Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Může jednatel sám sebe zaměstnat? Záleží na tom, co bude jako zaměstnanec dělat

Autor: 329515
Jan Spour

Může být jednatel s.r.o. zároveň jejím zaměstnancem? Z hlediska práva záleží na tom, jakou činnost bude jako zaměstnanec vykonávat. Přesto panují v této problematice i mnohé nejasnosti.

Téma pracovněprávního poměru osoby, která zároveň vykonává funkci jednatele ve společnosti s ručením omezeným, bylo již mnohokrát diskutováno odbornou veřejností. V českém právním prostředí zdomácněl názor, že nelze uzavřít pracovní smlouvu, kde by druh práce byl vymezený jako výkon funkce jednatele. Na právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným se totiž vztahuje režim obchodního zákoníku (dále jen ObchZ), kde základní pravidla upravuje ustanovení § 66 , nikoliv režim zákoníku práce.

Nad rámec funkce jednatele je možné být i v pracovním po­měru

Je však na místě vypořádat se s otázkou, zda vůbec může dojít k souběhu pracovněprávního poměru a výkonu funkce jednatele. Vrchní soud v Praze v této souvislosti konstatoval: Činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů. Skutečnost, že fyzická osoba je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo že byla ustavena statutárním orgánem společnosti, sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah, pokud jeho náplní není výkon činnosti statutárního orgánu. Z toho vyplývá, že jednatel může být ke společnosti v pracovněprávním poměru, musí však v rámci tohoto poměru vykonávat činnost odlišnou od náplně činnosti výkonu funkce jednatele. Čtěte také: Z diskuze: Mohu jako podnikatel zaměstnat svou družku?

Pozor na to, za co je jednatel zodpovědný

Velmi často se lze v praxi setkat se situací, kdy jedna osoba zastává funkci jednatele a zároveň je ke společnosti v zaměstnaneckém poměru. Nejčastěji ve vedoucí pozici, jako náměstek, výkonný, obchodní nebo například technický ředitel. Protože jednateli náleží obchodní vedení společnosti, které v sobě obsahuje i některé povinnosti, jako jsou organizace, řízení a kontrola práce podřízených, které jsou zákoníkem práce svěřeny vedoucím zaměstnancům, dochází tak ke kolizím těchto dvou pozic. A to jak v působnosti uvnitř, tak především vně společnosti. V takovém případě je nutné u téže osoby velmi striktně odlišovat, kdy jedná z pozice jednatele a kdy z pozice zaměstnance. Existuje pro to několik důvodů. Jedním z nich je problém ve vystupování takové osoby jménem společnosti nebo za společnost. Třetí strana tak nemůže vědět, zda osoba vystupuje z pozice jednatele nebo vedoucího zaměstnance a každé jednání má naprosto odlišné důsledky.

Odlišnost spočívá v samotné právní úpravě:

Je tedy možné konstatovat, že vystupování jednatele je z povahy statutárního orgánu přímým jednáním společnosti, zatímco vystupování zaměstnance za společnost představuje zákonné zastoupení. Překročí-li zaměstnanec své zmocnění, je takovým jednáním podle ustanovení § 15 odst. 2 ObchZ společnost vázána pouze v tom případě, pokud třetí osoba o překročení nevěděla nebo vědět s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohla. Zatímco i pokud by třetí osoba věděla, že společnost jednateli omezila jednatelské oprávnění, pak ona vědomost stále nemění nic na skutečnosti, že takové omezení nebude vůči třetím osobám účinné podle ustanovení § 13 odst. 5 ObchZ.

Pokud by jednatel a zaměstnanec ve vedoucí pozici v jedné osobě, jemuž z předepsaného způsobu jednání bylo určeno, že musí za společnost vystupovat společně s ostatními členy statutárního orgánu, jednal za společnost sám, pak vzniká otázka, zda by se takové jednání dalo považovat za právoplatné zákonné zastoupení společnosti podle ustanovení § 15 odst. 1 ObchZ.

I soud si protiřečí

Jak tedy řešit takovou otázku kolize mezi přímým jednáním a zákonným zmocněním? Nejvyšší soud České republiky se k této problematice vyjádřil v tom smyslu, že nespatřuje žádný rozpor v hmotném právu, pokud by osoba, jež je členem statutárního orgánu, jednala jako zákonný zástupce například v pozici ředitele, kde však měla jednat společně s ostatními členy statutárního orgánu. Překvapivě uvedl, že postavení ředitele při podpisu obchodní smlouvy z důvodu zákonného zmocnění má přednost před postavením statutárního orgánu, který byl ve vystupování omezen. Tento výrok vyvolal bouřlivé debaty a stal se tak předmětem kritiky nejen některých soudců, ale i odborné veřejnosti. Čtěte také: Jak na odměny jednatelů a společníků v s. r. o.?

Netrvalo dlouho a Nejvyšší soud se k této problematice opět vrátil. Tentokrát však zaujal stanovisko zcela opačné: …osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, nemůže být současně zákonným zástupcem této osoby. Své tvrzení podpírá zásadními argumenty:

test

  • Pokud by jednatel byl pověřený statutárním orgánem k jednání za společnost jako samostatná osoba, přestože by měl předepsáno jednat s ostatními členy statutárního orgánu společně, jednalo by se o obcházení vůle nejvyššího orgánu společnosti, kterým je v případě společnosti s ručením omezeným valná hromada.
  • Institut odpovědnosti za škodu – obchodní zákoník stanoví pro jednatele objektivní neomezenou odpovědnost za škodu, kdežto zákoník práce (§ 257) zaměstnance ochraňuje subjektivní limitovanou odpovědností za škodu ve výši čtyř a půl násobku průměrné mzdy. Odpovědnost jednatele jako člena statutárního orgánu, který vystupuje vůči třetím osobám, je tedy podstatně vyšší než odpovědnost zaměstnance nebo jiné osoby pověřené určitou činností.

Pokud by bylo skutečně možné, aby statutární orgán mohl pověřit svého člena výkonem činnosti samostatně, a tím ho zbavit odpovědnosti, docházelo by tak k obcházení ustanovení o odpovědnosti a ručení statutárního orgánu. Třetí osoby by tímto způsobem přicházely o ochranu, kterou jim obchodní zákoník zaručuje.

Zaměstnanecký poměr jednatele ke společnosti by měl vymezit obchodní zákoník

Obchodní zákoník by měl zcela jasně vymezit zaměstnanecký poměr jednatele ke společnosti, aby již v budoucnu nevznikaly jakékoliv spory a nejasnosti. Ustanovení, které by tuto problematiku upravovalo, by mělo obsahovat princip upřednostnění přímého jednání před jednáním v zastoupení a zároveň přesně definovat odpovědnost jednatele jednajícího z pozice zaměstnance. Taková právní úprava by vnesla světlo do nejistoty, která dnes v oblasti této problematiky panuje.


Pro Podnikatel.cz připravila Advokátní kancelář LISSE LEGAL
lisse logo
Našli jste v článku chybu?
23. 5. 2011 18:43
smolicek (neregistrovaný)
založila jsem společnost s.r.o., která řídí mateřskou školu, kde zároveň pracuji jako učitelka,ale společnost přestala prosperovat, nedostanu zaplacenou mzdu. Chtěla bych ukončit pracovní poměr, i ukončit činnost ve firmě.Potřebovala bych radu, jak postupovat. Podíl z podnikání si nevyplácíme.