Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jedno inkasní místo už stálo 3,5 miliardy korun. Za peníze se nakupovala i auta

Michael Hovorka

Nečasova vláda v čele s Miroslavem Kalouskem na ministerstvu financí má na kontě minus 3 a půl miliardy korun. Týká se jednoho inkasního místa.

Ambiciózní projekt, který stál státní kasu už 3 a půl miliardy korun, ale nikdy nebyl realizován. To je jedno inkasní místo (JIM), jehož největším propagátorem byl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

JIM který měl zjednodušit a zefektivnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl odvádět na jediné místo a prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí namísto pěti. 

Projekt JIM vláda schválila v roce 2008 a do ostrého provozu mělo JIM naběhnout původně od začátku roku 2014, pak vláda termín spuštění ještě o rok posunula. Projekt JIM neexistuje, přesto byly na jeho účet vyčerpány 3 a půl miliardy korun. Vyčerpali je společně Generální finanční ředitelství (GFŘ), Ministerstvo financí (MF) a Generální ředitelství cel (GŘC). Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Čtěte také z archivu: Jedno inkasní místo – termín zavedení se mění jak aprílové počasí

Vyčerpané peníze navíc šly na úplně jiné účely, než na zřízení jednoho inkasního místa. Nejvíce peněz (80 %) vyčerpalo podle NKÚ Generální finanční ředitelství. Kupovala se za ně nová služební auta, vyplácely se mimořádné odměny, opravovaly se budovy a další výdaje šly také na pořízení, obnovu a údržbu ICT. Generální ředitelství cel zase za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen. 

Informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, přitom vůbec nezačal vznikat. Vedení projektu dokonce ani nepověřilo MF či GFŘ, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému, uvádí zpráva NKÚ. 

Řízení projektu měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu na starosti rada a řídící výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. V době kontroly nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují, zdůraznil NKÚ, podle něhož vedení projektu neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo.

Jedno inkasní místo proto dodnes neexistuje a například registry podnikatelů se vedou souběžně minimálně ve 3 registrech. Jako problematický vidí kontroloři i fakt, že každý správce má jiného dodavatele softwaru a v některých případech k němu ani nevlastní autorská práva.

Čtěte více: Informační systém, na který bude napojena #EET, funguje jako T602 a zamrzává

Tip Content early

K praktice jednoho inkasního místa se částně vrací nový projekt ministra financí Andreje Babiše MOJE daně. Do projektu zahrnuje jeho resort několik pilířů, které se postarají o kompletní změnu především u zákona o daních z příjmů, ale také u výběru daní, který bude souviset s novým portálem označeným pracovně zatím jako Daňový kiosek. Daně i pojistné by tak měl od roku 2010 vybírat pouze jediný úřad a tím bude Finanční správa. 

Čtěte více: Ministerstvo financí představilo Moje daně. Bude nový zákon a Daňový kiosek

Našli jste v článku chybu?
18. 7. 2016 8:38
Meph (neregistrovaný)

Inkasní místo nestálo 3,5 miliardy. Podle mě to shazuje myšlenku projektu, která není špatná. Jednotlivá ředitelství určitě utrácela za blbosti, ale obnova vozové parku, opravy budov a nákup nového zařízení mi přijde rozumné a vůbec nesouvisí s náklady na projekt.

12. 7. 2016 8:13
Lenka S. (neregistrovaný)

2010 už bylo ;-) Tak proto to Kontrolní hlášení a EET... potřebují peníze na Daňový kiosek, když se Inkasní místo nepovedlo. Už v tom mám jasno :-)