Hlavní navigace

Jak řeší švarcsystém v sousedních zemích? Někde hrozí i vězení

 Autor: 258398
Redakce

Přestože se Česko může „pyšnit vynálezem švarcsystému“, nejsme jedinou zemí, ve které ho firmy využívají. Podívejte se, jak švarcsystém řeší sousední státy.

Systém zaměstnávání živnostníků, tzv. švarcsystém, měl mezi zaměstnavateli dlouhodobě velké množství příznivců. Donedávna jej využívali, aby se snadno vyhnuli celé škále povinností, které jsou kladeny na zaměstnavatele. Od letošního roku však hrozí osobám vykonávajícím závislou práci mimo pracovněprávní vztah, jakožto i firmám, které jim to umožňují, za obcházení zákona o zaměstnanosti vysoké peněžité pokuty. Podívejte se, jak se situace v Česku liší v porovnání s našimi sousedy.

Čtěte také: Stahujte zdarma příručku k švarcsystému, kterou připravili právníci

Rozhodující je v Česku závislá činnost

Rozhodujícím faktorem pro posouzení, zda se v daném případě jedná o nedovolený způsob výkonu pracovní činnosti, je v Česku její skutečný hospodářský obsah. Zákoník práce v této souvislosti jasně stanoví, že pokud člověk odvádí osobní výkon práce pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jménem zaměstnavatele, za úplatu, v pracovní době nebo v jinak stanovené, popř. dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, jedná se o tzv. závislou práci a ta může být vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. 

České právo samozřejmě nevylučuje možnost, aby určitou činnost provedl živnostník na základě smlouvy o dílo. V tomto případě je však živnostník sám zodpovědný za úhradu povinných odvodů, včetně daní.

Čtěte také: Švarcsystém v roce 2012. Čtěte detailní pohled právničky

Za obcházení zákona hrozí sankce

Pokud se zaměstnavatel snaží obejít ustanovení pracovního práva sloužící k ochraně zaměstnanců například tím, že s fyzickou osobou místo pracovní smlouvy uzavře smlouvu o dílo, je tato smlouva pro obcházení zákona zásadně neplatná. Nelze však vyloučit, že taková smlouva bude splňovat náležitosti řádné pracovní smlouvy a takto bude posouzena i ze strany správních orgánů (např. finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení), které poté mohou zaměstnavateli zpětně doměřit odvody na sociální i zdravotní pojištění, popř. daň z příjmů a rovněž příslušné penále.

Zákon o zaměstnanosti posuzuje práci ve švarcsystému jako ilegální, stejně jako práci bez pracovního povolení, což může vyjít velmi draho. Fyzickým osobám vykonávajícím ilegální práci hrozí pokuta do výše 100 000 Kč (4 000 EUR) a jejich zaměstnavatelům pokuta až do výše 5 mil. Kč (200 000 EUR) v případě fyzických osob, resp. 10 mil. Kč (400 000 EUR) u právnických osob.

Čtěte také: Neukážete při kontrole švarcsystému smlouvy? Pokutu automaticky dostat nesmíte

Jak řeší švarcsystém u sousedů

Švarcsystém není jen záležitostí České republiky, ale v různých podobách jej nalezneme i v prostředí jiných států. Pro srovnání můžeme uvést několik případů českých sousedů.

Německo

Německý sociální zákoník definuje závislou činnost jako nesamostatnou výdělečnou činnost uskutečňovanou především v pracovním poměru. Znaky určující závislou činnost představují vázanost pokyny zaměstnavatele a začlenění do jeho organizační struktury, dále pak povinnost podávat zprávy a existence kontrol. Pokud osoby vykonávají závislou činnost mimo pracovněprávní vztah a navenek vystupují jako živnostníci, pohlíží na ně úřady jako na osoby vykonávající závislou práci. Zákon jim stejně jako ostatním zaměstnancům zajišťuje ochranu před výpovědí, placenou dovolenou i jiné zaměstnanecké výhody.

Švarcsystém jde ruku v ruce s neplněním povinností stanovených daňovými předpisy, resp. předpisy z oblasti sociálního zabezpečení. Zpravidla tak naplňuje znaky tzv. „nelegálního zaměstnávaní“ ve smyslu zákona o potírání nelegálního zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz). V případě porušení zákona hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 300 000 EUR. V závažnějších případech se zaměstnavatelé vystavují rovněž trestněprávnímu postihu v podobě peněžité pokuty nebo trestu odnětí svobody, a to v délce až 5 let (ve zvlášť závažných případech porušení dokonce až ve výši 10 let).

