Hlavní navigace

Jaké změny účetních předpisů přinesl rok 2009?

9. 4. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 258398
Novelizace účetních předpisů přináší především doplnění účetní teorie, která se však zásadně projeví v praxi účetních. Mění se náležitosti účetních dokladů, novelizace se dotkla podpisových záznamů i doby úschovy účetních záznamů.

Novela Zákona č. 304/2008 Sb., o účetnictví přináší s účinností od 1. ledna 2009 významné změny. Některé změny jsou ale spíše formální a pro vedení účetnictví téměř nepodstatné. To se však rozhodně nedá říci o změně náležitostí účetních dokladů.

Účetní doklad je základním prvkem účetnictví. Doklady zachycují veškeré hospodářské operace, které se v podniku uskuteční. Náležitosti účetního dokladu jsou stanoveny v § 11 Zákona o účetnictví. A právě jednou ze zásadních změn je novelizace § 11 zákona. Nově se objevuje u účetních dokladů takzvaný identifikátor. Identifikátor umožní určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, a to včetně souvisejících skutečností. Identifikátor je povinný, pokud jsou náležitosti účetního dokladu obsaženy ve více účetních záznamech.

Účetní doklad 2009

Účetní doklad v roce 2009 a jeho náležitosti:

  • označení účetního dokladu,
  • obsah účetního případu a jeho účastníky,
  • peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
  • okamžik vyhotovení účetního dokladu,
  • okamžik uskutečnění účetního případu, pokud není shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu,
  • podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za zaúčtování.

Náležitosti výše uvedené jsou nezbytné pro průkaznost účetních dokladů. Nově má ale účetní jednotka možnost náležitosti evidovat za pomoci více účetních záznamů. Čtěte více: Zákon elektronickým fakturám vychází vstříc

Jak to bude vypadat v praxi? Účetní doklad může být podložen přílohami, které nemusí být uloženy společně se samotným účetním dokladem. Takovou přílohou může být závazná objednávka, dodací list nebo obchodní smlouva. Tyto přílohy se však mohou vázat i k více účetním případům. Proto se využije identifikátoru, který zaručí nezaměnitelnou vazbu mezi daným účetním záznamem, účetním dokladem a samotnou skutečností.

Novela podpisových záznamů

Novelizace se dotýká také podpisových záznamů. Podpisovým záznamem může být vlastnoruční podpis osoby nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního předpisu. Nezáleží na formě podpisového záznamu, obě formy jsou zárukou průkaznosti. Obě formy mohou být použity, a to i v případech, kde je vyžadován vlastnoruční podpis. U účetních operací, které se týkají výhradně vnitropodnikových záležitostí, lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis, zaručený elektronický podpis nebo průkazný účetní záznam v technické formě. Čtěte více: Elektronická fakturace má zelenou

Využíváte elektronický podpis?

  • Ano a jsem spokojená/ý.
    20 %
  • Ano, ale moc spokojená/ý nejsem.
    4 %
  • Ne, ale uvažuji o tom.
    51 %
  • Ne a ani o tom neuvažuji.
    24 %
  • Nevím.
    0 %

Mění se formy účetních záznamů

Ke změně dochází i v oblasti forem účetních záznamů. Původní listinnou a technickou formu účetního záznamu doplňuje nově i forma smíšená. Je to listinná podoba účetních záznamů, která obsahuje i informace v technické podobě, které musí být pro člověka čitelné. Formu účetních záznamů upravuje § 33 novely Zákona o účetnictví. Účetní záznam smíšenou formou je z části pro člověka čitelný, aniž by musel použít jakékoli technické prostředky. Z části se ale záznam jeví nečitelný. Klasickým příkladem je kódování informací pomocí čárových kódů, novější technologie využívají i elektronické čipů. V novele zákona je upraven i převod z jedné formy vedení účetních záznamů na jinou. Čtěte více: Podepište se elektronicky, ušetříte cestu na úřad

Spíše za formální změnu můžeme považovat § 35 zákona, který se zabývá problematikou opravy účetních záznamů. Nově najdeme u § 35 odstavec 7, který vymezuje, co se nepovažuje za opravu účetního záznamu.

Opravou podle zákona není doplnění informace v účetním záznamu pokud:

  • nedojde ke změně původního obsahu účetního záznamu,
  • doplňovaná informace nezpůsobí nejednoznačnost obsahu účetního záznamu,
  • nejsou porušeny požadavky na průkaznost, neměnnost a trvalost účetního záznamu.

Pozor na nutnou úschovu účetních záznamů

Novinky najdeme také v oblasti úschovy účetních záznamů. Novelizován byl § 32 odst. 3 zákona, který se týká úschovy záznamů v případě trvání záruční nebo reklamační doby. Účetní jednotka uschovává účetní záznamy po dobu, po kterou běží záruční lhůta nebo reklamační doba, a to i v případě, že klasická lhůta úschovy účetních záznamů již proběhla. Čtěte více: Více účinku za méně peněz? Pozor na klamání spotřebitele

Úplnou novinkou je úschova účetních záznamů, které se vztahují k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku. Účetní jednotka uschová účetní záznam do konce účetního období, které následuje po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky či závazku.

Doba úschovy účetních záznamů:

  • 10 let se uschovává účetní závěrka a výroční zpráva,
  • 5 let se uschovávají účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh,
  • 5 let se uschovávají účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá formu vedení účetnictví.

Lhůta úschovy počíná běžet koncem účetního období, kterého se záznamy týkají. 

Brand24

Novela § 24 odst. 7 se týká informací o přepočtu cizí měny, u které se nevyhlašuje denně kurs devizového trhu. V takovém případě účetní jednotka použije k přepočtu poslední známý kurs vyhlášený Českou národní bankou.

Pro podnikatele zřejmě nevýznamnou změnou je také oceňování majetku. Nově se ocení kulturní památky, muzejní sbírky či církevní stavby ve výši 1 Kč, v případě, že není známa jejich skutečná pořizovací cena. (§ 25 odst. 1).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).