Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak žijí klubové hospody? Pivo po zavedení EET netočí na kšeft, ale pro zábavu

Zdeněk Vesecký

Desítky malých hospod se vzepřely evidenci tržeb. Své zázemí teď poskytují jen obyvatelům vesnic, ve kterých působí. A to navíc jen těm, kteří se registrují.

Hospoda znamená pro malou obec mnohem víc než jen místo, kam se dá zajít na pivo. Je to místo setkávání se a často i jediný prostor pro kulturní život celé vsi. Majitelé malých vesnických podniků často třou bídu s nouzí. Cenami točeného piva nemohou lahváčům ze supermarketů vůbec konkurovat a mnozí z nich rozpálí sporáky v kuchyni jen při vesnické zábavě nebo výroční schůzi myslivců. Jako o výdělečných se o těchto podnicích dá mluvit jen ve velkých uvozovkách. Jejich provozovatelé jsou rádi, když z provozu hospody získají alespoň nějakou tu korunu a často se živí něčím úplně jiným. Přesto jim to ale nedá a pro blaho a rozvoj své obce drží tyto podniky nad vodou. Stát jim to ale neulehčuje, protože přichází nová a nová legislativa, která je pro provozovatele těchto hospod zcela neakceptovatelná a neúnosná.

S největší pravděpodobností budou muset být všechny hospody od konce května tohoto roku nekuřácké. Jenže právě malé vesnické podniky často fungují jako veřejné kuřárny a mnozí štamgasti by si na pivo, u kterého si nemohou zapálit, vůbec nezašli. Už měsíc a půl navíc restaurační podniky musí naplňovat další zákonnou povinnost – evidovat tržby. Některé malé hospody, kde investice do registračních pokladen a internetového připojení převyšovaly čisté příjmy, proto skončily. Jiné se pak změnily na spolky.

O tom, že jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy spolků, hasičů, tělovýchovných organizací apod.) z evidence tržeb vyloučeny, hovoří zákon o evidenci tržeb ve svém § 12. Podrobnosti k posouzení drobné vedlejší podnikatelské činnosti pak uvádí Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství.

Pohodáři si jedou po svém už roky, evidence tržeb je nerozházela

Legální možnosti vyhnout se EET a spolu s ní i dalším pro ně likvidačních zákonů využily desítky hostinských. V řadě obcí se proto nově chodí do klubové nebo spolkové pivnice. Najít je můžeme třeba ve Frýdku-Místku, Třebíči, Chlumci nad Cidlinou, Sušici, Vrbně pod Pradědem nebo malých obcích Bystrá, Rejčkov či Lipnice nad Sázavou a Koněšín. V poslední jmenované byla donedávna Hospůdka Na kopci. Dnes už tam takové zařízení nenajdete. Místo něj působí v soukromém rodinném domě Kulturní koněšínský spolek. Pokud by se někdo z projíždějících touto obcí chtěl zastavit na malé osvěžení, neuspěje. Pivo se v domě stále čepuje, ale jen členům zmíněného spolku. Prostory jsou oficiálně užívané jako klubovna, kde se členové spolku schází ke konzultacím. Živnost už někdejší provozovatelka Hospůdky Na kopci Ivana Fraňková nemá. Stala se z ní předsedkyně spolku, který čítá pět desítek členů.

Klubové pivnice, které fungují pod spolky, ale nejsou ničím novým. Více než desetiletou historii má za sebou například Spolek labužnických pohodářů založený bývalou výčepní a aktivistkou Dagmar Krylovou. Ta teď pod svá křídla ráda bere všechny ty, kterým osud vesnických hospod není jedno. Založení spolku a vyřízení všech úředních náležitostí může trvat i několik měsíců. Stanovy spolku musí odsouhlasit soud a někdy musí být přepracovány. Proto se na mě teď lidé obrací s tím, abych jim poradila nebo je přibrala právě do našeho spolku, říká předsedkyně Spolku labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Ve své činnosti nevidí nic špatného. Spolek totiž nezaložila jako protest proti elektronické evidenci tržeb. Ten fungoval už dávno před nástupem Sobotkovy vlády. Pocit, že malé vesnické podniky a s nimi i pro venkov typická kultura jsou v ohrožení, měla totiž Dagmar Krylová už po roce 2000.

