Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jaké příjmy se v daňovém přiznání uvádět nemusí?

Dagmar Kučerová

Příležitostné ostatní příjmy, které ve zdaňovacím období nepřevýší limit 30 000 korun, není třeba danit. Jsou od daně osvobozené. Ale není příjem jako příjem.

Není pravdou, že jakýkoliv příjem do limitu 30 000 korun je od daně z příjmů osvobozený. Jedná se pouze o příležitostné ostatní příjmy.

Pro lepší pochopení uvádíme výčet nejčastějších druhů příjmů a povinnost jejich zdanění. Jedná se o příjmy ze zaměstnání, podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z nájmu majetku a ostatní příjmy.

Příjmy ze závislé činnosti

Nejčastěji se jedná o příjmy ze zaměstnání, ale také jiné činnosti, která se považuje za činnost závislou a zdaňuje se v souladu s ustanovením § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnanci mohou požádat o roční zúčtování příjmů svého zaměstnavatele nebo si podají daňové přiznání sami. V některých případech dokonce povinně. Tyto situace popisuje § 38g zákona o daních z příjmů. Zde se píše, že daňové přiznání musí podat ten, který má v jednom zdaňovacím období souběžně příjmy od více plátců mzdy a jiných příjmů ze závislé činnosti zdaněných zálohovou daní (netýká se dohod o provedení práce zdaněných daní srážkovou). Nemusí se jednat jen o dvě souběžná zaměstnání, ale také o souběžnou odměnu zastupitelstva, odměnu za účast ve volbách, odměnu za výkon funkce právnických osob, odměnu pěstouna a další zdanitelné příjmy. Zde nezáleží na výši odměny, jakmile dochází k souběhu příjmů ze závislé činnosti zdaněných zálohovou daní, podává se daňové přiznání vždy. 

Čtěte také: Jak vyplnit nové zjednodušené daňové přiznání

Výjimkou, kdy není třeba při souběžných příjmech podávat daňové přiznání, je odměna z dohod o provedení práce, pokud je zdaněna srážkovou daní. Takto se daní v případech, kdy zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani a odměna u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci nepřesáhla 10 000 korun. Na druhou stranu je podání daňového přiznání v těchto situacích pro zaměstnance často výhodné. Mohou získat zpět sraženou daň nebo její část.

Dalším důvodem pro povinné podání daňového přiznání u zaměstnanců je například dodanění dosud uplatněných nezdanitelných částí základu daně, jestliže došlo k předčasnému výběru nebo vypovězení smlouvy o penzijním nebo životním pojištění. A v neposlední řadě existence jiných příjmů souběžně se zaměstnáním. Jedná se o příjmy zdaňované podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun za zdaňovací období (příjem se posuzuje v hrubém, tj. tržba, ne základ daně po odpočtu výdajů).

Povinnost podat daňové přiznání

V souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání:

  • každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání se podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
  • zaměstnanec (poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který pobírá zdanitelné příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně, nebo postupně a jeho jiný příjem např. z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje je vyšší než 6000 Kč).

Výjimkou jsou příjmy osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou (např. dohody o provedení práce zdaněné 15% srážkovou daní při jejich výplatě).

Příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti

Jedná se o příjmy zdaňované v souladu s ustanovením § 7 zákona o daních z příjmů. Zde je důležitá definice, že se jedná o činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Ovšem i činnost, která nebude provozována na základě živnostenského oprávnění, může být vyhodnocena (případně zpětně při kontrole přehodnocena) jako činnost podnikatelská. V souladu s ustanovením § 420 nového občanského zákoníku je totiž podnikatelem ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Nelze tvrdit, že nejsem podnikatelem, protože nemám živnostenské oprávnění a činnosti vykazující znaky podnikání vykonávám pouze příležitostně.

Mezi příjmy zdaňované v souladu s ustanovením § 7 zákona o daních z příjmů patří i jiná samostatná výdělečná činnost, ke které není potřeba živnostenské oprávnění. Například se jedná o lékaře, advokáty, daňové poradce, sportovce atd. Často také o umělce a autory. Pokud výplata autorských honorářů od jednoho plátce (např. redakce, nakladatelství apod.) nepřesáhne v jednom kalendářním měsíci 10 000 korun, jsou zdaněny u tohoto plátce srážkovou daní (neuvádí se již dále do daňového přiznání, daň je konečná). Honoráře vyšší naopak do daňového přiznání patří. Autor rozhodně nemůže uvažovat o osvobození příležitostných příjmů v limitu 30 000 korun ročně, jelikož se nejedná o činnost příležitostnou a už vůbec ne o ostatní příjmy zdaňované podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Čtěte také: Autorské honoráře v daňovém přiznání

