Jak si říci o vyšší plat a uspět?

Pro většinu lidí je těžké určit si vlastní cenu, zvlášť když jsou v pozici zaměstnance. Žádat o zvýšení platu patří k situacím, kterým se mnozí vyhýbají.

Umět si říci o peníze patří k nejtěžším disciplínám pracovních vztahů. A to zvlášť v dnešní době, kdy velká část zaměstnavatelů argumentuje špatnou ekonomickou situací společnosti nebo dostatkem levnějších pracovních sil. Přinášíme několik rad pro ty, jejichž novoročním předsevzetím je dosáhnout zvýšení platu.

Než se člověk vůbec odváží zaklepat na dveře šéfovy kanceláře, měl by začít sám u sebe a ujasnit si svoji současnou pozici. Splňuje všechny na něj kladené úkoly a požadavky včas, bezchybně a s ochotou? Je otevřený novinkám a sebevzdělávání se? Je pro firmu přínosem? Jsou vůbec požadavky na zvýšení platu v rámci oboru oprávněné? Podobných otázek je celá řada. Je ale dobré ujasnit si, jaká je v oboru a profesi aktuální situace. Co hraje do karet každého žadatele o zvýšení platu je ten fakt, že zaměstnavatelé jen velmi neradi mění lidi, pokud jsou s nimi alespoň průměrně spokojeni. Fluktuace s sebou přináší řadu problémů a zvýšených finančních nákladů. Je proto určitě výhodnější přidat dobrému zaměstnanci, než nabrat nového za méně peněz. Cena zaměstnance totiž spočívá především v loajalitě, znalosti prostředí, odbornosti a zkušenostech.

Co se týká skutečné výše platů, ta se dá zjistit z článků v denním tisku, v odborných časopisech nebo na internetu. Existuje mnoho specializovaných serverů, kde je výše platu uvedena v závislosti na odvětví, regionu, dosaženém vzdělání a stále bohužel také na pohlaví. Informace se dají najít například na webu Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Zvýšení platu je také dobré konzultovat s kolegy z oboru. V žádném případě ale nesmí být položena otázka „Kolik bereš ty?“. Dotaz by měl být formulován takto: „Kolik bych se svou kvalifikací a zkušenostmi mohl brát?“.

Žádný šéf nebude radostí bez sebe, když ho podřízený požádá o zvýšení platu. A to dokonce ani ve velké firmě, kde i plat nadřízeného je závislý na rozhodnutí dalších osob a nedává tedy ze svého. I v takovém případě musí být žádost řádně zdůvodněná. Šanci uspět se žádostí mají především ti, kteří jsou pro firmu přínosem. Není možné spoléhat na to, že plat bude zvednut řadovému pracovníkovi, který firmě kromě plnění svých úkolů nic jiného nepřináší. Proto je nutné upozorňovat na své kladné stránky a hodnoty, které pro firmu člověk znamená. Každý šéf pozná, kam zaměstnanec se svou mírnou samochválou míří. Zvolit se dá i přímá cesta, kdy rozhovor skutečně začíná žádostí o zvýšení platu. Pak teprve se dá začít argumentovat. Všeobecně se radí začít s menšími pozitivy a pověstné eso z rukávu vytáhnout až na závěr, protože lze očekávat, že šéf bude argumentovat proti zvýšení. 

Klíčové je správné načasování


Autor: www.isifa.com

Žadatel o zvýšení platu musí mít předem připravené argumenty, kterými může šéfovi oponovat. Cenní se především přínos společnosti a zapálenost. 

Pro úspěch je zcela zásadní výběr termínu schůzky. Ideální je doba, kdy pracovník dosáhl nějakého úspěchu, nebo kdy firma získala významnou zakázku. Právě v takových okamžicích bývají lidé z vedení ochotnější požadavkům nejen naslouchat, ale i vyhovět. Správné našasování je potřeba vyladit skutečně na den i hodinu. K neúspěchu je člověk odsouzen ve chvíli, kdy o schůzku požádá při dokončování náročného úkolu, po nepříjemném jednání a podobně. Schůzka by měla proběhnout v klidu a v soukromí. Zaměstnanec by se nikdy neměl nechat odbýt strohou odpovědí na chodbě, že o tom vedení bude přemýšlet. Pokud už to tak dopadne, měl by požadovat termín schůzky, na které mu bude vysvětleno, proč k navýšení nedošlo, nebo v lepším případě, v jaké výši k němu došlo a proč. V potaz je nutné brát i fakt, že i nadřízení jsou lidé a mají své nálady. Řeči o zvyšování platu musí být vedeny ve chvíli, kdy má šéf dobrou náladu a není ve stresu. 

O konkrétních částkách se nemluví

Zaměstnavatel je v takové situaci vždy ve výhodě. Určitě už podobných jednání absolvoval spoustu a zná cesty, jak žadatele o zvýšení platu takzvaně uzemnit. Není proto na místě bát se debaty a prodávat se pod cenou. Platí zde jedno zásadní pravidlo. Nikdy se nediskutuje o konkrétních částkách, ale o jistém rozmezí. Do karet žadatele o zvýšení hraje fakt, že zaměstnavatel zpravidla netuší, za kolik je zaměstnanec ještě ochoten pracovat. I proto není dobré výši svého platu probírat s kolegy a riskovat, že se citlivé informace dostanou k lidem, kteří je mohou zneužít. Pro žadatele je velmi důležité stanovit si přiměřený vyjednávací prostor. Ten by měl být co nejširší, ale v žádném případě ne přemrštěný. S žádostí o 30% zvýšení asi uspěje málokdo, naopak navýšení o 5 až 10 % bývá akceptovatelné. Jakmile se začne mluvit o konkrétních částkách, je velmi pravděpodobné, že nadřízený se chytne té nižší a bude ji chtít ještě srazit. Zkušeným lidem se toto daří velmi dobře.

