Hlavní navigace

Jak na stánkový prodej a mobilní provozovny? Čtěte podrobného průvodce

26. 5. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 631791
Uvažujete o zahájení živnosti v prodejním stánku stánku či v mobilní provozovně? Pak se vám jistě budou hodit rady pro její bezproblémový chod. Pokud je dodržíte, postihy ze strany kontrolních úřadů vám nehrozí.

Blíží se léto a s ním spojený stánkový prodej přebytků ze zahrady a prodej potravin obecně. Je dobré si připomenout několik zásad, které by měl každý podnikatel při provozování živnosti, ať už ve stánku či v mobilní provozovně, dodržovat. Nejprve je důležité určit, jakou formou tedy budeme své produkty prodávat. Podnikatel by se měl zaměřit především na rozsah a délku trvání prodeje svých produktů. Čtete více: Z chajdy provozovna? Přečtěte si, co vše je třeba nahlásit a na co si dát pozor

Stánkový prodej vs. mobilní provozovna

Paradoxně je za provozovnu považován každý stánek, včetně plátěného skládacího stánku na trhu či ulici, který každý den jeho majitel odváží domů. Tento koncept pravděpodobně odporuje požadavku stability provozovny jako jednomu z jejích typových znaků. Tatáž výhrada platí pro zahrnutí pojízdných prodejen pod definici provozoven. Praxe se však v tomto směru striktně drží doslovného výkladu zákona.

Na označení stánku a pojízdné prodejny jsou kladeny stejné nároky jako na ostatní provozovny, a to včetně povinnosti vyvěšení informace o plánovaném uzavření stánku díky její definici v zákoně. Provozovnám se věnuje § 17 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., následně o ni mluví ještě § 7 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.

Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provo­zovna (je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce).

Vhledem k rozšířené definici provozovny se stánkový prodej z hlediska zákona stává rovnocenným s prodejem ve stálé provozovně. Čtěte více: Kdy postačí místo podnikání a kdy už je nutná provozovna?

Ohlášení prodeje ve stánku či mobilní provozovně

Zahájení, resp. ukončení provozování živnosti v mobilní provozovně není podnikatel povinen oznamovat živnostenskému úřadu. Obec může obec v přenesené působnosti vydat tržní řád formou nařízení obce v souladu s § 18 živnostenského zákona. Pokud obec této možnosti využije, pak tržní řád pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona (tj. i pro mobilní provozovnu), mimo jiné vymezí místa pro prodej a poskytování služeb.

Jestliže tedy obec vydá tržní řád, je třeba, aby umístění mobilní provozovny bylo tržním řádem povoleno. Pokud je mobilní provozovna umístěna na pozemku, který patří obci, pak je třeba aby obec s jejím umístěním souhlasila, uvedl pro server Podnikatel.cz Pavel VlčekMinisterstva průmyslu a obchodu ČR.

Stěžejní je také brát na zřetel, jaké produkty chce podnikatel ve svém stánku prodávat. Podle toho se pak rozdělují kompetence pro kontrolu ze strany úřadů, zároveň je podnikatel povinen se k příslušnému úřadu registrovat. Kompetence se tedy dělí na:

  • potraviny rostlinného původu prodávané na schválených i neschválených tržištích – Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZPI,
  • nezpracované potraviny živočišného původu, prodávané na schválených i neschválených tržištích (ryby, čerstvé maso, med) – Státní veterinární správa ČR SVS,
  • zpracované potraviny živočišného původu, prodávané na trhu, stánku, tržním místě (pokud nejsou schválené SVS) – kompetence SZPI,
  • potraviny živočišného původu, zpracované na schválené tržnici či tržišti – SVS.

Orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) pak prověřují provozovny, které mají vysloveně charakter občerstvení.

Podmínky k prodeji na stáncích

Podmínky k prodeji na stáncích jsou stanoveny stejně jako v případě kamenných obchodů, a to nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin. Tato příloha stanovuje obecné hygienické podmínky a požadavky pro všechny provozovatele maloobchodu. Kapitola I, V až XII přílohy II se vztahuje na kamenné obchody. Kapitola III přílohy II stanovuje požadavky na pojízdné nebo přechodné prostory (například prodejní stany, stánky na trhu, pojízdné prodejny), prostory užívané především jako soukromý obytný dům, v němž se však pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh, a na prodejní automaty.

Provozovatelé stánků musí podle těchto předpisů především zabezpečit, aby prostory stánku byly, a to v prakticky dosažitelné míře, umístěny, navrženy, konstruovány a udržovány v čistotě a v dobrém stavu tak, aby nedocházelo k riziku kontaminace, a to zejména zvířaty a škůdci. Podnikatel dále musí, kromě požadavků vyplývajících z nařízení č. 852/2004 dodržet také požadavky na bezpečnost a jakost nabízených potravin.

Prodávající má také možnost kontaktovat příslušný inspektorát, podle místa prodeje, kde mu pověření pracovníci rádi poradí, co zlepšit. Čtete více: Chci si založit prodejní stánek. Jak na to?

Jak kontrola mobilní provozovny probíhá?

Při kontrolách jsou prioritou rizikové potraviny, mezi které patří, vedle cukrářských výrobků, masné a mléčné výrobky. Prověřovány jsou jednak podmínky pro prodej všech nabízených potravin, způsob jejich skladování, značení a prodeje. Neméně důležitým parametrem je kontrola dodržování zásad osobní a provozní hygieny; používání pracovních oděvů; čistota ploch a nářadí. Zde jsou také nejčastěji zjišťovány nedostatky (např. ve vybavení stánků prostředky k mytí či očistě rukou, poškozené pracovní nebo prodejní plochy a nářadí).

Problémem bývá skladování potravin mimo stanovených teplot – tedy nikoliv v chladnici. Často je zaznamenána, mimo porušení provozní hygieny, také nedostatečná sanitace podávacího náčiní, uvedl Michal Spáčil ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Součástí kontroly je i kontrola značení a dodržení spotřební lhůty. Předmětem zájmu inspektorů je také okolí stánků a prodejen, zda je udržované a čisté.

skoleni_15_4

Pokud tedy podnikatel tímto způsobem prodává potraviny, je nezbytné, kromě požadavků na bezpečnost a jakost potravin, dodržet i níže uvedené zásady. Jejich dodržování je předmětem kontroly samotné.

6 tipů pro bezproblémový provoz stánku či mobilní provozovny

  • Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic).
  • Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě.
  • Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení.
  • Mít přístup k sociálnímu zařízení.
  • Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem.
  • Není-li podnikatel registrován příslušného kontrolního úřadu, musí to hned zajistit, jinak porušujete zákon.

Kdy není třeba živnostenské oprávnění?

Živnostenské oprávnění pro prodej ve stáncích a mobilních provozovnách není třeba pouze v případě jednorázového, nesoustavného prodeje. Pokud fyzická osoba neprovozuje přímo stánek s občerstvením, ale chce prodávat přebytky z vlastní zahrady, nepotřebuje živnostenské oprávnění. A to podle informací ze živnostenského úřadu ani tehdy, pokud je bude prodávat opakovaně. Ani v tomto případě však nesmí prodejce zapomenout uvést cenu svého zboží, mít cejchovanou váhu, pokud prodává zboží na váhu, a také být schopen vystavit paragon, pokud ho zákazník požaduje. Pozor: U prodeje přebytků z vlastní zahrady je důležité právě slůvko „vlastní”. Pak se nejedná o živnost.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).