Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jaké zákony brzy začnou platit a u jakých není jisté, že stačí ještě projít

Daniel Morávek

S ohledem na současnou vládní krizi není jisté, jak dopadnou zákony, které ještě nebyly schváleny. Čtěte přehled, které změny již prošly a které ještě nikoli.

Zatímco daňový balíček podepsal i prezident a je jen otázkou dnů či týdnů, kdy vyjde ve Sbírce zákonů, například nad novelou zákoníku práce visí otazníky.

Co se nestihne, to skončí v koši

Stávající politická krize se může projevit i na schvalování zákonů. Pokud stávající Poslanecká sněmovna totiž nestihne zákony do voleb projednat, normy propadají, jelikož je nová Sněmovna nepřebírá. I v případě, že by v koalici vládla harmonie, nešlo by o lehký úkol, protože na projednání čeká skoro 300 norem, přičemž třetina je teprve na začátku legislativního procesu. Vzhledem k stávající krizi se dá ovšem očekávat, že nemalá část zákonů se nakonec neschválí.

Novela zákona o zaměstnanosti už platí

Už od dubna je účinná novela zákona o zaměstnanosti, která přináší nové povinnosti v oblasti zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Jde hlavně o novou povinnou evidenci a uchovávání dokladů. Zavádí rovněž institut ručení příjemce poskytované služby za výplatu mzdy nebo platu do výše minimální mzdy a také zvýšení příspěvku na společensky účelná pracovní místa o 700 korun.

Daňový balíček brzy vyjde ve Sbírce

Podnikatelé se musí připravovat už i na některé novinky v oblasti daní, jelikož tzv. daňový balíček podepsal před dvěma týdny prezident Miloš Zeman a během května zřejmě vyjde ve Sbírce zákonů. Účinnosti by tak měl nabýt 1. června (očekává se, že vyjde 16. května).

Čtěte také: Daňový balíček a účinnost změn

Výdajové paušály se dále omezí

Zákon přináší poměrně dost změn. Opět se například omezí výdajové paušály, a to na polovinu. Zároveň však budou moci OSVČ využívající paušální výdaje uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku (manžela). Mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, klesne o 50 % na 1 milion korun. Paušál bude možné využít i při vyšších příjmech, maximální výdaj se však bude odvíjet od mezní hranice příjmů. Konkrétně půjde o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

V případě paušálních výdajů se využije přechodné ustanovení, na základě kterého se podnikatelé rozhodnou, zda za zdaňovací období 2017 využijí novou úpravu (tedy nižší strop pro výdaje a návrat daňového zvýhodnění a slevy na manželku/manžela), nebo stávající úpravu (vyšší stropy bez daňového zvýhodnění a slevy na manželku/manžela).

Čtěte také: Spočítali jsme, že změny u paušálů mohou některé OSVČ přijít na statisíce korun

Vzroste zvýhodnění na druhé a další děti

Balíček zvyšuje i daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. Roční daňové zvýhodnění na první dítě se nemění, na druhé se zvýší na 19 404 korun a na třetí a každé další dítě na 24 204 korun. Výše daňového zvýhodnění se změní v průběhu roku 2017. Maximální výše daňového bonusu na vyživované děti se sice nemění, dochází ale ke zpřísnění podmínek pro jeho vyplácení. Nově se do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu (šestinásobek aktuální minimální mzdy), nebudou započítávat příjmy z pronájmu majetku a kapitálové příjmy. Bude se jednat pouze o takzvané aktivní příjmy, tedy příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Jelikož zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, změna se použije až pro zdaňovací období roku 2018.

Zavádí se institut nespolehlivé osoby

V oblasti DPH se zavádí nový institut nespolehlivé osoby, který rozšiřuje institut nespolehlivého plátce. Nově tak bude moct získat označení „nespolehlivý“ i podnikatel, jak fyzická, tak právnická osoba, který není plátcem DPH. Kdo není plátcem DPH a poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty (obdobné podmínky jako u nespolehlivého plátce), získá nově označení nespolehlivá osoba. Podobně jako u nespolehlivých plátců vznikne i u nespolehlivých osob blacklist. Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou. Stejně jako v případě nespolehlivých plátců totiž bude platit ručení za daň pro případy obchodování s osobou, o níž je v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění zveřejněno, že je nespolehlivou.

