Jak na prodej sezónních přebytků ze dvora a zahrady

Letní sezóna přináší možnost přivydělat si prodejem ovoce, zeleniny a dalších produktů, které doma nestihneme zpracovat a spotřebovat. Čtěte, jak na to.

Přišel čas raných brambor, jahod a dalších plodin, které si pěstujeme na svých zahradách. Ne všechnu úrodu ale dokáže pěstitel sníst nebo zpracovat. Proto při cestě po českých obcích často narazíme na prodej přebytků ze zahrady nebo ze dvora. Pokud se i vám urodilo víc, než dokážete zvládnout, a přemýšlíte o prodeji části úrody, seznamte se nejprve s pravidly takové činnosti.

Pro prodej přebytků ze zahrady není potřeba mít živnostenské oprávnění, pokud se nejedná o soustavnou činnost. Pokud tedy teď v červnu nabídnete pár kilogramů jahod a během prázdnin například kedlubny nebo okurky, není to vůbec problém. Pokud ale začnete už na jaře s prodejem sadby a skončíte na podzim s bramborami a dalšími plodinami a budete zboží nabízet před svým domem den co den, už bude podmínka soustavnosti splněna. A podle platného živnostenského zákona je za živnost považována činnost soustavná, samostatná a provozovaná za účelem dosažení zisku, pro niž už je oprávnění potřeba. Při pochybnostech je dobré konzultovat takový prodej na příslušném živnostenském úřadě, každý úřad totiž míru soustavnosti posuzuje trochu jinak. Výpěstky ze zahrad lidé nejčastěji nabízejí tou nejjednodušší formou před svými domy. Prodejci přebytků jsou ale také vítáni na farmářských a jiných trzích. I tady pozor. Za soustavné bude považováno i to, pokud se člověk se svými přebytky bude na trhu objevovat v pravidelném intervalu třeba jen jednou týdně. O tom, že je činnost provozována za účelem zisku, pak na úřadě netřeba ani diskutovat. Zároveň prodejce nesmí dbát příkazů objednavatele. Jinak by šlo o závislou činnost.

To, že je možné prodávat přebytky svých pěstitelských a chovatelských zájmů bez oprávnění, upravuje živnostenský zákon. Ve svém § 3 odstavci 3 písmenu f) říká, že živností není prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami. A o drobných prodejcích se zmiňuje i zákon o zemědělství. V jeho § 2e odstavci 2 se dočteme, že fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. Drobní prodejci sezónních přebytků se proto kvůli jejich prodeji nemusí nikde registrovat.

Mohlo by vás zajímat: Léto se blíží. Čtěte, co všechno musíte splnit, když si chcete otevřít stánek

Pravidla prodeje domácích přebytků

Nabízené přebytky ze zahrady nebude prodejci nikdo kontrolovat. K takovému prodeji není nutné ani povolení hygieniků. Ovšem pozor, neznamená to, že by se hygienici nebo jiné kontrolní orgány nemohli na prodejce zaměřit a zkontrolovat ho. Učiní tak například na udání nespokojeného zákazníka. Je samozřejmě v zájmu každého prodejce nabízet zboží atraktivní, čerstvé a zdravotně nezávadné. Nahnilé jahody nebo uvadlé gumové okurky stejně nikdo nekoupí. Nezávadnost ostatně nařizuje i zákon o potravinách, který je vhodné před započetím prodeje prostudovat. Je nutné myslet na to, že každý, kdo uvádí do oběhu potraviny, a to i bezúplatně, je zodpovědný za jejich zdravotní nezávadnost. Toto platí stejně pro prodej ze dvora jako v kamenných obchodech nebo na tržnicích, a roli nehraje ani prodávané množství. Je na každém pěstiteli, výrobci nebo prodejci, jakými způsoby bude tuto nezávadnost zajišťovat.

Pokud se člověk chystá se svými přebytky na trh, musí počítat i s kontrolou jeho provozovatele. Například pořadatel Lounských farmářských trhů si vyhrazuje právo posoudit prodejní sortiment a povolit prodej zboží, které se zaměřením trhů souvisí a nepopírá ho, případně nevhodné zboží nebo jeho část z prodeje vyloučit. Stejné nebo podobné ustanovení platí na všech tržnicích. Provozovatelé trhů většinou místní pěstitele, chovatele a výrobce preferují, a pokud tito přijdou s kvalitním zbožím, většinou nebudou mít s dodržením provozního řádu problém.

Psali jsme: Zelenina, uzenina a pečivo. Svatá trojice farmářských trhů

Prodej ovoce a zeleniny bývá na vsích často ještě zpestřen jinou nabídkou přebytků ze dvora a chléva, tedy například vajec, králíků, kuřat a podobně. V tomto případě je potřeba přihlédnout k veterinárnímu zákonu. Jeho § 27 říká, že je povoleno prodávat například nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářství ve svém hospodářství nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo je dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Jsou-li vejce prodávána v tržnici nebo na tržišti anebo dodávána do místní maloobchodní prodejny, musí být stanoveným způsobem označena. To ale neplatí pro vejce z hospodářství chovatele, který chová nejvíce 50 nosnic. Každý týden je možné prodat jednomu spotřebiteli až 60 kusů vajec.

Podle vyhlášky o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, je pak možné prodej doplnit nabídkou 10 kusů zabité drůbeže nebo králíků týdně. Je ale nutné dodržet podmínku, že maso ani vejce nebudou kupujícím dále distribuovány. Nepovolený je prodej překupníkům nebo do restauračních kuchyní.

Dále čtěte: Stánkový prodej v obchoďáku vypadá lákavě, ale pozor na záludné smlouvy

EBF16

Daní se jen příjmy přesahující 30 000 korun

Prodej zahradních přebytků spadá do kategorie ostatních příjmů. Za příležitostný příjem je považován mimo jiné prodej ovoce a zeleniny z vlastní zahrady, prodej nasbíraných léčivých bylin a lesních plodů, ale i produktů, jako je mléko, maso, vejce nebo med. Ať už své přebytky ze dvora či zahrady prodáte doma nebo na trhu, myslete na daňovou povinnost. I příjmy z nesoustavného prodeje je nutné zdanit v případě, že jejich výše přesáhne ve zdaňovacím období 30 000 korun. Ve svém § 10 to stanovuje zákon o daních z příjmů. Ten také konkretizuje prodej medu a říká, že od daně je osvobozen ten, komu plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60. Je zde ale limit 500 korun příjmu na jedno včelstvo.

Pokud příjmy z prodeje přebytků nepřesáhnou zákonem stanovený limit, nevzniká ani povinnost podat daňové přiznání. Pokud jsou příjmy vyšší, musí je prodejce uvést v přiznání k dani z příjmu podávaném finančnímu úřadu do lhůty pro podání daňového přiznání následujícího roku. Od příjmů je pak samozřejmě možné odečíst si výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, v případě zemědělské výroby i paušálně.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2016 8:15

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak vytvořit video a na co si dát pozor
  • Jak ho naplnit vhodným obsahem
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+