Jak přežít, když se jistoty třesou v základech? Záleží na vaší byznys DNA

Změna a odpor, akce a reakce. Kdo si uvědomí, že i strach a stres jsou při změně v podnikání přirozené, lépe pozná, jak při změnách pracovat se sebou a týmem.

Změna a schopnost reagovat na změnu jsou součástí podnikatelské DNA. Nebo by alespoň měly být. Změnám podnikatelé čelí neustále, ať už jsou to změny vynucené, které přicházejí z vnějšího prostředí, například ze státní regulace nebo vývoje tržního prostředí, či změny v samotných firmách i změny související s novými podnikatelskými vizemi a cíli. A mění se i sám podnikatel s tím, jak se vyvíjí jeho zkušenost, motivace i osobní či podnikatelské priority. S tím vším souvisejí změny, které nakonec ovlivňují zaměstnance nebo na ně (někdy také dost ostře) dopadají.

Čtěte také: 3 osvědčené způsoby, jak ještě lépe pracovat se svými cíli

Jedinečné naladění na změnu

Komplexním změnám se sice v podnikání nelze vyhnout, ale mohou být různě intenzivní či různě rozložené v čase, a to v závislosti na oboru podnikání, nastavené firemní kultuře nebo i pod vlivem toho, jaké jsou osobnostní rysy samotného podnikatele. A lidé na změny (tedy transformace, které lze vidět i jako příležitosti, nikoliv nutně jen jako hrozby) reagují vždy podle individuálního naturelu – někdo je konzervativní, zaměřený spíše na rutinu, její precizní vykonávání a změnám se přizpůsobuje nerad a s obtížemi, jiný je osobností, pro níž je změna životní nutností, a která umí ve změnách plavat suverénně jako ryba ve vodě.

Čtěte také: Do open spacu berte jen ohleduplné zaměstnance, jinak je produktivita práce nula

Znalost svého naladění na změnu a hlavně individuálních mechanismů zvládání změny tak je jednou z ingrediencí, jež rozhodují o pracovní spokojenosti a kariérním nebo podnikatelském úspěchu. Ten může ostatně ovlivnit i fakt, zda má podnikatel na změny nos, dokáže je předjímat a proměňovat je v předstihu před konkurencí ve své podnikatelské příležitosti místo toho, aby je interpretoval jako hrozby zaběhnutého byznysu.

Vstřícná firemní kultura

Součástí managementu organizací je řízení změn. Některé firmy dokonce pracují s Change Ambassadory, tedy s interními podporovateli, propagátory a obhájci změn. Firmy se liší svou organizační kulturou, která může podporovat změny, inovace a učení třeba tím, že dává zaměstnankyním a zaměstnancům právo na chybu a umí angažovat talenty – nebo právě naopak.

Čtěte také: 10 změn, s nimiž se museli v roce 2015 vyrovnat zaměstnavatelé a jejich účetní

Existuje mnoho teorií a modelů změny zaměřených na to, jak lidé na změny reagují a jak se s nimi vyrovnávají. Menší podnikatel, jehož čas se vyvažuje zlatem, však kvůli nim nemusí studovat hory odborné literatury. K pochopení toho, jak lidé na změnu reagují, někdy stačí uvědomit si základní principy a věnovat trochu času reflexi vlastních reakcí i signálů přicházejících od lidí v týmu.

Potřeby…

Každý má své potřeby a tendenci je uspokojovat, což se samozřejmě týká i podnikatelů a jejich zaměstnanců. Známý americký psycholog Abraham Maslow vypracoval přehlednou strukturu, pyramidu potřeb, která je jednoduchou pomůckou pro uvědomění si lidských potřeb, jež jsou v základu motivace jednotlivců. V samém spodku pyramidy je hned nad nejsilnějšími fyziologickými potřebami také potřeba bezpečí. Naopak až na vrcholu pyramidy je potřeba seberealizace, tedy potřeba realizovat vlastní potenciál, a o něco málo níže například kognitivní potřeba, čili potřeba vědět, rozumět a zkoumat.

Čtěte také: Šéfové českých firem stále více šikanují své zaměstnance. Jak mobbing poznat?

