Jak upravit hospodářský výsledek u obchodní společnosti?

Hospodářský výsledek není totožný se základem daně. Ba přímo naopak. Mezi oběma pojmy jsou zásadní rozdíly. Účetní hospodářský výsledek před zdaněním je zjištěn srovnáním výnosů a nákladů společnosti. Výnosy jsou účtovány v účetní třídě 6, náklady v účetní třídě 5. Účtům, které zahrnují výnosy a náklady, říkáme účty výsledkové právě proto, že se z nich dá vyčíslit hospodářský výsledek. Účetně může společnost dosáhnout zisku nebo ztráty. Účetní hospodářský výsledek není daňovým základem, ale tvoří pouze podklad pro zjištění základu daně. Základ daně je rozdíl mezi zdanitelnými výnosy a daňově uznatelnými náklady. Není tudíž vyloučeno, že účetně dosáhne společnost ztráty a přesto bude platit daň z příjmů.

Účetní hospodářský výsledek slouží pouze jako podklad pro zjištění základu daně. Pro zjištění základu daně je nutné hospodářský výsledek upravit, tzv. transformovat na základ daně. Transformace z účetního výsledku hospodaření na základ daně se promítne v řádcích 20 až 170 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Transformace účetního hospodářského výsledku

• položky, které přičteme z účetnímu hospodářskému výsledku,
• položky, které odečítáme účetní hospodářský výsledek.

Hospodářský výsledek se navýší o všechny zaúčtované náklady, které podle zákona o daních z příjmů, § 23 až § 25, neovlivňují základ daně. Mezi takové náklady patří například náklady na reprezentaci, cestovné nad limit cestovních náhrad atd.

K účetnímu hospodářskému výsledku je nutné přičíst i výnosy, které je nutné zdanit, ale nebyly v účetnictví z jakéhokoli důvodu proúčtovány. Mezi neproúčtované položky, které zvyšují základ daně, patří například nezaúčtované nepeněžní příjmy nebo částka neuhrazeného závazku, od jehož splatnosti uplynulo více než 36 měsíců.

Pro zjištění základu daně se odčítají zaúčtované výnosy, které nebudou zdaněny. Například výnosy, které jsou od daně osvobozené, výnosy zdaňované až při inkasu (jako třeba úhrada smluvních pokut a úroků z prodlení) nebo výnosy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně, tj. srážkovou daní.

Náhled do daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob

Výchozí hodnotou pro stanovení základu daně je účetní hospodářský výsledek. Ten je nutné zapsat do řádku 10 daňového přiznání.

Výchozí hodnota z řádku 10 pro výpočet základu daně je srovnáním nákladů a výnosů. U nákladových účtů se pro zjištění hospodářského výsledku využijí pouze účty skupiny 50 až 58. Pokud však nahlédnete do účtového rozvrhu účetní jednotky, zjistíte, že jsme u nákladových účtů 5. účtové třídy vynechali účty skupiny 59. Částky zúčtované na účtech skupiny 59 nesmí nikdy ovlivnit základ daně. Obsahově zahrnuje účtová skupina 59 účty Daně z příjmů. Čtěte více: Právnické osoby: Jak na daňové přiznání za rok 2008

Řádky 20 až 70 daňového přiznání navyšují pro účel zjištění základu daně výsledek hospodaření. Údaje vyplňované do těchto řádků nesmí být záporné. Pokud byste se setkali s tím, že by přeci jen ve vašem zpracování účetnictví vykazovaly tyto položky záporné hodnoty, s největší pravděpodobností máte účtováno chybně. Zřejmě byl nesprávně použitý některý nákladový účet místo účtu výnosového. Jedinou výjimkou jsou nákladové účty, které se používají pro účtování rezerv a opravných položek. Na stejných účtech se účtuje tvorba a čerpání, tudíž (+) i (-).

• nedaňové náklady,
• nepeněžní příjmy,
• výnosové smluvní sankce,
• vrácení reinvestičního odpočtu,
• zvýšení o neuhrazené závazky,
• oprava nákladů a výnosů z minulých let.

