Hlavní navigace

Jaké změny čekají zaměstnavatele od roku 2014?

1. 1. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Legislativních změn v oblasti mzdového účetnictví není pro rok 2014 málo. Přinášíme souhrn toho, s čím se musí zaměstnavatelé i jejich účetní vypořádat.

Zaměstnavatele, potažmo jejich mzdové účetní, čeká od nového roku řada novinek, se kterými se musí včas seznámit. Především je přináší nový občanský zákoník, jež se dotýká téměř stovky právních předpisů. Část pouze novelizuje, jiné k 31. prosinci 2013 ruší.

Vybrané změny pro zaměstnavatele

1. Změny zákoníku práce

Mění se některá ustanovení zákoníku práce. Leckdy jde jen o upřesnění nebo změnu v pojmech, jako reakce na nový občanský zákoník, jindy o věci zásadnější. Kupříkladu zavedení okamžitého zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem (zpravidla rodičem) nezletilého dítěte mladšího šestnácti let.

Čtěte více:

2. Změny sociálních zákonů

Do zákona o nemocenském a důchodovém pojištění se opět dostala řada nových pojmů a definic. Snad nejvýraznější změnou je zrušení pojmu krátkodobé zaměstnání. V případě zaměstnání, které bude uzavřeno od roku 2014 na dobu pouhých 14 kalendářních dnů, bude nově odvedeno sociální pojištění. Změny se dotknou i zaměstnání malého rozsahu. Limit pro malý rozsah, tedy měsíční odměna do 2499 korun, zůstává. Ovšem více zaměstnání malého rozsahu s jedním zaměstnancem u téhož zaměstnavatele se bude pro posouzení hranice rozhodné částky (2500 korun měsíčně) sčítat. Nebude již tak výhodné uzavření kupříkladu dvou souběžných dohod o pracovní činnosti s jedním zaměstnancem s měsíční odměnou 2499 korun. Nově se odměna sečte a souhrnná částka 4998 korun samozřejmě založí účast na nemocenském pojištění.

Nesmíme zapomenout na změny v poskytování náhrady mzdy. Nejen, že se mění redukční hranice pro nemocenské a tím i pro náhradu mzdy, ale zkracuje se délka jejího poskytování. Náhrada mzdy od zaměstnavatele náleží v době prvních 14 dnů nemoci, nemocenské od České správy sociálního zabezpečení od 15. dne nemoci.

Podrobněji: 

3. Změny daňových zákonů

Novela neminula ani zákon o daních z příjmů. Dokonce došlo k posunutí účinnosti některých opatření zákona o jednom inkasním místě z roku 2015 do roku 1014. Zejména se jedná o zdanění srážkovou daní. Pro uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce se současný limit 5000 korun zvyšuje na 10 000 korun (samozřejmě za předpokladu, že poplatník nepodepíše prohlášení k dani). Způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti u dohod o provedení práce je upraven tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou byly stejné příjmy jako příjmy, které nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. To by dle zákonodárců v budoucnu komplikovalo správu jednoho inkasního místa. 

Ovšem limit je nově zaveden pouze u dohod o provedení práce. V případě jiných příjmů ze závislé činnosti již žádná hranice stanovena není. Budou tedy zdaněny zálohovou daní a v případě podpisu prohlášení si poplatník uplatní příslušné slevy na dani.

Čtěte více:

Změny zákona o daních z příjmů od roku 2014 

4. Změny ve srážkách ze mzdy

Oblast exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy postihlo hned několik novel. Zejména se jedná o novelu insolvenčního zákona, která nastavila správný postup při provádění exekučních srážek v době probíhajícího insolvenčního řízení. Nově je zaměstnavatel bude vždy provádět, deponovat odděleně od ostatních finančních prostředků a nesmí je vyplatit povinnému (zaměstnanci).

Ilustrační obrázky
Autor: www.isifa.com

Mění se možnost srážet ze mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy. 