Čtěte také: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém

Slovensko

Zatímco čeští zákonodárci v souladu s trendy EU prosadili výslovný zákaz vykonávání závislé práce mimo pracovněprávní poměr, na Slovensku dosud podobná právní úprava chybí. Podle současného názoru Nejvyššího soudu SR je v praxi nutné posoudit rozdíl mezi závislou prací a podnikáním na základě projevené vůle smluvních stran, tj. zda určitá osoba má nebo nemá zájem být zaměstnancem. Stejný obsah pracovní činnosti je tak fakticky možné vykonávat i na základě jiné než pracovní smlouvy (např. smlouva o činnosti celního deklaranta či smlouva o výkonu manažerského servisu). 

Na druhou stranu úřady daňové i sociálního zabezpečení mají na definici závislé práce pohled odlišný. Odvod nižší daně jako následek zastření pracovního poměru jiným právním vztahem je správním deliktem, na jehož základě dochází k dodatečnému výběru rozdílu sumy, která měla být skutečně odvedena. Příslušný daňový orgán může dotčenému daňovému subjektu uložit pokutu. Soud ovšem může takové rozhodnutí přezkoumat, a jak bylo uvedeno výše, soud ne vždy kvalifikuje výkon činnosti jako výkon závislé práce ve smyslu slovenského zákoníku práce. 

Slovenská obdoba švarcsystému je v současnosti poměrně rozšířená a relativně velmi laxně sankcionovaná. Na druhé straně je vnímána jako závažný problém a je možné předpokládat, že v souvislosti s proběhnuvšími předčasnými parlamentními volbami a nástupem levicové vlády budou přijata přísnější opatření na jeho omezení.

Čtěte také: Švarcsystému šlapou na paty i jinde v Evropě, přístup se však zásadně liší

Rakousko

Rakouská legislativa zná díky své propracovanosti vedle pracovní smlouvy (osobní závislost na zaměstnavateli, poskytnutí pracovní síly bez záruky dosažení určitých pracovních výsledků, zařazení do zaměstnavatelské organizace, atd.) a smlouvy o dílo (samostatný výkon konkrétní činnosti s vlastními výrobními prostředky bez zařazení do podnikatelské organizace, se závazkem konkrétního pracovního výsledku, atd.) ještě tak zvanou „volnou pracovní smlouvu“, která je smíšenou formou výše uvedených smluv. Oproti pracovní smlouvě není zaměstnanec závislý osobně, jen hospodářsky. Záleží však na posouzení hospodářského obsahu smluv, nikoliv na jejich označení. Finanční úřad proto může smlouvu o dílo nebo volnou pracovní smlouvu překvalifikovat na řádnou pracovní smlouvu.

Zaměstnavatel pak musí doplatit všechny poplatky na sociální pojištění, mohou mu být také uloženy odpovídající vedlejší mzdové náklady (příspěvek zaměstnavatele, příplatek zaměstnavatele, příspěvky odstupného). Pokud zhotovitel díla dle smlouvy o dílo, resp. zaměstnanec nepodal daňové přiznání k dani z příjmů, ručí zaměstnavatel rovněž za řádné odvedení daně z příjmu ze závislé činnosti. 

V případě, že budou uzavřením smlouvy o dílo obejita ustanovení zákona o zaměstnávání cizinců, hrozí ve zvláštních případech peněžitá pokuta od 1000 do 50 000 EUR, při absenci přihlášení k sociálnímu pojištění hrozí pokuta od 730 do 5000 EUR. Při úmyslném neplacení zaměstnavatelského resp. zaměstnaneckého poplatku na sociální pojištění hrozí trest odnětí svobody až do 3 let.

Čtěte speciál Švarcsystém

Polsko

Polská právní úprava říká, že nahradit pracovní smlouvu v případě výkonu závislé činnosti jiným právním vztahem je nepřípustné. V případě, že bude zaměstnancem ve prospěch zaměstnavatele vykonávána práce určitého druhu na určitém místě a v určitou pracovní dobu stanovenou zaměstnavatelem a ten se zaváže zaplatit za vykonanou práci odměnu, bude se jednat o pracovněprávní vztah nezávisle na názvu smlouvy. 

Polské zákony pamatují i na následky případného porušení. Vedle povinnosti k úhradě poplatků na sociální zabezpečení mohou správní úřady následně uložit za obcházení zákona sankci ve výši od 1 000 do 30 000 PLN (240–7 200 EUR). Je potřeba dodat, že velmi obdobně je situace řešena např. i v Maďarsku nebo na Ukrajině.

Foto: www.isifa.com

Autor: Thomas Rechberger, advokát, TaylorWessing enwc Advokáti 

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

DigiZone.cz: „Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

„Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

Podnikatel.cz: Balíčky pokladních řešení k EET. Za kolik?

Balíčky pokladních řešení k EET. Za kolik?

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Vitalia.cz: Perníčky: na uležení i hned měkké

Perníčky: na uležení i hned měkké

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Vitalia.cz: Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?