V oficiálním programu klub deklaruje, že sdružuje všechny, kteří se potřebují odpoutat od tvrdé reality a chtějí jiným pomoci ke zlepšení životního standardu. „V dnešním uspěchaném životě se zastavíme a budeme kultivovaně užívat darů naší země – pití piva, dobré jídlo, zábavné a soutěžní akce. Chceme vnést do vesnického života kulturu a zábavu, která se nezakládá na bezduchém požívání alkoholických nápojů, ale na kultivovaném používání našich výplodů, které si sami připravíme – kulinářské a pitné akce, šachové turnaje pro amatéry a jiné aktivity,“ stojí v programovém prohlášení.

Psali jsme: Stovky hospod končí kvůli #EET, pivovary navíc varují před další vlnou krachů

Kdo chce vést spolek, musí si vytyčit pole své působnosti a téma nebo činnost, která spojuje jeho členy. Zájmovou činnost musíte prokázat před registračním soudem. Můžete hrát ochotnické divadlo nebo kuličky, věnovat se šachům nebo vyšívání, nebo třeba jen debatovat, případně číst pohádky. O všech činnostech ale musíte vést zápisy. A že si k tomu dáte pivo nebo dvě, na tom není nic nelegálního. Spolek na tom nic nevydělá, jeho členové jen uhradí vzniklé náklady a nula od nuly pojde, vysvětluje Dagmar Krylová. 

Takové praktiky sice někteří podnikatelé nebo Asociace hotelů a restaurací odsuzují, ale jednoznačně o nekalé konkurenci hovořit nelze. Proto případy spolkových hospod a kluboven s výčepy státní úředníci posuzují individuálně. A zejména v odlehlých obcích, kde žije pár desítek lidí, by o šedé zóně ekonomiky a nekalé konkurenci mluvil asi jen málokdo. Spolek labužnických pohodářů navíc dodržuje velmi přísná pravidla a v jeho zařízeních se jen tak někdo sklenice piva nedočká. Do našich spolkových kluboven mají přístup výhradně jen členové spolku. Jeho členem se může stát ten, koho přivede už současný člen, případně k tomu má pádný důvod, vysvětluje zakladatelka Spolku labužnických pohodářů.

Pár udání už na ni kvůli nekalé konkurenci za léta činnosti spolku přišlo, ona se ale pohybuje v mezích zákona, i když možná na samé hranici. S ministrem financí Andrejem Babišem souhlasí v tom, že by se měly odvádět daně, ale ne za cenu toho, aby se zlikvidoval komunitní a kulturní život na malých obcích, kde se právě toto často odehrává v hospodách. Teď mimo jiné usiluje o schůzku s šéfem státní pokladny, aby mu svůj pohled na věc mohla osobně vysvětlit.

Připomeňte si: Je tu první česká finta a návod, jak hospody mohou obejít #EET

Se změnou na spolek ubylo starostí

Zájmovým klubem se ke konci loňského roku stala i Hospůdka Na Jelitě v Nových Domkách. Ani tento podnik nikdy nebyl zlatým dolem. Majitelka ho totiž přebrala zadlužený a navíc s velmi pošramocenou pověstí. Když už ho konečně dostala z nejhoršího, přišly nové zákony a s nimi zklamání. Důvodů pro ukončení činnosti restaurace bylo víc, elektronická evidence tržeb byla jen jedním z nich. Urazilo mě, že si o nás pan ministr Babiš myslí, že jsme zloději. Já svůj podnik léta zachraňovala a nic z něj neměla. Na život jsem si musela vždycky vydělávat v jiném zaměstnání. Proto jsem se rozhodla živnost ukončit a místo toho provozovat Spolek labužnických pohodářů Na Jelitě, říká Libuše Benešová.

Klasický vývěsní štít se jménem restaurace visí na budově ještě dnes. Majitelka ale zakryla slovo hospůdka. Vidět je tedy už jen místní označení Na Jelitě. Prostory pro spolkovou činnost členům spolku propůjčuje. V klubovně Na Jelitě se odehrává spousta činností, schází se tam dobrovolní hasiči, rybáři, hráči stolního tenisu i šipek nebo milovníci country. Konají se tam koncerty, zábavy, a dokonce i speciální mše s následným zábavním programem pro děti. Jednu takovou mohli místní navštívit včera, v neděli 15. ledna. Změnou na spolek se u nás vůbec nic nezměnilo. Stejní lidé sem na stejné akce chodili i předtím. To jen ukázalo, že vesnické hospody fungují na bázi spolků celá léta, jen tak nejsou vnímány úředně. Chodí do nich štamgasti a cizí člověk se zastaví jen málokdy. Problém se změnou na spolek neměl ani jihlavský pivovar, který nám dodává pivo, ani lidi ze vsi. Ozval se jen jediný, který si chtěl pravidla spolku prostudovat až u piva. To ale není povoleno. Bez zápisu, který vyžaduje jen jméno, telefonní kontakt a podpis, není možné do spolkové klubovny vcházet, říká Libuše Benešová. Pochvaluje si i vtipně a lidově napsané vnitřní stanovy, podle kterých se nikdo ze členů spolku „nesmí ožírat“.

