČSSZ, která vydá speciální potvrzení o příslušnosti k právním předpisům (na standardizovaném evropském formuláři E101 nebo A1), vysvětlil Jiří Rod, mluvčí zdravotní pojišťovny. Dodal, že osoby které měly dvojí výdělečnou činnost, a to specificky samostatnou výdělečnou činnost v ČR a zaměstnání v jiném státě EU před 1. květnem 2010, tedy za platnosti „starých“ koordinačních nařízení, 1408/71 a 572/71, mohou příslušet právním předpisům obou států, a to až do zrušení, nejdéle však po dobu deseti let (počítáno od 1. května 2010).

Ovšem ti, kterým vznikl souběh výdělečných činností až po 1. květnu 2010, musí být zdravotně pojištěni pouze ve státě zaměstnání, kam také odvádějí pojistné ze všech svých příjmů. Nicméně, až do doložení formuláře E101/A1, tj. do doby určení příslušnosti k právním předpisům, jsou povinny podávat přehledy i v ČR. Zrušení dvojí příslušnosti je kdykoliv možné na základě žádosti osoby o přehodnocení situace, a to k následujícímu měsíci. Je však nezbytné předložit výše uvedený formulář E101 nebo A1.

Sociální pojištění

Stejně jako v případě zdravotního pojištění se server Podnikatel.cz obrátil i v oblasti sociálního pojištění na příslušné odborníky. Jak nám sdělila Česká správa sociálního pojištění, v popisované situaci bude hrát roli datum vzniku zaměstnání v cizině (zda se jedná o stát EU nebo stát aplikující koordinační nařízení) a výdělečné činnosti jako OSVČ. Mluvčí Jana Buraňová v podstatě doplnila a upřesnila odpověď zdravotní pojišťovny. Důležité je datum vzniku souběhu činností, a to:

widgety

  • pokud zaměstnání v cizině i výdělečná činnost vznikly před 1. květnem 2010 a dosud nedošlo k žádné změně, pak je osoba nadále příslušná ke dvou právním předpisům, tedy platí (vznikne-li taková povinnost dle právních předpisů příslušného státu) pojistné v obou státech. Z titulu OSVČ na území ČR jde o činnost vedlejší, kdy má tato osoba vždy povinnost podávat každoročně přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Zda se platí pojistné v ČR z titulu OSVČ, záleží na tom, zda daňový základ dosáhl rozhodné částky (každý rok se nově stanovuje); toto platí nejdéle do 30. dubna 2020;
  • pokud zaměstnání v cizině nebo samostatná výdělečná činnost vznikla po 1. květnu 2010, pak už se bude posuzovat příslušnost k právním předpisům jen k jednomu státu, tedy pojistné se bude odvádět jen do jednoho státu, ve kterém má osoba zaměstnání (HPP), z něhož vyplývá účast na pojištění dle daného státu. Osoba tedy nebude z titulu OSVČ podléhat právním předpisům o sociálním pojištění ČR, tj. nebude podávat přehledy v ČR ani v ČR platit pojistné. Její evidence v ČR bude ukončena ke dni předcházejícímu dni, od kterého bude uznána příslušnost právním předpisům v jiném státě. Bude však zjednodušeně řečeno i z této činnosti plnit povinnosti OSVČ dle předpisů státu, kde má zaměstnání;
  • pokud osoba, na kterou se vztahuje přechodné období dle předpisů platných před 1. květnem 2010, již nechce podléhat dvěma právním předpisům (viz bod 1 a vysvětlení níže), pak je možné kdykoliv požádat o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení a bude rozhodnuto o příslušnosti k předpisům jednoho státu, tj. státu, ve kterém má zaměstnání;
  • pokud OSVČ, která je současně zaměstnancem v cizině, bude chtít být z titulu OSVČ pojištěna na území ČR, pak může podat žádost o výjimku z příslušnosti k právním předpisům, o které rozhodnou oba státy, kterých se účast na pojištění týká. Pro udělení výjimky je nutné uvést vážný důvod.

Žádost o určení příslušnosti

Osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a současně činnost zaměstnance na území členského státu Evropské unie, může v období, kdy se na ni vztahují přechodná ustanovení, podat žádost o určení příslušnosti k právním předpisům na příslušné instituci státu bydliště. Žádá tedy u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Pro tyto účely slouží Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, do které je vložena 2. a 3. strana formuláře Žádost osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení. OSSZ po posouzení žádosti vydá zamítavé stanovisko potřebné pro zahraniční instituci, neboť na základě ustanovení čl. 13(3) Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 bude tato osoba podléhat právním předpisům členského státu, ve kterém vykonává zaměstnání, vysvětluje mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Následně OSVČ požádá příslušnou instituci o vystavení formuláře A1. Dotyčná osoba pak bude i z podnikatelské činnosti vykonávané na území ČR podléhat systému sociálního zabezpečení členského státu, ve kterém vykonává zaměstnání, do tohoto systému bude odvádět pojistné v případě vzniku účasti na pojištění.

Pokud OSVČ vykonávala zaměstnání v cizině až po 1. květnu 2010, tzn., že měla povinnost požádat o posouzení k příslušnosti k právním předpisům již dle nových nařízení a tuto skutečnost dosud neučinila, musí tak neprodleně učinit. Jestliže nebude podléhat právním předpisům ČR (což je důvodný předpoklad), ale měla by závažný důvod pro to, aby setrvala v českém systému sociálního zabezpečení, lze situaci řešit za využití aplikace výjimky z příslušnosti k právním předpisům dle ustanovení čl. 16 Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004. Žádost o výjimku lze podat u místně příslušné OSSZ. Výjimka může být udělena pouze v zájmu dotčené osoby a pouze pokud s udělením výjimky vysloví souhlas příslušné instituce obou států. Na udělení výjimky však není právní nárok.

Výkon zaměstnání v cizině je důvodem vedlejší činnosti

Pro úplnost Jana Buraňová uvedla, že výkon zaměstnání v cizině je důvodem pro posouzení samostatné činnosti v ČR jako vedlejší činnost, OSVČ má však povinnost podávat za každý rok, ve kterém samostatnou výdělečnou činnost vykonávala, přehled o příjmech a výdajích. Povinnost platit pojistné vzniká pouze v případě, že daňový základ za tento rok dosáhl rozhodné částky. Rozhodná částka je proměnlivá, pro každý rok se stanovuje v nové výši a snižuje se o měsíce, ve kterých není vykonávána vedlejší činnost. Jestliže se na OSVČ vztahují přechodná ustanovení Nařízení č. 833/2004, může i nadále plnit povinnosti OSVČ platné v ČR, a to až do 30. dubna 2020.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 5. 2016 15:19

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+