Čtěte více: Nejen plátci DPH, „nespolehlivými“ se budou moct stát i další podnikatelé

Otcovská začne platit příští rok

Jistojistě se rovněž muži mohou těšit na novou dávku, tzv. otcovskou, příslušný zákon už prezident rovněž podepsal. Otcovskou bude dostávat otec nově narozeného dítěte po dobu jednoho týdne ve výši 70 procent vyměřovacího základu za kalendářní den. Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Podmínkou nároku na otcovskou OSVČ je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Novela nabude účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Reálně tak budou moct tatínkové využít otcovskou nejdříve v únoru příštího roku.

Čtěte více: Na otcovskou budou mít nárok i OSVČ, musí si ale platit nemocenské pojištění

Zvýší se i zvýhodnění na první dítě

S velkou pravděpodobností rovněž projde zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě, které obsahuje novela zákona o státní sociální podpoře. Zákon totiž už schválila Poslanecká sněmovna a nyní čeká na projednání v Senátu. I kdyby jej Senát vrátil, Sněmovna zákon zřejmě stihne znovu prohlasovat. Zvýhodnění se má zvýšit z 13 404 Kč na 15 204 korun, a to od 1. ledna 2018.

Další dva zákony prošly třetím čtením

Třetím čtením ve Sněmovně prošla i novela zákona o zaměstnanosti, která má omezit výkony nekolidujícího zaměstnávání (dotkne se dohod o provedení práce) a upravit podmínky agenturního zaměstnávání. V oblasti náhradního plnění zaměstnáváním zdravotně postižených osob, respektive odběrem výrobků či služeb od firem, které tyto osoby zaměstnávají, má vzniknout centrální evidence. Správcem bude ministerstvo práce a sociálních věcí. Novela má nabýt patnáctý den po vyhlášení ve Sbírce.

Čtěte více: Uchazečům o zaměstnání skončí přivýdělek na dohodu o provedení práce

A do třetice zákon, který už Sněmovna ve třetím čtení schválila. Jde o novelu zákona o specifických zdravotních službách, která upravuje okamžik účinnosti zdravotního posudku u periodických prohlídek, povinnosti zaměstnavatele i frekvence některých prohlídek. Nabude účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Novela zákoníku práce se nemusí stihnout

V legislativním procesu se ale nachází i normy, u kterých není schválení tak jisté. Jedná se například o kontroverzní novelu zákoníku práce, která se teprve nachází v druhém čtení a je navržena na projednání na schůzi, která začíná 16. května. Zůstává však otázkou, zda se na pořad schůze skutečně dostane. U novely se navíc sešlo několik desítek pozměňovacích návrhů, a to jak od koalice, tak od opozice.

Změny se týkají dovolených, dohod konaných mimo pracovní poměr nebo práce z domova. Zaměstnavatel bude muset zaměstnanci při výkonu práce z domova hradit náklady spojené s komunikací (typicky připojení k internetu) a další náklady, které jsou s výkonem této práce spojené. Zaměstnanec prokáže skutečné náklady, bude možné je i paušalizovat. Na žádost zaměstnance mu bude muset zaměstnavatel umožnit setkávání se s kolegy v práci (riziko izolace zaměstnance při práci z domova). Novinky se ale mají týkat zaměstnanců, kteří z domova pracují pravidelně, ne výjimečně.

Čtěte více: Co přinese novela zákoníku práce

EBF17

Změny u sociálního pojištění OSVČ

Větší šanci na přijetí má pak novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která již druhým čtením prošla a třetí čtení je navrženo na pořad schůze od 18. května. Novela přináší změny u záloh na pojistném. Změní se splatnost záloh na sociální pojištění OSVČ. Aktuálně je splatnost záloh do 20. dne následujícího měsíce. Zálohy za leden 2016 tak například byly splatné do 20. února 2016. Nově by se zálohy měly platit na měsíc, za který se platí. Splatnost má být ovšem až do konce měsíce. Zálohy za leden by tak byly splatné do konce ledna.

Navrhované změny se dále dotknou stanovení výše záloh na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu. Novela počítá s tím, že se zálohy budou taxativně odvíjet od posledního vyměřovacího základu pro pojistné uvedeného na přehledu s tím, že bude zachována absolutní minimální výše zálohy v pevné částce diferencované podle charakteru samostatné výdělečné činnosti (tj. podle toho, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost). Výši záloh tedy nepůjde libovolně měnit. Zároveň ovšem MPSV navrhuje zrušit omezení pro určování maximální výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Co se týče účinnosti zákona, nedojde k ní dříve než v roce 2018. 

Našli jste v článku chybu?