Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na zahájení provozování živnosti volné

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Zahájení živnosti volné není vůbec složité. Vše zařídíte z jednoho místa, jedním formulářem. Tím je jednotný registrační formulář. Poté zajistíte úhradu měsíčních záloh a můžete vesele podnikat.

Jestliže jste se rozhodli začít s podnikáním, musíte nejdříve zjistit, zda druh činnosti, pro kterou jste se rozhodli, potřebuje živnostenské, případně jiné oprávnění. To se týká například advokátů, auditorů, lékařů a dalších povolání provozovaných bez nutnosti živnostenského oprávnění. Živnosti se rozdělují na volné, vázané, řemeslné a koncesované. Čtěte více: Přemýšlím o oboru

Živnost volná nevyžaduje prokázání způsobilosti. Lze ohlásit i více oborů najednou

Zřejmě nejjednodušší je zahájení živnosti volné. Podnikatel, který se rozhodne provozovat takovou živnost, nemusí prokazovat odbornou ani jinou způsobilost. Obor živnosti, který si vybere, pouze nahlásí živnostenskému úřadu a může začít podnikat. Ohlašuje se pouze jediná živnost volná, která obsahuje až osmdesát jednotlivých oborů. Výčet všech oborů volné živnosti uvádí server Podnikatel.cz v sekci Rozjezd. Čtěte více: Jak na volnou živnost

Podnikatel může provozovat jediný druh volné živnosti, ale zároveň i několik oborů najednou. Záleží na jeho rozhodnutí. Postačí, když nahlásí živnostenskému úřadu, pro které obory z živnosti volné se rozhodl. To je praktické hlavně z finančních důvodů. Nemusí se totiž za každou změnu provozovaného oboru platit zvláštní poplatek. Přesto je vhodné zvážit, kolik druhů oborů je člověk schopen vykonávat. „Všeználek“ ovládající až osmdesát druhů oborů na případnou budoucí klientelu pravděpodobně pozitivně nezapůsobí. Čtěte více: Jak si zřídit provozovnu

Podnikání zahájíme na živnostenském úřadě.

K zahájení podnikání tedy stačí zajít na kterýkoliv živnostenský úřad. Podmínkou je pouze dosažení plnoletosti, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Tu si živnostenský úřad sám prověří v trestním rejstříku. Poplatek za získání živnostenského oprávnění (původně živnostenský list) je 1000 Kč za všechny zvolené obory živnosti. Za ohlášení další živnosti zaplatíte 500 Kč. Změna oboru činnosti v rámci živnosti volné je zdarma, platí se však 100 Kč za vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny. Čtěte více: Jak se stát podnikatelem

Od roku 2006 funguje vzájemná komunikace jednotlivých dotčených orgánů veřejné správy. Byla vytvořena celorepubliková síť Centrálních registračních míst pro podnikatele v rámci obecních živnostenských úřadů (CRM). V praxi to znamená, že pomocí centrálního registru může podnikatel kromě vlastního ohlášení živnosti provést také některé další úkony spojené s podnikáním, která by jinak činil až následně u příslušných zvláštních orgánů, vysvětluje Jitka Prchalová, vedoucí živnostenského úřadu Jablonec nad Nisou.

Pro veškerá hlášení poslouží jednotný formulář

Souhrnná přihláška se podává na Jednotném registračním formuláři, který nahrazuje různé typy formulářů pro přihlášení, které dříve podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, sociálce, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Živnostenský úřad sám předává příslušné údaje jednotlivým úřadům. Čtěte více: Rozšiřuji podnikání

Stejně se postupuje i v případě oznamování změn. Pokud se změna, týkající se údajů uvedených v ohlášení živnosti promítne i do údajů sledovaných dalšími úřady, může podnikatel takovou změnu oznámit prostřednictvím CRM, který následně předá údaje příslušným orgánům. Ovšem využívání tohoto formuláře není povinné. Jedná se o možnost, kterou podnikatel může a nemusí využít. Pokud se rozhodne z jakéhokoli důvodu postupovat klasickým způsobem, tj. komunikovat přímo s příslušnými orgány, může tak i nadále činit, neboť dosavadní právní úprava zůstává zachována, dodává Jitka Prchalová. Čtěte více: Jak získat peníze

