Hlavní navigace

Jak získat dotace od úřadu práce? Čtěte návodný příběh reálného podnikatele

23. 10. 2012
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Server Podnikatel.cz přináší postup podnikatele, který uspěl při žádosti o dotaci na start podnikání od úřadu práce. Přečtěte si, s čím vším se musel potýkat.

Dostal jsem se nedávno do situace, kdy jsem byl nucen opustit zaměstnání a evidovat se tak na úřadu práce. Vzhledem ke špatné situaci na trhu práce v mém oboru se mi nepodařilo najít volné místo a i díky předchozím dvěma špatným zkušenostem se zaměstnavateli jsem se rozhodl postavit se na vlastní nohy a zkusit podnikat.

Vzhledem k tomu, že jsem byl evidován na úřadu práce, naskytla se mi možnost požádat o příspěvek, jehož plný název je uveden výše a zkráceně se dá označit jako příspěvek na rozjezd podnikání.

Asi nejdůležitější věc, kterou bych měl předem zmínit je, že v době podání žádosti musí být žadatel veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Stejně tak musí zůstat v evidenci i po dobu projednání žádosti úřadem práce až do rozhodnutí o přiznání či nepřiznání příspěvku.

Čtěte také: Chcete příspěvek na podnikání od úřadu práce? Víme, kdy nemáte šanci

Na koho se obrátit s žádostí o příspěvek?

S žádostí o příspěvek se obrátíte na příslušného kontaktního pracovníka úřadu práce, bývá to obvykle jiný pracovník, než ke kterému pravidelně docházíte. Kontakt na něj vám dají buď na úřadu práce, nebo jej můžete najít na portálu MPSV. Doporučuji hledat pod názvem Aktivní politika zaměstnanosti (zkratka APZ). Ve svém kraji jsem příslušného pracovníka našel, ale ne každý kraj má organizační strukturu členěnou do detailů, doporučuji tedy buď se optat svého přiděleného referenta na pravidelné schůzce, nebo zavolat na příslušný úřad práce a optat se.

Jak tedy začít?

Já postupoval tak, že jsem si nejdříve zjistil od svého referenta kontakt na pracovníka úřadu práce, který má na starosti aktivní politiku zaměstnanosti, s tím jsem si dohodl schůzku a jednoho krásného dne jsem se za ním vypravil už s předvyplněnou žádostí a s připravenými dotazy. Doporučuji se tedy takto osobně nejdříve informovat, co vůbec má žádost obsahovat, zda splňujeme podmínky pro podání žádosti, jaké přílohy (seznam příloh jsem dostal na papíře) jsou součástí žádosti a další informace.

Čtěte také: Víte, že OSVČ mohou dostat dotace od úřadů práce? Dokonce až 90 000 korun

Jaké přílohy obsahovala má žádost o příspěvek?

  • Potvrzení o bezdlužnosti vydané:
  1. místně příslušným finančním úřadem (nemá daňové nedoplatky vůči územním finančním orgánům ČR), u fyzické osoby (OSVČ) s uvedením IČ a RČ,
  2. místně příslušným celním úřadem, u fyzické osoby (OSVČ) s uvedením IČ a RČ,
  3. ČSSZ (nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), u fyzické osoby (OSVČ) s uvedením IČ a RČ,
  4. zdravotní pojišťovnou (potvrzení o bezdlužnosti na veřejné zdravotní pojištění), u fyzické osoby (OSVČ) s uvedením IČ a RČ.
  • Originál a kopie dokladu o oprávnění k podnikání, v mém případě to byl výpis z Živnostenského rejstříku.
  • Originál a kopie dokladu o zřízení peněžního účtu (fyzická osoba podnikající s uvedeným IČ).
  • Pokud budeme mít provozovnu (já ji nemám), tak doklad prokazující vztah k objektu, ve kterém bude samostatně výdělečná činnost provozována (originál a kopie nájemní smlouvy, doklad o vlastnictví budoucí provozovny – výpis z katastru nemovitostí).
  • Vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotní způsobilosti k výkonu samostatné výdělečné činnosti (doporučuji si něco sám sepsat, protože ne každý lékař na to má formulář).
  • Podnikatelský záměr.

Čtěte Jak vypadal autorův podnikatelský záměr

Co se týká potvrzení o bezdlužnosti (bod 1, A-D), je možnost, že dáte souhlas s tím, aby úřad práce sám zjistil, zda máte či nemáte nedoplatky, ale toto mi nebylo referentem doporučeno vzhledem k možným delším termínům, než pokud si tato potvrzení zajistíte sami.

Postupoval jsem tedy tak, že jsem si sepsal žádosti o potvrzení bezdlužnosti na jednotlivé úřady a ty jsem jednoho dne osobně navštívil a žádosti předal, pokud si dobře vzpomínám, tak pouze na ČSSZ jsem dostal potvrzení ihned, ostatní mi došly během týdne poštou. Doporučuji žádosti o potvrzení bezdlužnosti vytisknout dvakrát a jedno vyhotovení si na každém úřadě nechat potvrdit s datem předání. Předání poštou jsem zavrhl z důvodů delší prodlevy a možných komplikací s doručováním zásilek.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Papírování se při žádosti o dotace nevyhnete.

Ve formulářích žádosti o příspěvek je také zmíněna možnost, že finanční úřad by mohl zjistit bezdlužnost i na celním úřadě, ale toto mi nebylo na můj dotaz na finančním úřadě potvrzeno, takže jsem musel žádost osobně zavést i na celní úřad. Potvrzení bezdlužnosti si nechejte potvrdit jak na rodné číslo, tak i na IČ. Co se týká doložení oprávnění k podnikání (bod 2), pokud ještě nemáte živnostenské oprávnění, je nejvyšší čas si jej pořídit, protože je potřebné jej doložit jako přílohu žádosti.