Argumentovat se dá například rostoucím objemem práce nebo zlepšujícími se výsledky. Dobře funguje sdělení, že zaměstnanec svou činností snižuje firemní náklady. To ovšem musí být pravda. Na jednání o platu musí žadatel přijít připravenější než jeho nadřízený. Předložené argumenty musí být pádné a lehce obhajitelné. Jakmile člověk začne žehrat na svou životní situaci, připomínat placení alimentů, hypotéky nebo nátlaku manželky na dovolenou u moře, může si být jist, že tím si cestu k vyššímu platu definitivně uzavřel. Hra na city v takových situacích spíše uškodí. Zaměstnavatel své lidi platí za to, co umí a přináší mu, ne proto, aby plnil jejich sny a požadavky. Co chce vedení slyšet, to jsou jasná fakta. 

Velmi střídmě by se mělo zacházet také s případnými výhrůžkami o odchodu. A to zvlášť ve chvílích, kdy zaměstnanec nemá zmapovanou situaci na trhu práce. Může totiž velmi rychle dojít k tomu, že nedostane přidáno, ale navíc odejde s výpovědí. Argumentovat s jinými nabídkami se dá jen ve chvíli, kdy nějaké skutečně jsou. Nevyplácí se šéfa obelhávat pohádkami. I v takové situaci platí, že lež má krátké nohy. Pokud člověk jen vyhrožuje, ale nakonec ve firmě zůstane i přesto, že přidáno nedostal, prakticky se tím v očích vedení znemožní a sám sebe pasuje do nižší pozice. Pouze ve chvíli, kdy je člověk pro firmu nepostradatelný, začíná vedení uvažovat o tom, jak si ho udržet. 

Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem

Buďme realisté

Žádat o navýšení platu není tou nejpříjemnější činností a málokdo se k tomu odváží. Člověk se ocitá v roli prosebníka a očekává vyřčení ortelu. Rozumný člověk ale pochopitelně o něco takového žádá jen v případě, kdy je přesvědčen, že má na vyšší odměnu nárok, jsou za ním vidět výsledky a cítí se silný v kramflecích. V takovém případě může pohovor skončit nanejvýš ujištěním, že si o sobě myslí víc, než ve skutečnosti pro firmu znamená. A ruku na srdce, tato informace sice nepotěší, ale na druhou stranu se po jejím zpracování může stát motivací k lepším výkonům. S žádostmi o zvýšení platu není vhodné přicházet častěji než jednou do roka. Pro zaměstnavatele to bývá velmi důležité rozhodnutí, které zvažují mnohem víc, než se na první pohled může zdát. Nezřídka se stává, že pokud má zaměstnavatel pocit, že zaměstnanec je odměňován víc než si zaslouží, nakonec na to doplácí právě zaměstnanec. 

Pokud zaměstnavatel není ke zvýšení platu svolný, existují i jiné cesty. Co třeba požádat o zaplacení jazykového nebo počítačového kurzu, a tím si zlepšit svou pozici? Nejen v očích zaměstnavatele, ale i svou vlastní. Získané zkušenosti a vědomosti se dají využít jak u stávajícího, tak případného budoucího zaměstnavatele. Vše se počítá. Po absolvování kurzu je navíc zaměstnanec pro firmu cennějším, může se dostat k zodpovědnější práci a vyšší pozici, a tím si připravit cestu k navýšení platu. Peníze navíc nejsou všechno. A to zvlášť v zaměstnaneckém poměru. Je nutné počítat s tím, že když zaměstnavatel přislíbí navýšení například o 1000 korun, zaměstnanec tuto částku nikdy celou neuvidí. Je potřeba počítat se zvýšenými náklady a odvody ze strany zaměstnavatele. Finančně zajímavější se proto mohou stát nejrůznější benefity v podobě proplácení cestovného, studijních nákladů, ale i v úpravě pracovní doby nebo týdnu dovolené navíc. 

widgety

Štěstí přeje připraveným. Při rozhovoru o navýšení platu by měl žadatel vystupovat sebevědomě, ale ne drze. Na místě je zdvořilost a pevný tón hlasu. Stejně tak je potřeba hlídat si gesta a dávat najevo svou důležitost a potřebnost. V žádném případě není od věci předem si celou situaci s několika možnými vývoji nasimulovat a vyzkoušet si v domácích podmínkách.

Nedostali jste už léta přidáno? Vaše chyba

Ne všichni majitelé firem jsou empatičtí a hýčkají si své pracovníky. Je velké množství těch, u kterých člověk nemůže očekávat pravidelné zvyšování odměn ani v případě, že svou práci odvádí perfektně, doplňuje si kvalifikaci a snaží se být pro firmu prospěšný nad rámec svých povinností. Navýšení platů v takových případech odpovídá pouze inflaci. Pak je čas začít přemýšlet o změně zaměstnavatele, nebo se včas ozvat. Není možné setrvat několik let na stejné platové hladině a následně vyrukovat s požadavkem, že by měl zaměstnavatel tyto roky vynahradit. Ideální je požádat o zvýšení platu každé dva roky.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 1. 2014 10:59

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+