Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na spropitné v souladu se zákonem

Dagmar Kučerová

Je zřejmé, že spropitné, které přenechá zákazník obsluze či podnikateli, je třeba zdanit. Nejen to, které je placeno prostřednictvím platebních karet.

Často se navíc jedná o evidovanou tržbu v rámci EET. Zdaleka se netýká jen restaurací či hotelů. Dýško se běžně dává například v kadeřnictví, na kosmetice atd.

Spropitné, dýško nebo tringelt?

Ať už peníze navíc nazveme jakkoli, jedná se o nepovinnou platbu vyjadřující míru spokojenosti zákazníka. Obvykle jde o odměnu obsluhujícímu personálu či přímo podnikateli, kterou host (zákazník, klient) vyjadřuje svou spokojenost s obsluhou či poskytnutými službami. Jde o dobrovolné zvýšení požadované platby v hotovosti nebo kartou na účet podnikatele.

Spropitné jako takové není upraveno žádným českým právním předpisem. Je však zřejmé, že odměna, která se v podnicích nechává buď přímo obsluze, nebo celému podniku, podléhá daňové povinnosti. Daň by měla být příjemcem odvedena vždy. V praxi to ale obdarovaní zaměstnanci většinou nedělají. Jak připouští Petra Petlachová Generálního finančního ředitelství, prokazování takových příjmů je minimálně problematické. Nicméně správci daně mohou v odůvodněných případech v souladu s daňovým řádem využít k doměření daně pomůcky (např. zjištěné částky spropitného u srovnatelného podniku, ve stejném místě a čase).

Jiné je to se spropitným poskytnutým při platbě bankovní kartou. Takové spropitné se skrýt nedá. Navíc s příchodem elektronických pokladen přibyla povinnost tržbu zaevidovat. Zdanění a evidence tržby se však liší podle toho, kdo je jejím příjemcem. Záleží totiž na konkrétních zvyklostech zařízení, tj. zda si spropitné rozdělí zaměstnanci, nebo zůstává podnikateli.

1. Příjemcem spropitného nebo jeho části je sám podnikatel

Jestliže je příjemcem sám podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti podléhající dani z příjmů. Jde jednoznačně o příjem podnikatele či provozovatele tj. součást úplaty (tržby) za jím poskytované služby. V případě činnosti, která již nyní podléhá evidenci tržeb (stravovací a ubytovací služby), je třeba ji jako tržbu zaevidovat. Tedy zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné, stejně jako na jiné hotovostní tržby, účtenku.

Příjemcem spropitného je zaměstnanec

Pokud je příjemcem spropitného personál (tj. zaměstnanci), z pohledu zákona o daních z příjmů se bezesporu jedná o příjem přijatý v souvislosti se zaměstnáním (s výkonem závislé činnosti). Podléhá dani z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 1. písm. d) zákona o daních z příjmů. Kdyby obdarovaný zaměstnání nevykonával, spropitné by nedostal. Spropitné však prvotně patří zaměstnavateli. Je to nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami podniku jako celku, nikoli jen s činností zaměstnance. I když spropitné inkasuje personál do své kapsy, v okamžiku jeho převzetí se účetně i daňově jedná o zdanitelné příjmy provozovatele podniku, který tyto příjmy „použil“ na odměnu za práci zaměstnanců (má k těmto příjmům daňově uznatelný mzdový náklad), vysvětluje Petra Petlachová.

WT100

Spropitné vyplacené zaměstnancům by tedy mělo být připočteno ke mzdě. O tuto částku bude zvýšen daňový základ zaměstnance a vstoupí do vyměřovacího základu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění. Danit se bude samozřejmě ze superhrubé mzdy. Zaměstnanec obdrží v čisté mzdě mnohem nižší částku, než kterou původně poskytl spokojený host či zákazník.

Z pohledu zaměstnavatele (provozovatele) půjde na jedné straně o příjem, tj. součást úplaty (tržby) za jím poskytované služby, a na straně druhé o daňově uznatelný mzdový výdaj (náklad). Tržba za této situace ze zákona nepodléhá elektronické evidenci tržeb (EET), ovšem dobrovolně evidována být může.

Z právního hlediska přitom nehraje roli, kolik se na spropitném vybere. Je zřejmé, že často činí velkou část příjmů zaměstnanců. V praxi nicméně dochází ke zdanění spropitného pouze ojediněle či spíše vůbec. Z pohledu povinnosti zdanit příjem jako takový není směrodatné, zda je úplata předávána při platbě kartou či skrytě. Buď se jedná o zdanitelný příjem ve smyslu zákona a je potřeba ho zdanit, nebo se nejedná o zdanitelný příjem a danit se nemusí. Dále je třeba posoudit, zda jde či nejde o evidovanou tržbu. Ne vše, co podléhá zdanění dle zákona o daních z příjmů, podléhá současně i elektronické evidenci tržeb.

Zjednodušeně z pohledu EET v příkladech:

  1. Spropitné v hotovosti si ponechá zaměstnanec – tržba sice nepodléhá elektronické evidenci tržeb, avšak neznamená to, že by příjem neměl být zdaněn.
  2. Spropitné je jako samostatná částka zákazníkem hrazeno z platební karty, ale majitel tuto částku nebo její část zahrne do mezd zaměstnancům – tržba nepodléhá elektronické evidenci tržeb, ale dobrovolně evidována být může. 
  3. Spropitné nebo jeho část si ponechá podnikatel – tržba vždy podléhá elektronické evidenci tržeb.

Pro snazší pochopení obrázek


Autor: Finanční správa, podle licence: Rights Managed
Našli jste v článku chybu?