Nový občanský zákoník i zákoník práce ovlivní srážky ze mzdy na základě dohod. V případě zákoníku práce byla upravena ustanovení § 144, 146, 148 a současně byl zrušen § 327. Ze zákoníku práce byla vypuštěna věta, kdy bylo možné na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené dle zákoníku práce srazit i nad rámec výpočtu dle občanského soudního řádu, pokud se nejednalo o pohledávky ve prospěch zaměstnavatele. Nově již toto nebude možné.

Zaměstnavatel ale může uzavřít dohody dle nového občanského zákoníku, kdy je možné srazit jakýkoliv dluh zaměstnance až do poloviny mzdy (platu nebo odměny). Pokud nedojde k souběhu s exekučními srážkami, není třeba počítat s nezabavitelnou částkou a dělit zbytek mzdy na třetiny. Jednoduše se srazí do poloviny mzdy. Což na druhou stranu nechrání zaměstnance, jelikož mu bude moci být sraženo mnohem více než v roce 2013.

Zákon ale nepopisuje, zda se jedná o polovinu čisté nebo hrubé mzdy. Jak připustilo ministerstvo spravedlnosti, z ustanovení § 2045 a násl. nového občanského zákoníku skutečně výslovně neplyne, zda pro přípustnost výše srážek stanovené v § 2045 odst. 1 větě první je rozhodující příjem tzv. hrubý, nebo tzv. čistý (tj. po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pojistného na všeobecné (veřejné) zdravotní pojištění).

Že však jde o příjem čistý, lze dovodit ze smyslu existence zajišťovacího prostředku a požadavku na určitost právního jednání. Stranou nemůže zůstat ani zásada poctivosti a informovanosti smluvních stran. Tento závěr tedy plyne nejen z obecné části připínající se k zajišťovacím prostředkům, ale též k zásadám, na nichž je nový občanský zákoník postaven. A konečně na vztahu zmíněných ustanovení nového občanského zákoníku k dalším zákonným právním předpisům (občanský soudní řád), které jsou pro následnou realizaci tohoto zajišťovacího prostředku rozhodné, vysvětlil pro server Podnikatel.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Robert Shuster. Dodal, že proto není možné připustit, aby právo sjednané v nějaké výši bylo posléze realizováno ve výši jiné. Dalším nikoli nevýznamným argumentem je, aby břemeno přepočítávání neleželo na zaměstnavateli. Je věcí věřitele a dlužníka, aby si tyto okolnosti při založení takového smluvního vztahu náležitě vyjasnili a výši čisté mzdy, případně platu, kvalifikovaně určili.

Čtěte více: 

5. Změny dalších předpisů

Mezi další důležité změny patří například novela zákona o státní sociální podpoře, vyšší zdravotní pojištění placené za státní kategorii pojištěnců a změny, které přináší od nového roku do zákona o daních z příjmů zvýšení minimální mzdy.

Daně x

Čtěte více: Na co by zaměstnavatelé a daňoví poplatníci neměli zapomenout

6. Elektronická komunikace

Česká správa sociálního zabezpečení nakonec umožnila zaměstnavatelům ještě i v příštím roce možnost zasílat všechny předepsané tiskopisy v klasické papírové podobě. Z výsledků zprávy ČSSZ mapující připravenost zaměstnavatelů komunikovat s úřadem pouze elektronicky totiž vyplynulo, že především skupina zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není prozatím připravena na povinné zavedení elektronické komunikace. Podle ústředního ředitele ČSSZ Viléma Kahouna je řada z nich současně v postavení osob samostatně výdělečně činných nebo lékařů, kterým již výjimka udělena byla, proto roční odklad připustil. Ovšem upozornil, že udělení výjimky je výrazem porozumění k početné skupině zaměstnavatelů, která by jen s velkými obtížemi plnila zákonné povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. V žádném případě toto rozhodnutí neznamená, že Česká správa sociálního zabezpečení ustupuje od elektronické komunikace a výjimky bude udělovat donekonečna.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).