Potřeba bezpečí, neboli určité jistoty, je zkrátka součástí základního lidského programu a není třeba se divit, že lidé po jistotě do jisté míry touží, někteří na ní dokonce silně lpí, a to i v práci. Všichni máme své zvyky, které nám umožňují mít pocit bezpečí, upozorňuje kanadský psycholog a psychoterapeut Pierre Haineault, autor útlé knihy Jak využívat životních změn (česky vydal Portál v roce 2000), a platí to i v pracovním prostředí. Avšak dodává, že nejlepším způsobem, jak čelit otřesům, je přijetí rizik.

…a komfortní zóny

Vystoupit z jistoty, riskovat, znamená opustit svou komfortní zónu, zónu bezpečí, a čelit překážkám. Každý má svou komfortní zónu nastavenou jinak. Pro někoho může být cestou z komfortní zóny obyčejná krátká obchodní schůzka vedená v angličtině, pro jiného jsou mimo komfortní zónu třeba až rozsáhlé změnové projekty ve firmě. Opět – pociťovaná nejistota mimo území komfortní zóny je přirozená a může vyvolat stres (s jeho reakcemi jako je útěk, útok nebo ustrnutí), nejistotu, strach, rezistenci, agresi a další individuální reakce. O čím větší změny usilujeme, tím větší odpor musíme překonat, tvrdí Caroline L. Arnoldová, autorka knihy Malý krok, velká změna (česky vydal Ikar v roce 2014), Američanka s univerzitním diplomem z literatury a se zkušenostmi manažerky v newyorské investiční bance.

Čtěte více: Víme, jak úplně zadarmo motivovat zaměstnance k lepším výkonům

Pokud si jsou podnikatelka nebo podnikatel těchto dvou zákonitostí (tedy pyramidy potřeb a existence komfortní zóny) vědomi, mohou se naučit s nimi u svých lidí i sami u sebe pracovat a počítat s nimi, dokonce hledat možnosti, jak různé potřeby sladit ve prospěch byznysu. Mohou hledat přístupy, jak respektovat a posouvat individuální limity vlastních lidí, nebo předcházet nežádoucím reakcím (například strachu, který může vůli ke změnám paralyzovat), jak vybalancovat přiměřenou míru jistoty s atraktivní a motivující dávkou nejistoty. Možnou cestou je transparentnost a otevřená komunikace, což jsou opět prvky firemní kultury. Tady se projeví rozdíly mezi firmou, v níž je možné o problémech i obavách otevřeně mluvit, a firmou, kde jsou potíže jen zametány pod koberec, aby se dostaly na povrch v tu nejméně příhodnou chvíli.

Otužilci v proudu změn

Je pak evidentní, jaká je souvislost s tím, jak potřebné je pro podnikatele znát silné a slabé stránky jeho lidí a jak užitečná je pro něj schopnost umět s těmito stránkami pracovat. V kontextu změn je „člověkem na správném místě“ ten, kdo dokáže bez újmy čelit takové intenzitě změn, jakou jeho práce a pracovní zařazení přinášejí. To je téma, které by bylo možné rozvíjet dál k tomu, proč se vedle tzv. tvrdých dovedností (znalostí) tak silně prosadilo téma měkkých kompetencí, neboli soft skills.

Čtěte také: 5 tipů, jak zapracovat na své osobní značce

Člověk se obecně dokáže adaptovat, což je jeho výhoda a motor. V zásadě se tedy umí přizpůsobit změnám (a denně se přizpůsobuje změně času, dne a noci, stárnutí apod.), což mu umožňuje přežít a rozvíjet se, i když s větší či menší suverenitou a chutí.

Adaptace na změny je podobná otužování. Je to trénink probíhající v čase a individuální rychlostí. Je to učení se ze zkušenosti – učení se praxí a sdílením. Je to rozšiřování vlastních hranic i hranic firmy a schopnost vykračovat z komfortní zóny, protože mimo komfortní zónu čekají příležitosti – opět individuální i firemní. A pocit úspěchu může být pro cesty z komfortní zóny podpůrný. Jak upozorňuje Caroline L. Arnoldová: Prožívaný úspěch přispívá k budování sebedůvěry a motivace. Proto je pozitivní zpětná vazba tak užitečná i v období změn. Pierre Haineault by k tomu možná dodal shrnující apel, že překážku je nutné zvrátit ve vítězství.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení s Danem Dočekalem »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+