Hlavní navigace

Jak na zdanění výdělků z reklamy a DPH od roku 2013

2. 9. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Čtěte, jak správně přiznat příjmy z reklamy na internetu. Reklama Google Adsens už z vás plátce DPH neudělá, přesto se vás DPH dotýká.

Na internetu si lze přivydělat umístěním reklamy, například Google Adsens. Ne vždy ale mají majitelé domén jasno, jak tyto příjmy správně zdanit. Jedná se totiž o podnikání, jako každé jiné. A nejen to, velkou roli hraje i daň z přidané hodnoty.

Příležitostný příjem z reklamy?

Ve většině případů se jedná o příjmy z reklamy, které se považují za podnikání a vyžadují vlastnictví živnostenského oprávnění. Výjimkou by mohlo být krátkodobé umístění reklamy. V takovém případě by se eventuálně mohlo jednat o příležitostné příjmy, zdaňované jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (nevyžadují živnostenské oprávnění). Ty jsou do limitu 20 000 korun ročně dokonce od daně osvobozené.

Příjmy z příležitostných činností, které nepřekročí 20 000 Kč ročně, jsou od daně z příjmů osvobozené. Pokud příjmy dosáhnou například 20 001 Kč, je nutné podat daňové přiznání a zdanit celou částku (nejen 1 Kč). Nevýhodou je, že k příjmům lze uplatnit v souvislosti s touto konkrétní výdělečnou činností pouze skutečně vynaložené výdaje, nelze využít výdaje paušální.

Je ale otázkou, zda při případné kontrole finančního úřadu poplatník prokáže, že se skutečně jedná jen o občasné a krátkodobé umístění reklamy. Rozhoduje totiž nejen nahodilost příjmů, ale i skutečnost, zda taková činnost nevykazuje znaky podnikání. Podnikáním jsou činnosti provozované samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. A o ten v případě reklamy samozřejmě jde. Tady už by nešlo jen o zatajení příjmů, ale i o neoprávněné podnikání se všemi důsledky.

Reklama jako podnikání

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Příležitostný příjem z reklamy musíte při případné kontrole prokázat. 

Pokud tedy umisťujeme reklamu na webu soustavně a za účelem zisku (nezáleží, zda jsou příjmy vypláceny pravidelně nebo třeba jen jednou za rok), je nutné vlastnictví živnostenského oprávnění. Jedná se o živnost volnou „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“, konkrétně obor činnosti č. 66 – Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. V obsahové náplni se mimo jiné uvádí: Zpracování a výroba návrhů reklamy, šíření reklamy různými způsoby, zejména umístěním na venkovních reklamních poutačích, šířením sdělovacími prostředky, Internetem, distribuce nebo dodávka reklamních materiálů a vzorků, obstarávání míst pro inzerci a reklamu a podobně. … 

Příjmy z reklamy se budou zdaňovat jako příjmy z podnikání, tj. podle § 7 zákona o daních z příjmů. K příjmům je možné uplatnit výdaje skutečné, ale i paušální, které mohou být v řadě případů výhodnější (šedesátiprocentní paušální výdaj).

Samozřejmě je nutné splnit i registrační povinnost. Zřejmě nejvhodnější je využití centrálních registračních míst živnostenských úřadů. Zde poskytovatel reklamy nejen požádá o vydání živnostenského oprávnění, ale současně se přihlásí na finanční úřad k dani z příjmů fyzických osob a na příslušnou zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení k odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Pokud se jedná o osobu, která je současně zaměstnancem, případně je v takzvané státní kategorii pojištěnců (studenti, osoby na mateřské a rodičovské apod.), oznámí to úřadům. V takovém případě totiž nemusí platit minimální měsíční zálohy na pojistné. Doplatek pojistného se vypočítá až při podání přehledů o příjmech a výdajích a odvíjí se od skutečného daňového základu (jedná se o OSVČ vedlejší).

Podrobněji v článku: Na reklamu zprostředkovatelská smlouva nestačí. Chce to živnosťák

Reklama na internetu a DPH

Ještě v roce 2012 se díky tomuto druhu přivýdělku stala řada osob povinně plátcem daně z přidané hodnoty. To je naštěstí minulostí. Přesto se jich problematika DPH stále dotýká. Jestliže se jedná o poskytnutí služby do jiného státu EU, stávají se dnem jejího poskytnutí takzvanými identifikovanými osobami (záleží, s kým mají uzavřen smluvní vztah, může jít kupříkladu o evropskou pobočku amerického provozovatele). Jejich povinností je do 15 dní od umístění reklamy na webu odeslat přihlášku k registraci identifikované osoby. Identifikované osoby sice DPH neodvádí, ale podávají daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení k DPH pro EU.

Povinnosti identifikované osoby v souvislosti s přeshraničními službami:

  • povinnost přiznat DPH při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku,
  • povinnost předložit souhrnné hlášení při poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (služby spadající do působnosti základního pravidla pro stanovení místa plnění) osobě registrované k dani v jiném členském státě, s místem plnění v jiném členském státě, pokud je daň povinen přiznat příjemce služby.

Příklad poskytnuté reklamy Google AdSense: 

  • Google Inc. – jde o službu s místem plnění ve třetí zemi, poskytovateli reklamy nevzniká registrační povinnost k dani z přidané hodnoty. 
  • Google Ireland – služba je poskytována na základě smluvního vztahu ve prospěch společnosti Google Ireland, jedná se o službu poskytovanou osobě povinné k dani se sídlem či místem podnikání v jiném členském státě. Poskytovatel reklamy se stává osobou identifikovanou k dani. 

Daňové přiznání podává identifikovaná osoba po skončení zdaňovacího období (měsíc, čtvrtletí), kde uvede na řádek číslo 21 jen přeshraniční plnění (pokud taková v daném období jsou). DPH se z nich neodvádí. Pro tuzemská plnění zůstává identifikovaná osoba neplátcem DPH, ta se v daňovém přiznání ani neuvádí. Identifikovaná osoba podává měsíčně elektronické souhrnné hlášení prostřednictvím aplikace EPO. Rovněž zde uvede pouze přeshraniční příjmy.

Brand24

Služby poskytnuté a služby přijaté

Závěrem je vhodné zdůraznit rozdíl mezi přijatou a poskytnutou přeshraniční službou, která má vliv na vznik identifikované osoby. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO, poskytované služby uvedené v § 6i zákona o dani z přidané hodnoty jsou omezeny na odběratele se sídlem v EU, přesně řečeno: místo plnění se tam nachází. V případě přijatých služeb může být dodavatel jak z EU, tak i ze třetí země. Povinná registrace za identifikovanou osobu se tedy může týkat služeb přijatých z celého světa, ovšem při poskytnutí služeb přichází v úvahu jen, je-li místo plnění v některém členském státě, dodala Jana Vítková. 

Čtěte také: Identifikované osoby a dočasná možnost zrušení registrace

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).