Po přeměně své živnosti na spolek se jí ulevilo od řady povinností. Nemůže na ni hygiena a nemusí podávat daňové přiznání. Jednoduché je i účetnictví, do kterého jí nikdo nezasahuje. Co spolek vydělá, to vydá na poplatcích. Nově ale musí vést zápisy z konaných akcí.

Mohlo by vás zajímat: Nejste si jistí, zda se vás #EET týká? Nechte se udělat posudek od berňáku

Za zmínku stojí i prohlášení na webových stránkách spolkařů z Nových Domků:
Spolek Labužnických Pohodářů Na Jelitě je místem s několik desítek let starou tradicí. Bývalo oblíbeným restauračním zařízením trampů, myslivců, místních i přespolních hostů a také místem, kde se člověk dobře najedl. V nedávné době se pak cosi pokazilo a hospoda se ocitla v nemilosti. Nyní chce Spolek labužnických pohodářů této budově vrátit zašlou slávu, jak kulturními akcemi, tak i chutnou kuchyní. Spolek má velmi vřelý vztah ke country muzice, jsou zde nadšenci do stolního tenisu, šachisté a také rybáři. Všichni se zde scházejí, aby si odpočinuli od všedních starostí, zazpívali, zahráli nebo jen poseděli u dobrého moku a jídla. Spolek se zúčastňuje oslav, narozenin, výročí, svateb, jednodenních školení, plesů. K těmto akcím se využívají prostory, kde je 30 míst, salonek s 25 místy, a k větším akcím sál, kde je k dispozici 80 míst.

Dále čtěte: Asociace hotelů a restaurací: EET zvládneme, čekají nás mnohem horší zákony

Chrudim dobrovolně připojila restauraci k EET 

Se změnou na spolkové zařízení teď po schválení protikuřáckého zákona koketují i další provozovatelé malých venkovských restaurací, kteří podnikají i přes zavedení elektronické evidence tržeb. V soukromých klubových zařízeních by se totiž kouřit mohlo. Pojďme si ale ukázat jeden zcela opačný příklad, kdy se k EET připojilo restaurační zařízení, které vůbec nemuselo. Přesně to se stalo v Chrudimi.

EBF17 tip Šulák

Město má svou příspěvkovou organizaci Chrudimská beseda, která je i provozovatelem oblíbené Měšťanské restaurace v centru města. Hlavní náplň činnosti je zajišťování kulturních aktivit města a restaurace je doplňkovou hospodářskou činností s ohledem na správu svěřeného objektu, uvedl na dotaz starosta města Petr Řezníček. Město by tedy při dodržení všech zákonných pravidel mohlo svou restauraci ponechat mimo režim EET, na což kriticky poukazovali někteří chrudimští podnikatelé i zastupitelé. K ničemu takovému ale nedošlo a i v Měšťanské restauraci se tržby od začátku prosince evidují.

Chrudimská beseda jako organizace zřízená územně samosprávným celkem není povinna ze zákona o evidenci tržeb evidovat. Protože mi to přišlo nesportovní vůči ostatním restauracím ve městě, a také by naši zákazníci byli v nevýhodě, protože by se nemohli zúčastňovat účtenkové loterie, vznesl jsem dotaz na Finanční správu ČR, jestli se může Chrudimská beseda přihlásit k evidování tržeb, byť ze zákona nemusí. Po delší době jsem dostal odpověď, ve které mi Finanční správa ČR sdělila, že zákon dobrovolné evidování tržeb nezakazuje, doplnil ředitel Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek. Příspěvková organizace města provozuje mimo jiné objekt Muzea v Chrudimi, kde se nachází zmíněná Měšťanská restaurace, dále Divadlo Karla Pippicha, ve kterém jsou bufety, a Městské kino s malým občerstvením.

Našli jste v článku chybu?