Jaké jsou dopady sociálních reforem roku 2008?

Sociální systém prošel v loňském roce významnými reformními změnami. Před rokem 2008 neúměrně rostly mandatorní výdaje, které patří mezi výdaje „přikázané“, tj. externě stanovené. A to zejména zákonem. Tyto výdaje jsou povinné a vláda je při plánování státního rozpočtu nemůže bez příslušných legislativních změn účinně ovlivnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy prosadilo změny sociálního systému.

Cílem reformy bylo snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu, plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže, podpora rodin s dětmi, podpora hospodářského růstu a podnikání, posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti, zachování principu solidarity a citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci. Motivací změn bylo v neposlední řadě i splnění podmínek pro přijetí eura. Bez potřebných reformních kroků se podle ministerstva nedal udržet 3% vládní deficit pod úrovní hrubého domácího produktu (HDP). Schodek vládního deficitu za rok 2008 se ve skutečnosti propadl na 3,62 procenta HDP. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají

Nyní nastává čas analyzovat výsledky dopadů těchto reforem. Statistické údaje ukazují pokles sociálních výdajů, přičemž v čistých příjmech se u většiny rodin projevily daňové změny pozitivně. Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí PETR NEČAS, stát ušetřil na dávkách díky reformě 80 miliard korun. Pokud by nezačala platit reforma veřejných financí, deficit by byl o uvedených 80 miliard vyšší. Meziročně poklesly výdaje na přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné o 6,6 miliardy ko­run. Na dávkách v hmotné nouzi jsme ušetřili další půl miliardy. Podpora rodin s dětmi byla přenesena do daňového systému, dodal Nečas. Čtěte více: Životní minimum – státní sociální podpora pro každého?

Podle členů Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR byla tato reforma velmi „měkká“ a s problémem nepohnula. Dochází totiž stále k tomu, že mnoho našich nezaměstnaných nechce vlastně pracovat, jejich sociální či jiné dávky v nezaměstnanosti jsou tak vysoké, že jim stačí k přežívání a nakonec si na „černo“ někde přivydělávají a řádné zaměstnání je nezajímá, uvedl na téma sociální reformy Bedřich Danda, předseda sdružení.

Bilance dopadů sociálních reforem za rok 2008 dle údajů zveřejněných v tiskové zprávě MPSV

1. Podpora rodin s dětmi

• Cíl reformy – úspornější a adresnější sociální systém. Výrazné snížení daní prostřednictvím zvýšení slev na dani z příjmu fyzických osob za dítě i za druhého manžela bez příjmů.
• Bilance – relace mezi čistými příjmy jednoho člena domácnosti zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí stoupla v roce 2008 na 60,2 %. Životní úroveň zaměstnanců s dětmi vzrostla i přes vyšší inflaci o 3,9 %. Přestože v roce 2008 došlo ke snížení dávek státní sociální podpory, finanční přínos domácností v podobě snížení daní byl vyšší. Rodiny s dětmi tedy na reformě prokazatelně vydělaly. Čtěte více: Počet příjemců sociálních dávek se v roce 2009 zvýší 

2. Sociální dávky

a) Nemocenské dávky

• Cíl reformy – omezení zneužívání systému, snížení časté fiktivní nemocnosti. Míra nemocnosti byla u nás dlouhodobě výrazně vyšší než v ostatních členských státech EU.
• Bilance – pokles pracovní neschopnosti. Meziročně se snížil počet ukončených případů o 0,7 mil. Kč, tj. o 24,4 %. Celkové výdaje poklesly o 2,8 mil. Kč, tj. o 8,1 %. Krátkodobá pracovní neschopnost do 14 dnů poklesla u zaměstnanců dle šetření provedeného v březnu 2008 o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně pokleslo z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší hodnota od roku 1993.

b) Dávky státní sociální podpory

• Cíl reformy – adresný a méně nákladný sociální systém. Zúžení počtu příjemců dávek u přídavku na dítě, sociálního příplatku a pohřebného. Snížení porodného a úplné zrušení příspěvku na zvýšené životní náklady a „pastelkovného“. Zamezení automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Dále také podpora rodin s dětmi v podobě zavedení moderní flexibilní politiky, která výrazněji umožní rodičům svobodu volby a snadnější spojení péče o dítě i jejich profesní rozvoj. Příjemce rodičovského příspěvku si zvolí z „třírychlostního“ čerpání příspěvků podle potřeb konkrétní rodiny. Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská
• Bilance – celkový počet výdajů na dávky státní sociální podpory se snížil, přesto byly celkové výdaje vyšší než v roce 2006. Tabulka ukazuje porovnání celkového počtu vyplacených dávek a celkových výdajů, porovnání počtu vyplacených jednotlivých dávek státní sociální podpory a jednotlivých výdajů, včetně procentuálního srovnání vývoje v letech 2007 a 2008.

c) Dávky hmotné nouze

• Cíl reformy – zúžení počtu příjemců dávek. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
• Bilance – celkový počet vyplacených dávek poklesl o 8,5 %. Celkové výdaje klesly o 15 %.

d) Příspěvek na péči

• Cíl reformy – dávka byla zavedena od 1.1.2007. Náleží lidem závislým především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na pomoci jiné osoby. A to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Dávka zůstala v roce 2008 v nezměněné podobě.
• Bilance – příspěvek na péči je jedinou dávkou, která zaznamenala výrazný nárůst. Počet příjemců dávek vzrostl v roce 2008 o 563 tisíc, tj. o 15,1 %. Celková vyplacená částka byla meziročně o 3,65 mld. Kč vyšší, vzrostla o 20 %.