Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak se bránit šikaně v podobě insolvenčních návrhů? Zeptali jsme se odborníků

Daniel Morávek

Šikanózní insolvenční návrhy jsou poměrně značným problémem, jelikož mohou nabourat důvěru v podnikatele. Zeptali jsme se proto odborníků, jak se jim bránit.

Pomoci podnikatelům by měla i nedávno účinná novela insolvenčního zákona, která posílila obranu právě proti šikanózním insolvenčním návrhům.

Prověřujte obchodní partnery

Šikanózních návrhů bývá ročně podáno až několik stovek a rozhodně se to nevyplácí podceňovat. Jistá ochrana před nimi sice existuje, rozhodně však není stoprocentní. Podle Karla Havlíčka, šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se vyplatí snažit se problémům předcházet a vyvarovat se riziku tím, že minimalizujeme obchody s partnery, kteří nejsou dostatečně prověření. Jde o to eliminovat možnost přeprodeje pohledávek mých dodavatelů vůči mně, tedy vyvarovat se situace, že naráz dlužím někomu jinému. Další věc je sledovat vše, co chodí do datové schránky, a snažit se neprošvihnout žádné termíny k okamžité reakci. Ke všem závazkům, zejména těm po splatnosti je nutné mít řádné podklady, aby se dalo jednat rychle, doplnil serveru Podnikatel.cz Havlíček.

Ti, kteří šikanují, totiž částečně spoléhají na právní a dokumentační nepřipravenost tzv. dlužníka. Občas to nastává i při nepodařených akvizičních jednáních nebo pokusech investovat do firmy, kdy jednání zkrachují a ten, kdo chtěl podnik ovládnout, se začíná mstít a vydírá tímto způsobem. I zde je nezbytně nutná právní příprava a obecně méně důvěry a otevřenosti při podobných obchodech. Dalším případem jsou zhrzení bývalí společníci, partneři, manželé, milenci, milenky…I tam je to o prevenci, nezatahovat do problémů firmy příliš mnoho svého okolí, doplnil Havlíček.

Shromážděte důkazy

Pokud už k podání šikanózního insolvenčního návrhu dojde, doporučují odborníci podnikatelům, aby vyhledali právní pomoc a realizovali bezodkladné kroky vedoucí ke zmírnění účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení a s tím související potenciální škody. Jedná se například o zpracování a zaslání vyjádření k šikanóznímu insolvenčnímu návrhu, popření insolvenčního stavu společnosti, podání návrhu na vydání předběžného opatření apod. Podnikatelé by rovněž od začátku řízení měli shromažďovat dostatek důkazů pro budoucí soudní spor a aktivně se bránit, poradil pro server Podnikatel.cz Jakub Hlína, advokát AK Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Kromě samotného postupu v insolvenčním řízení se lze bránit i prostředky trestního práva. V roce 2015 Nejvyšší soud konstatoval, že v případě šikanózních insolvenčních návrhů není vyloučena trestní odpovědnost za trestné činy vydírání dle § 175 odst. 1 a pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, upozornil Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

O první z trestných činů by se jednalo v případě, kdy by byl insolvenční návrh podán s cílem donutit dlužníka k nějakému plnění, ať už peněžnímu, či nepeněžnímu. V případě pomluvy by postačilo, aby věřitel podal insolvenční návrh, který obsahuje nepravdivé a smyšlené údaje, s cílem poškodit konkurenta právě zejména tím, že bude uveden jako dlužník v insolvenčním rejstříku.

Čtěte také: Šikanovat firmy insolvenčními návrhy jde snadno. Pomůže nedávno účinná novela?

Co přinesla novela insolvenčního zákona

Vyšší ochranu před šikanózními insolvenčními návrhy též přinesla novela insolventního zákona, která nabyla účinnosti v červenci. Nově je stanoveno, že insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne tehdy, je-li zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Zákon pak uvádí příkladný výčet, kdy se může o zjevně bezdůvodný insolvenční návrh jednat. Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže

  • insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,
  • jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu,
  • jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka, nebo
  • záloha na náklady insolvenčního řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena.

V případě, že soud shledá, že daný návrh byl zjevně bezdůvodný, může (ale nemusí) uložit osobě nebo společnosti, která návrh podala, aby zaplatila pokutu ve výši 500 000 Kč. Na tomto místě se patří zmínit, že případně zaplacená pokuta není následně vyplacena dotčenému podnikateli, ale jedná se o příjem státu. Vedle výše uvedené možnosti soudu uložit pořádkovou pokutu má dotčený podnikatel právo požadovat nárok na nahrazení vzniklé škody. Škodu lze požadovat jak majetkovou, tak nemajetkovou, dodal Jakub Hlína, advokát AK Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Náhrady škody stojí čas i peníze

Co se týče nároku dotčeného podnikatele, tento nárok je nutno uplatnit soudní cestou, kdy bude na podnikateli, aby prokázal, že mu zahájením či po zahájení insolvenčního řízení vznikla škoda a že tato škoda mu vznikla právě v souvislosti s insolvenčním řízením, které bylo zahájeno pouze účelově z popudu osoby, která insolvenční návrh podala.

Podle Hlíny by ale podnikatelé měli brát na zřetel, že délka soudního řízení v případě uplatnění jejich nároků na náhradu vzniklé škody se bude pohybovat v řádech několika let a pravděpodobně bude vyžadovat vynaložení dodatečných nákladů na kvalifikované právní zastoupení. Problematickou je pak také situace, kdy insolvenční návrh podá společnost, která nemá žádný majetek, popř. nemajetná fyzická osoba (tzv. bílý kůň).

Pomoci může i soud

Další novinkou, která umožňuje dlužníkovi bránit se šikanóznímu návrhu, je tzv. předběžné posouzení věřitelského návrhu. Obecně platí, že insolvenční soud je povinen zveřejnit v insolvenčním rejstříku vyhlášku oznamující zahájení insolvenčního řízení do 2 hodin od okamžiku dojití návrhu. V případě věřitelských návrhů soud podle nové úpravy předběžně posoudí podaný návrh ihned po jeho obdržení (lhůta pro posouzení běží do konce následujícího pracovního dne po dni, kdy byl insolvenční návrh podán) a má-li pochybnosti o jeho důvodnosti, rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, upřesnila Barbora Skolková, advokátní koncipientka AK Taylor Wessing Praha.

Dlužník sám může také navrhnout insolvenčnímu soudu, aby navrhovateli uložil povinnost složit na účet soudu jistotu k zajištění náhrady hrozící újmy. Dlužník se může také následně (po odmítnutí návrhu) bránit prostřednictvím civilní žaloby na ochranu své pověsti nebo žaloby na ochranu proti nekalému soutěžnímu jednání.

Nová právní úprava obsahuje i řadu dalších prvků chránících dlužníky před šikanózními návrhy. Zákon například ukládá navrhovateli ve stanovených případech povinnost zaplatit zálohu na náklady řízení (ve výši Kč 50 000 u dlužníka, který je podnikatelem, a 10 000 u dlužníka, který není podnikatelem) a doložit pohledávku uplatněnou spolu s insolvenčním návrhem stanoveným způsobem.

Navrhovatel, který vede účetnictví, je povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.

Zároveň bylo nově zavedeno ustanovení, že věřitel nemůže zahájit insolvenční řízení proti témuž dlužníku dříve než po uplynutí 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým byl návrh odmítnut jako zjevně bezdůvodný.

Našli jste v článku chybu?