Daňově problematické je především jednoznačné určení nákladů. Daňově neuznatelné náklady se uvádějí v řádku 40 přiznání. Výjimku tvoří daňově neúčinné odpisy, které se uvádí v řádku 50 nebo daňově neúčinné povinné pojistné za zaměstnance, které se bude uvádět v řádku 30.

• 513 Náklady na reprezentaci
• 528 Ostatní sociální náklady
• 543 Dary
• 546 Ostatní pokuty a penále

Mezi daňově neuznatelné náklady řadíme také účty, které se používají pro tvorbu účetních rezerv a opravných položek. Upozorňujeme, že pokud se jedná o rezervy a opravné položky, které se vytváří v souladu se zákonem o rezervách, jedná se o daňově uznatelné náklady. Čtěte více: Zákon jednoznačně neřeší daňové výdaje

Nepříjemnou novinkou je zvýšení základu daně o neuhrazené závazky, které jsou zachycené v účetnictví dlužníka. Dlužník o své neuhrazené závazky zvýší základ daně, pokud je závazek 36 měsíců po splatnosti nebo se jedná o promlčený závazek či došlo k zániku závazku jinak než splněním, například narovnáním.

Základ daně se upravuje o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy majetku. Rozdíl se vyčíslí na řádek 50 nebo 150 daňového přiznání.

Položky, které snižují základ daně, lze rozdělit na výnosy, které se z nejrůznějších důvodů nedaní, a daňově uznatelné náklady, které nebyly zaúčtovány.

Výnosy osvobozené od daně jsou uvedené v § 19 zákona o daních z příjmů. Základ daně se sníží o tyto položky, a to zápisem osvobozených výnosů do řádku 110.

Na řádku 111 se uvádí položky, které mimořádně snižují základ daně. Jedná se o pojistné uhrazené dodatečně, výnosy ze smluvních sankcí nebo náklady, které jsou daňově uznatelné až po uhrazení. Do řádku 120 uvede poplatník výnosy, které byly zdaněny zvláštní sazbou, tzv. srážkovou daní. Jedná se především o přijaté dividendy, podíly na zisku nebo podíly na likvidačním zůstatku.

Výsledkem úprav hospodářského výsledku může být základ daně nebo daňová ztráta. Základ daně lze upravit o odčitatelné položky. Daňovou ztrátu nelze dále navyšovat o odčitatelné položky. Odčitatelné položky se u daňové ztráty nepoužijí. Některé z odčitatelných položek lze uplatnit v dalších letech, kdy bude společnost vykazovat kladný hospodářský výsledek. Některé odčitatelné položky tzv. propadnou.

Odčitatelné položky, které lze s omezením přesunout do dalších let:

• Odpočet na vědu a výzkum
• Odpočet na výchovu žáků
• Daňová ztráta z minulých let

Odčitatelné položky, které nelze přesunout do dalších let:

• Dary

Vypočítaná daňová ztráta se stává též odčitatelnou položkou od základu daně pro následujících 5 let. Tato lhůta je platná pro vzniklé ztráty počínaje rokem 2004. Ztráty, které byly vykázány dříve, lze uplatnit v 7leté lhůtě.

Rok 2009 bude poslední možnost uplatnit ztrátu z roku 2002 (platila 7letá lhůta) a z roku 2004 (platí 5letá lhůta).

Z hlediska určení správného daňového základu je nutné upozornit zvlášť na problematiku darů. Do daňového přiznání do řádku 260 se zachycují dary na veřejně prospěšné účely. Minimální hodnota jednoho daru je 2000 Kč, maximální limit součtu všech darů nesmí překročit 5 % ze základu daně. Zvýšit limit o dalších 5 % je možné, pokud se jedná o dary, které jsou určené veřejným výzkumným institucím a vysokým školám. Dary jsou v účetnictví zachycovány na účtu 543 – Dary. Tyto náklady považujeme za daňově neuznatelné a uvádíme je na řádku 40. Po zjištění, zda dary splňují zákonem předepsané podmínky, vypíšeme dary jako odčitatelnou položku do řádku 260.

Základ daně se zaokrouhlí na celé tisíce korun dolů, hodnota se zapíše do řádku 270. Následně se vypočítá daň z příjmů.