Navštívil jsem tedy živnostenský úřad a pracovnice mi za poplatek 1000 korun na počkání zaregistrovala předmět podnikání a obory činností, které jsem požadoval (ty jsem si vyhledal předem, zapište si alespoň jejich čísla). Je nutné předem informovat o skutečnosti, že jsme v evidenci úřadu práce, čili datum zahájení činnosti zatím nemáme stanoveno. Ještě jednou zdůrazňuji, že až do doby, než nám bude sděleno rozhodnutí úřadu práce o naší žádosti o příspěvek a tedy až sepíšeme Dohodu s úřadem práce, tak musíme být v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Čtěte speciál Začínající podnikatel

Živnostenský úřad má možnost informovat ČSSZ a  zdravotní pojišťovnu o datu zahájení činnosti, ale toho my nyní nevyužijeme a budeme o datu zahájení činnosti informovat tyto organizace sami, až budeme bezpečně vědět rozhodnutí úřadu práce. Živnostenský úřad tedy může informovat alespoň finanční úřad, kde si pak následně po několika dnech můžeme vyzvednout Rozhodnutí o registraci. Já tam pro jistotu osobně zajel ještě ten den, kdy jsem se registroval na živnostenském úřadu. Pokud budeme využívat při své podnikatelské činnosti automobil, přihlásíme se i k platbě silniční daně.

Doklad o zřízení peněžního účtu (bod 3) je jasný, doporučuji si zřídit účet ještě před návštěvou finančního úřadu, protože tam budou číslo Vašeho účtu chtít vědět. Banku musíme navštívit až po registraci na živnostenském úřadě tak, abychom už měli přidělené IČ. Doporučuji si založit samostatný podnikatelský účet (na IČ), není dnes problém jej sehnat s prakticky nulovými poplatky za zřízení a vedení účtu.

Čtěte také: Speciální účet pro podnikání nutný není. Má ale své výhody

Doklad prokazující vztah k objektu (bod 4), ve kterém budeme mít provozovnu. Já sice provozovnu nemám, ale stejně jsem měl pro jistotu výpis z katastru nemovitostí svého bydliště, což je v mém případě i sídlo podnikatele. Výpis z katastru se dá obstarat například i na České poště.

Vyjádření ošetřujícího lékaře (bod 5), když to musí být, co se dá dělat, platí se tuším celkem 130 korun, ale prakticky jen za podepsání papíru, prohlídka neproběhla žádná.

Čtěte také: Jste v evidenci úřadu práce? Čtěte, jak začít podnikat

Konečně podáváme žádost

Po obíhání úřadů, získání všech příloh vč. sepsání podnikatelského záměrů a vyplnění žádosti jsem se konečně tedy rozhodl podat žádost o příspěvek příslušnému referentovi na úřad práce. Po zkontrolování úplnosti žádosti i příloh mi bylo slíbeno, že mě úřad práce vyrozumí o rozhodnutí o mé žádosti. Přesné termíny, dokdy by se tak mělo stát, mi sděleny nebyly, s poukazem na to, že se nejedná o správní řízení, čili nezbývá než čekat.

Zhruba po měsíci a půl jsem byl pracovníkem kontaktován, že má žádost byla vyřízena kladně v tom smyslu, že mi bude příspěvek v určité výši přiznán. Vydal jsem se tedy opět na úřad práce, kde se mnou byla sepsána Dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti a poskytnutí příspěvku.

Doporučuji podmínky dohody důkladně prostudovat, mezi nejdůležitější věci patří:

  • V dohodě je stanoven den zahájení činnosti, k tomuto dni se tedy musíme zaregistrovat k placení sociálního pojištění u ČSSZ a k platbě zdravotního pojištění k zdravotní pojišťovně (jsou určité termíny, do kdy tak musíme učinit).
  • Podnikat musíme nepřetržitě nejméně po dobu 365 dnů ode dne zahájení činnosti.
  • Prostředky můžeme použít pouze na tzv. uznatelné nákladové položky, které jsou vypsány v příloze, která je součástí dohody.
  • Příspěvek můžeme použít pouze ke krytí nákladů vynaložených po nabytí platnosti a účinnosti dohody, nemůžeme tedy příspěvek uplatnit na náklady, vynaložené ještě před sepsáním dohody.
  • Do stanoveného data (1 měsíc od zahájení činnosti) musíme doložit úřadu práce doklady o vynaložení příspěvku na nákup materiálů podle přílohy dohody, to znamená, že předáme kopie faktur (vč. dokladu o zaplacení ať už hotově při převzetí, nebo bankovním převodem) na úřad práce.

Do několika týdnů mi byl příspěvek zaslán na bankovní účet, takže jsem se ke dni předcházejícímu dni zahájení činnosti odhlásil z evidence úřadu práce, naopak den zahájení činnosti jsem ohlásil na ČSSZ a zdravotní pojišťovně a mohl konečně nakoupit potřebný materiál pro podnikatelskou činnost.

Moje rada tedy zní, že pokud máte nápad a chuť podnikat, tak toto je jedna z možností, která vám začátky v podnikání alespoň trochu ulehčí. I přesto, že příspěvek není nárokovatelný a nemusí ho získat každý, tak v mém případě to za ten čas a úsilí rozhodně stálo. A pokud ho nezískáte, minimálně vás to přinutí zajímat se v určité míře o legislativu v podnikatelském prostředí, uděláte si ekonomickou rozvahu vašeho podnikatelského záměrů, což je velmi užitečné i pokud byste o žádný příspěvek nežádali.

Daně x

Takže přeji, ať příspěvek získáte a hodně štěstí ve vašem podnikání.

Autor: Pavel Dundáček

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).