Příjmy z pronájmu majetku

Příjmy z nájmu majetku se zdaňují podle § 9 zákona o daních z příjmů. Patří sem příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí, jestliže se nejedná o příjmy v rámci podnikatelské činnosti. Výjimkou jsou příležitostné nájmy movitých věcí, které se zdaní jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Na ty lze využít osvobození do stanoveného třicetitisícového limitu. Jedná se však o pronájem movitých věcí. Jestliže poplatník pronajímá nemovitosti, byť příležitostně, jedná se vždy o zdanitelný příjem. Žádné osvobození zde neplatí. Například:

  • Zaměstnanec pronajal louku místnímu zemědělskému podnikateli. Za příjem obdržel jednorázově částku 8000 korun. Nemůže žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daní. Je povinen podat daňové přiznání. Jedná se o příjem z pronájmu nemovitostí zdaňovaný podle § 9 zákona o daních z příjmů. Jeho souběžné zdanitelné příjmy při zaměstnání jsou vyšší než 6000 korun.
  • Důchodce měl v uplynulém zdaňovacím období pouze dva příjmy z pronájmu volného pokoje, který v létě pronajal turistům. Jedná se o zdanitelný příjem (pronájem nemovitého majetku podle § 9 zákona o daních z příjmů), ale jelikož celkové zdanitelné příjmy poplatníka nepřesáhly v daném zdaňovacím období limit 15 000 korun, daňové přiznání podávat nemusí.

U nájmu movitých věcí je třeba posoudit, zda se jedná o nájem soustavný, nebo příležitostný. Jen příležitostný nájem movitých věcí se zdaní jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů s tím, že pokud nepřesáhne za zdaňovací období 30 000 korun, jedná se o příjem od daně osvobozený. Například:

  • Zaměstnanec pravidelně pronajímá sekačku místnímu rybářskému spolku. Za pronájem v roce 2016 obdržel 7800 Kč. Jedná se o soustavný nájem movitých věcí, nelze využít osvobození. Příjem se zdaní podle § 9 zákona o daních z příjmů. Zaměstnanec povinně podává daňové přiznání, jelikož měl mimo příjmy ze zaměstnání další zdanitelné příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun.

Ostatní příjmy

Konečně se dostáváme k příjmům ostatním, zdaňovaným v souladu s ustanovením § 10 zákona o daních z příjmů. Zde patří příjmy, při nichž dochází ke zvýšení majetku, ale nejedná se o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů. V tuto chvíli můžeme hovořit o příležitostných příjmech. Jedná se o příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitého majetku, včetně příjmů ze zemědělské činnosti, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. Podle § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů jsou příležitostné příjmy osvobozeny od daně, pokud jejich úhrn (tržba) u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 tisíc korun.

START17

Za příležitostné příjmy lze považovat:

  • příjmy z příležitostné činnosti (skutečně jen činnost příležitostná, nesoustavná, neopakující se),
  • příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí (pouze movité věci, nikdy ne pronájem nemovitostí),
  • příjmy ze zemědělské činnosti, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem (zde patří i příležitostný prodej přebytků ze zahrádky a příjem z chovu včel).

Příklady:

  • Zahrádkář (důchodce) prodává v sezóně pravidelně každý týden na trhu své výpěstky. Nejedná se o příležitostný prodej přebytků ze zahrádky, ale o pravidelný plánovaný prodej ovoce a zeleniny. Jeho celková roční tržba činí 17 600 Kč. Důchodce je povinen podat daňové přiznání. Osvobození uplatnit nelze.
  • Zahrádkář (zaměstnanec) prodával na trhu příležitostně přebytky ovoce ze svého ovocného sadu. Nejedná se o plánovaný prodej, jde o přebytky ze zahrádky. Tyto příjmy jsou v limitu 30 000 korun ročně od daně z příjmů osvobozeny. Neuvádí se do daňového přiznání. 
  • Žena na mateřské dovolené vyrábí šperky, které prodává svým známým a prostřednictvím internetu. Rozhodně se jedná o soustavnou činnost zdaňovanou podle § 7 zákona o daních z příjmů. Není možné využít osvobození. Daňové přiznání se podává, pokud bude tržba vyšší než 15 000 korun, za předpokladu, že žena na mateřské dovolené nemá jiné zdanitelné příjmy. Je třeba upozornit, že daňové přiznání se do celkového limitu zdanitelných příjmů 15 000 korun za zdaňovací období podávat nemusí, to se však netýká přehledu o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění. Čtěte více: Přehledy musíte podat, i když se vás daňové přiznání netýká
  • Zaměstnanec prodal na internetu opotřebovaný nábytek z obýváku za symbolickou cenu. Jedná se příležitostný prodej movitých věcí, lze využít osvobození příležitostných příjmů. Daňové přiznání se podávat nemusí. Při opakovaném prodeji použitých a nepotřebných věcí na internetu (např. prodej nepotřebného oblečení po dětech či zařízení bytu) se rozhodně nejedná o prodej za účelem zisku.
Našli jste v článku chybu?