Zajistíme úhradu záloh, nejlépe trvalým příkazem

V případě, že se jedná o podnikatelskou činnost hlavní, je nutné zajistit úhradu měsíčních záloh na zdravotní a sociální pojištění, nejlépe zadáním trvalého bankovního příkazu. Jestliže podnikání zahajujete, platíte minimální zálohy. Nesmíte zapomenout, že dnem platby je až den připsání částky na účet sociálky nebo zdravotní pojišťovny. Den splatnosti příkazu proto uvádějte alespoň s dvoudenním předstihem přede dnem termínu splatnosti zálohy. Čtěte více: Jak na zálohy u ČSSZ?

Měsíční minimální záloha na sociální pojištění činí 1731 Kč, je splatná do 20. dne následujícího měsíce. ČSSZ uvádí na svých webových stránkách různá čísla účtů pro jednotlivá okresní pracoviště. Čtěte více: Jak na zálohy u ČSSZ?

Prostřednictvím jednotného registračního formuláře se můžete také přihlásit k nemocenskému pojištění. To je pro podnikatele dobrovolné. Nemocenské pojištění zajistí právo na výplatu nemocenského a dávek peněžité pomoci v mateřství. Minimální měsíční částka je 56 Kč. Pro platbu na sociální a nemocenské pojištění je stanoven shodný termín, tj. do 20. dne následujícího měsíce, ovšem každá se platí na jiný účet. Čtěte více: Jak na nemocenské pojištění

Minimální záloha na zdravotní pojištění ve výši 1601 Kč je splatná do 8. dne následujícího měsíce. Číslo účtu zjistíte na internetových stránkách své zdravotní pojišťovny. Zálohy nemusí platit osoby, za které platí pojistné stát. Tuto skutečnost však musí zdravotní pojišťovně oznámit. Více o osobách, za které platí pojistné stát: Pojištění placené státem

Zálohy finančnímu úřadu na daň z příjmů fyzických osob se při zahájení podnikání neplatí.

START17

Vedlejší výdělečná činnost

Jestliže zahajujete podnikatelskou činnost vedlejší, nemusíte platit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Doplatek pojistného vyrovnáte až po skončení kalendářního roku a podání daňového přiznání. V případě nízkých příjmů nemusíte dokonce sociální pojištění platit vůbec. Z hlediska zdravotního pojištění nemusíte platit minimální zálohy, jestliže jste osobou, za kterou platí pojistné stát nebo jste současně s podnikáním zaměstnáni a měsíční příjem ze zaměstnání dosahuje alespoň 8 tisíc hrubého měsíčně. O důvodech k vedlejší výdělečné činnosti více: Kdo je OSVČ vedlejší?

Daňová evidence nebo paušál?

Dalším krokem je rozhodnutí, zda budete vést podvojné účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňovat výdaje procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje. Pro začátek je určitě vhodné uschovat všechny doklady na výdaje spojené s podnikáním a o nejvhodnějším řešení se poradit s daňovým nebo účetním poradcem. Čtěte více: Rozdíl mezi výdajovými paušály a náklady

Anketa

Objednejte si článek na příští týden. Zpracujeme tři s největším počtem hlasů.

Našli jste v článku chybu?
11. 5. 2010 7:13
Monika Šindelková (neregistrovaný)
MK to předá Ose, Integramu a dalším správcům aut. práv. Dřív se to zasílalo rovnou těm sdružením. Poplatky automaticky platit nemusí, ale brzo jej navštíví jejich agenti a provedou kontrolu. U 15ky se jedná hlavně o tzv výpalné. Podobně se dělo i u elektroopravářů a prodejen elektro, za to, že mají zapnutá rádia či televizory na prodejnách či dílnách, kde tyto elektrospotřebiče opravují. Nebo u prodejen s PC (opět kvůli výpalnému).
10. 5. 2010 18:13
uživatel si přál zůstat v anonymitě
Pardon, opisy čeho se posílají na MK? Opis vystaveného výpisu z ŽR? A kdo to tedy hlásít Ose, Integramu? Rovnou ŽÚ nebo až MK? Znamená to, že každý, kdo si zaškrtne obory 15 a 73, musí těmto sdružením platit poplatky automaticky?