Hlavní navigace

Jak na přehled ČSSZ při kombinaci hlavní a vedlejší výdělečné činnosti

22. 4. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Při přechodu hlavní a vedlejší činnosti v průběhu roku vznikají OSVČ zpravidla vyšší doplatky pojistného. Ne vždy je umí daňové kalkulačky správně spočítat.

Konečný termín podání přehledů o příjmech a výdajích ČSSZ se neúprosně blíží. Osoby samostatně výdělečně činné, které v průběhu roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost hlavní i vedlejší, může doplatek důchodového pojistného nepříjemně překvapit. Výpočet kombinace hlavní a vedlejší činnosti není zrovna jednoduchý a neporadí si s ním ani řada na internetu volně dostupných daňových kalkulaček. Správný postup výpočtu jsme ověřili u České správy sociálního zabezpečení.

Vedlejší výdělečná činnost

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Stanovená rozhodná částka platí pouze při vedlejší činnosti vykonávané po celý kalendářní rok. 

Výhodou vykonávání samostatné činnosti vedlejší je, že pokud příjmy po odpočtu výdajů nepřesáhnou stanovenou rozhodnou částku, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani minimální zálohy pro další období. K výkonu vedlejší činnosti musí být samozřejmě důvod. Tím je zpravidla zaměstnání, studium, mateřská a rodičovská dovolená nebo starobní důchod.

Rozhodná částka pro OSVČ vedlejší byla pro rok 2012 stanovena na 60 329 korun. To platí samozřejmě pouze v případě, kdy je výdělečná činnost vykonávána po celý rok. Pokud je vedlejší činnost vykonávána pouze část roku, snižuje se o příslušné dvanáctiny roku. A jestliže skončí důvod k vedlejší výdělečné činnosti, je automaticky vykonávána výdělečná činnost hlavní. OSVČ je povinna za tyto měsíce platit minimální zálohy, bez ohledu na výši vyměřovacího základu.

Stahujte interaktivní přehled o příjmech a výdajích ČSSZ

Kombinace hlavní a vedlejší

Podnikatelé, kteří v průběhu roku změní činnost z vedlejší na hlavní (případně opačně), musí navíc počítat s nepříjemným překvapením v podobě doplatku pojistného. Postup výpočtu si ukážeme na OSVČ, která v roce 2012 vykonávala 9 měsíců hlavní výdělečnou činnost a 3 měsíce vedlejší výdělečnou činnost. V prvním případě dosáhla vyměřovacího základu 60 308 korun, ve druhém 60 307 korun. Zde je vidět, jak pouhá koruna výdělku navíc může ovlivnit výši doplatku pojistného.

Příklad 1 

9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 308 korun, zálohy placeny 9 měsíců. 

Správný postup výpočtu dle České správy sociálního zabezpečení:

  • Rozhodná částka zakládající účast na důchodovém pojištění 60 329 Kč platí pouze pro případ, že vedlejší SVČ byla vykonávána po celý kalendářní rok, tj. 12 měsíců.
  • V uvedeném případě byla vedlejší SVČ vykonávána pouze 3 měsíce. Za každý měsíc, kdy nebyla vykonávána vedlejší SVČ, se odečítá z celkové rozhodné částky 5028 Kč, po odečtení 45 252 (9×5028 Kč) z rozhodné částky dostáváme rozhodnou částku zakládající účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší činnosti za 3 měsíce ve výši 15 077 Kč (60 329 – 45 252).
  • Jak je vidět v tiskopisu ř. 30 u vedlejší SVČ, bylo dosaženo této výše a vznikla povinná účast na důchodovém pojištění i z vedlejší SVČ (rozdělení daňového základu – 60 308/12 = 9 měsíců hlavní 45 231,03 Kč a 3 měsíce vedlejší 15 077,01 Kč. 
  • Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění bude v tomto případě součet dílčích (minimálních) vyměřovacích základu v ř. 32, tj. 6285×9= 56 565 Kč + 2514×3 = 7542 Kč = 64 107 Kč.
  • Vypočtené pojistné 18 720 Kč je vzhledem k výši vyměřovacího základu (60 308 Kč) poměrně vysoké.

Přehled ČSSZ

Příklad 2

Příjem o jednu korunu nižší, tj. 9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 307 korun, zálohy placeny 9 měsíců. 

Daně x

  • Vedlejší SVČ byla opět vykonávána pouze 3 měsíce. Za každý měsíc, kdy nebyla vykonávána vedlejší SVČ se odečítá z celkové rozhodné částky 5 028 Kč, po odečtení 45 252 (9×5 028 Kč) z rozhodné částky dostáváme rozhodnou částku zakládající účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší činnosti za 3 měsíce ve výši 15 077 Kč (60 329 – 45 252).
  • Ovšem při daňovém základu  60 307 Kč je rozdělení daňového základu na hlavní a vedlejší činnost ve výši za vedlejší činnost nižší než 15 077 Kč, a proto nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění z vedlejší výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem je v tomto případě 6 285×9 = 56 565 Kč. Jak je vidět v tiskopisu ř. 30 u vedlejší SVČ, bylo dosaženo této výše a vznikla povinná účast na důchodovém pojištění i z vedlejší SVČ (rozdělení daňového základu – 60 308/12 = 9 měsíců hlavní 45 231,03 Kč a 3 měsíce vedlejší 15 077,01 Kč.
  • Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění bude v tomto případě součet dílčích (minimálních) vyměřovacích základu v ř. 32, tj. 6285×9= 56 565 Kč + 2514×3 = 7542 Kč = 64 107 Kč.
  • Na rozdíl od předchozího příkladu vzniká OSVČ sedmikorunový přeplatek na pojistném. Platí pouze minimální zálohy z hlavní výdělečné činnosti. Žádný doplatek z vedlejší výdělečné činnosti nevzniká. 

Přehled ČSSZ

O povinnosti platby minimálních záloh z vedlejší výdělečné činnosti tedy rozhoduje řádek č. 30 z přehledu o příjmech a výdajích. Jestliže je nižší než částka z rozdělení daňového základu na hlavní a vedlejší činnost, OSVČ povinná účast nevzniká.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).