Hlavní navigace

Jít na trh v kůži OSVČ, či se schovat pod křídly s.r.o.?

23. 11. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 258398
Osoba samostatně výdělečně činná. To je nejčastější forma při rozjezdu podnikání. Vstupní náklady jsou minimální, administrativní vytíženost oproti zakládání společnosti s ručením omezeným zanedbatelná. Po zavedení do provozu ale řada podnikatelů začíná zjišťovat, že je OSČV trochu omezuje v rozletu.

Tento scénář zná důvěrně mnoho podnikatelů: Jako osoba samostatně výdělečně činná v určité fázi přirozeného vývoje zjistí, že jeho podnikání ustrnulo na jednom bodě, a začne se poohlížet po nových možnostech růstu. Nejčastěji se rozhodne pro společnost s ručením omezeným, tedy pro formu, která nabízí řadu přínosů, zároveň ale může podnikateli nesprávnou „manipulací“ spíše uškodit.

Stavební kameny OSVČ a s.r.o.

Při srovnání OSVČ a s.r.o. existuje několik odlišností, ale zároveň také mnoho společných jmenovatelů. První diferencí je základní označení. Osoba samostatně výdělečně činná má synonymum fyzická osoba (dále jen FO) a vztahují se k ní všechny povinnosti a eventuality, které jsou FO dány a povoleny. Stejnou návaznost má i společnost s ručením omezeným, ovšem ta samozřejmě přebírá povinnosti právnických osob (dále jen PO). FO podniká pod svým jménem, kdežto PO má obchodní jméno. Zatímco FO je jediná, samostatná jednotka, počet společníků s.r.o. je v rozmezí 1 až 50 bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby.

Už způsob vzniku OSVČ a s.r.o. je první větší křižovatkou, kde se cesty těchto dvou podob podnikání významně rozcházejí. Založení společnosti s ručením omezeným je proces o něco nákladnější a časově náročnější, než pokud se jedná o zahájení podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná, uvádí pro business server Podnikatel.cz Veronika Pokorná z právní kanceláře Havel & Holásek, člen Unie malých a středních podniků. Složitější varianta, založení společnosti s ručením omezeným, je spojením několika podstatných fází. Založení s.r.o. nejprve předchází sepsání a podepsání společenské smlouvy společnosti, v případě jediného společníka se jedná o zhotovení a podpis zakladatelské listiny. Obě podoby musí být ve formě notářského zápisu. Dalším stupněm je složení základního jmění společnosti. Smlouva nebo listina stanovuje, jakou formou a v jaké výši se jednotliví společníci podílejí a zda vkládají peněžité nebo nepeněžité zdroje. Známou podmínkou je minimální hranice hodnoty vkladu, která je na úrovni 200 000 Kč.

Výše vkladu společníka společnosti (s.r.o.) musí být zaokrouhlena na celé tisíce, a pokud je zakladatelů více, musí vklad každého společníka (zakladatele) činit minimálně 20 000 Kč, doplňuje Pokorná a dodává, že pokud má společnost s ručením omezeným pouze jediného zakladatele, musí tento jediný zakladatel splatit celý základní kapitál společnosti již před zápisem společnosti do obchodního rejstříku (dále jen OR).

Pro rejstříkový soud je nejpřijatelnější a nejtransparentnější varianta vytvoření nového bankovního účtu na jméno správce vkladu. Vklad se na vytvořený účet umístí a banka na žádost může předložit informace o jeho složení a výši.

Posléze následuje podání žádosti na živnostenském úřadě o ohlášení živnosti, koncese a do 90 dnů od založení společnosti (sepsání a podepsání smlouvy nebo listiny) se musí podat návrh na zápis do OR.

Co se týče zápisu nově založené společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem (zápisem do OR z právního hlediska společnost vznikne), je k němu nutno doložit kromě dokumentů týkajících se výše uvedených záležitostí taktéž např. dokumenty k úspěšnému zapsání jednatelů, jakožto statutárního orgánu společnosti, a taktéž dokumenty týkající se sídla společnosti, upřesňuje Pokorná.

Uvedený postup je oproti vzniku OSVČ nesrovnatelně obsáhlý. U fyzické osoby se na počátku rozlišuje, zda ke své budoucí podnikatelské činnosti potřebuje živnostenský list. Tedy zda spadá do skupiny pro daňové poradce, tlumočníky a pod., kde potřebuje jiné oprávnění, nebo jestli patří mezi ty, kteří nemusí mít oprávnění vůbec (autoři, herci, hudebníci). Na živnostenském úřadě ale musí jednotný registrační formulář vyplnit všichni. Jednotný registrační formulář musí vyplnit bez rozdílu všichni. Pokud už podnikatel získal živnostenské oprávnění, musí se registrovat na finančním úřadě, u příslušné zdravotní pojišťovny a na správě sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že toto „kolečko“musí absolvovat i právnická osoba v podobě s.r.o., minimum administrativních kroků je u OSVČ velkou devizou.

O chystané novele živnostenského zákona se více dozvíte zde.

Balíček pojištění

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

  • OSVČ – bude u OSVČ i nadále platbou dobrovolnou
  • S.R.O.- pokud jsou jednatelé a společníci s.r.o. bez pracovněprávního vztahu, od začátku roku 2007 není z jejich příjmů odváděné nemocenské pojištění.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

  • OSVČ – jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti anebo platit zálohy na pojistné
  • S.R.O. – u jednatelů a společníků účast na důchodovém zabezpečení trvá, pokud jsou odměňováni na základě pracovněprávních vztahů. Stejně tak v případě, kdy bude pobírat odměnu na základě jiného než pracovně právního vztahu, ale pouze v měsících, kdy jeho odměna bude vyšší než rozhodný příjem.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

  • OSVČ – musí určit, zda je jejich podnikání hlavním (platí se zálohy) či vedlejším příjmem (platí se až celková suma po skončení roku) nebo zda za ně pojistné platí stát
  • S.R.O. – pokud má jednatel a společník pracovněprávní vztah, je zdravotně pojištěn, stejně tak v případě vztahů, které se nebudou na pracovněprávní předpisy odkazovat, bude zdravotně pojištěn, ale jen v měsících, kdy jeho odměna překročí příjem 5100 Kč.
Roční vyměřovací základ pro pojistné od nového roku 2008 a nový způsob výpočtu nemocenské najdete zde.

Daně a účetní osnovy

Daňový pohled

Doposud si OSVČ snižovaly základ daně o odvody na sociální, zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Do příjmů spadala všechna hotovost či zůstatky na bankovních účtech. Výdaje byly uváděny v takové podobě, která byla pro podnikatele výhodnější, a díky ní jim vycházel co nejnižší základ daně. Pokud podnikatel neevidoval výdaje dle skutečnosti, mohl uplatňovat metodu výdaje procentem z příjmů. Od příštího roku budou právě takto specificky určené výdaje jediným nákladem, o který si podnikatel bude moci snížit daňový základ.

O změnách, které přináší reforma veřejných financích v oblasti daně z příjmu fyzických osob čtěte zde.

U právnické osoby v podobě společnosti s ručením omezeným nelze evidovat výdaje takovými způsoby jako u OSVČ, jejich povaha vyplývá z povinnosti společnosti vést podvojné účetnictví.

Co čeká na právnické osoby v oblasti daní od ledna příštího roku? Informujte se.

Účetní pohled

Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví se v případě s.r.o. – právnické osoby, jedná o účetní jednotku a musí tak vést účetnictví. Možnost volby v oblasti účetních dokladů a zvolených systémů mají fyzické osoby, které si mohou vybrat mezi podvojným účetnictvím a daňovou evidencí. Jak ale dále zákon uvádí, povinnost vést podvojné účetnictví se vztahuje i mimo jiné na ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli. A to pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

Jak (ne)ručí společnost s ručením omezeným

Jak uvádí Veronika Pokorná, fyzická osoba, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, ručí v rámci své podnikatelské činnosti celým svým majetkem. Na rozdíl od toho společníci společnosti s ručením omezeným ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladu všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Tedy dojde–li k nedodržení stanovených povinností, odpovídá za to společnost celým svým majetkem, v případě jednotlivých společníků se však jedná o odpovědnost do výše jejich zapsaného a doposud nesplaceného vkladu. Pokorná ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká.

skoleni_15_4

Plus, minus, rovná se

Ze srovnání obou forem zaštítění podnikatelské činnosti plynou jak výhody, tak negativa pro jednu či druhou podobu.

Nevýhodami společnosti s ručením omezeným oproti podnikání jako OSVČ je například větší administrativní náročnost, či finanční náročnost (při vkladu do základního kapitálu společnosti), poukazuje na stinné stránky s.r.o. Veronika Pokorná. Přesto v České republice patří s.r.o. mezi nejrozšířenější typ ve své kategorii – obchodních společností. Na počátku podnikání je sice zapotřebí minimální výše základního kapitálu, ta nicméně nepatří k nejvyšším a ve větším počtu společníků se jedná o reálně dosažitelnou hranici. Kompenzací je v případě zániku společnosti „výhodný“ způsob omezeného ručení. Jiným důvodem, proč je s.r.o. vyhledávanou formou podnikání, je možnost řadového živnostníka ukázat se na trhu v jiném světle, stát se prestižnějším a vystupovat s profesionálnější vnější prezentací.

Uvažujete o změně z OSVČ na s.r.o.?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).