Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jsem přetížený a nestíhám! Poznejte, kdy zaměstnanci křičí SOS

Jana Bohutínská

Ve firmě se ozývají stížnosti, že mají zaměstnanci příliš povinností a nestíhají. Jak poznat, že jsou přetížení a mají toho dost? Ptali jsme se odborníků.

Je totiž možné odlišit plané reptání a chuť si práci pohodlněji uspořádat od vážné situace. Vnímat lidi na pracovišti, komunikovat a respektovat lidské limity.

Pracovní náplně ovlivňuje i velikost firmy

Personální společnost Hays zveřejnila v březnu letošního roku průzkum zaměřený na efektivitu a motivaci zaměstnanců. Z něj vyplynulo i zjištění, že necelých 30 % respondentů by uvítalo rozšíření stávajícího týmu, protože svěřenou práci při současném počtu zaměstnanců není podle nich možné zvládnout.

To, jak rozsáhlé povinnosti a pracovní náplně firmy svým zaměstnancům chystají, přitom souvisí podle Kristýny Králové, marketingové koordinátorky Hays CR, s ekonomickými výsledky společností a stavem ekonomiky obecně. V době krize klesala poptávka po zaměstnancích, pozice se slučovaly a povinnosti zaměstnanců rostly. Dnes, kdy firmy zase hledají nové zaměstnance a talenty, je podle ní v mnoha oborech vidět zvrat.

Čtěte také: Bez práce nejsou koláče. To platí i pro internetové obchodníky

Zejména na podpůrných rolích dochází k rozdělování kompetencí a vyšší specializaci pracovníků – to se týká především zaměstnanců v administrativě, HR, ale také například v marketingu. Obdobný trend vidíme i u obchodních pozic, kde dochází díky větší poptávce k zužování regionů, objasňuje s tím, že se šíře pracovních náplní liší i podle velikostí firem. Kumulace funkcí je viditelná hlavně v menších firmách.

Přetížení vede k chybám a nemocem

Hlavně bezprostřední nadřízení by přitom měli vědět, jaká je míra pracovní zátěže zaměstnanců, protože jsou s nimi v každodenním kontaktu, tvrdí Michal Walter, předseda České asociace psychologů práce a organizace. Přiměřenost pracovní zátěže je podle něj společným zájmem zaměstnavatelů a zaměstnanců. Protože, jak upozorňuje, přetížení často vede k chybám, vyčerpání, stresu, nemocnosti, fluktuaci a dalším negativním jevům. Projevy přetížení jsou pozorovatelné, projevují se především neschopností udržet požadované pracovní tempo a pracovat bez chyb (či s minimem chyb). Dlouhodobý negativní stres se projevuje nemocemi všeho druhu (somatizací), říká pro server Podnikatel.cz.

Prevenci proti přetížení zaměstnanců, jejich vyhoření a vyčerpání vidí Michal Walter v kvalitní motivaci lidí. A to nejen přiměřenou a důstojnou finanční odměnou, ale i benefity. Velký vliv mají také vhodné pracovní podmínky (hluk, teplota a vlhkost vzduchu, míra osvětlení, přestávky na odpočinek, možnosti stravování atd.), vysvětluje. Tvrdí, že se zaměstnanci je třeba stále komunikovat, zjišťovat atmosféru na pracovišti, ihned řešit problémy, podporovat dobré příklady, sám jít příkladem v zaujetí a zodpovědnosti, chovat se k zaměstnancům s laskavou náročností, vyžadovat důsledné a kvalitní plnění úkolů a odměňovat nejlepší zaměstnance. 

Čtěte také: Úspěch není jen jeden. Vyložte si ho podle svého a nemyslete jenom na sebe

V úspěšných firmách už přitom sleduje posun, protože majitelé vědí, že jejich největším kapitálem jsou lidé. Péče o zaměstnance by přitom podle něj měla být promyšlená, cílená a systematická. Přitahuje totiž nové zaměstnance a udržuje zaměstnance ve firmě. Při současném nedostatku pracovních sil na českém trhu práce je kvalitní péče o zaměstnance významnou konkurenční výhodou, myslí si.

Syndrom vyhoření je možné podchytit včas

Když manažer, podnikatel, nadřízený sleduje, co se s lidmi ve firmě děje, může včas podchytit i vážnější situaci, jež může vyústit až v syndrom vyhoření. Koučka Pavla Pavlíková ze společnosti Innergy upozorňuje, že syndrom vyhoření se u zaměstnanců neobjeví ze dne na den, ale trvá měsíce, než se naplno rozvine. Dává o sobě vědět dlouho dopředu různými příznaky ve čtyřech oblastech – rozumové, emoční, sociální a tělesné. Můžete pozorovat změny na jedné nebo více rovinách, objasňuje.

Čtěte také: 6 důvodů, proč se vyplatí se při podnikání fyzicky nezruinovat

Na rozumové a emoční rovině se podle Pavly Pavlíkové objevuje dlouhotrvající ztráta nadšení, energie, potíže se soustředěním, vzrůstající nechuť či lhostejnost k práci, negativní postoje k sobě, společnosti, životu, pocity sklíčenosti, bezmoci, agresivita, popudlivost, pocit nedostatku uznání. V rovině sociální se přetížení projevuje hlavně omezením kontaktu s klienty, kolegy, cynickým či lhostejným přístupem ke klientům, přibývajícími konflikty a dlouhodobě nízkou výkonností. V rovině tělesné jsou příznakem poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocem, potíže s dýcháním, zažíváním, vyčerpanost, vysoký krevní tlak a svalové napětí, vypočítává příznaky, kterých si mohou všimnout i nadřízení nebo kolegyně a kolegové v týmu.

Prevence? Naučit se říkat ne

Prevenci považuje Pavla Pavlíková za důležitou obranu před syndromem vyhoření a řadí do ní dobrou organizaci práce a snahu získat realističtější přístup k práci i k sobě samému. A dále doporučuje: Postavit si stoličku života na více nohách (práce, rodina, koníček). Naučit se odpočívat a střídat výkon a odpočinek. Naučit se vyrovnat s ´terorem příležitostí´ – v současné době máme tolik možností, lákadel, valí se nás spousta úkolů, a proto je důležité umět si vybírat a naučit se říkat ne. Za důležité považuje také kvalitní mezilidské vztahy a podpůrnou mezilidskou síť i zdravou životosprávu a jídelníček. A v neposlední řadě umění vděčnosti a schopnost radovat se.

Čtěte také: Sestavili jsme hitparádu 5 nejčtenějších podnikatelských příběhů, které vás baví

Nejvíce jsou syndromem vyhoření ohrožení ti, kteří plní potřeby druhých, jejichž práce je hlavně o komunikaci s druhými lidmi, ti, kdo dlouhodobě vykonávají nemotivující práci, i lidé, pro něž je práce smyslem života a mají sklon k workoholismu, upozorňuje na základě praxe. Syndrom vyhoření se podle ní nevyhýbá ani perfekcionistům nebo lidem s velkými ideály a očekáváními.

Jste-li manažerem těchto lidí, je důležité vést se svými kolegy pravidelné rozhovory a sledovat u nich výše uvedené příznaky a známky stresu, rovnoměrně rozdělovat práci a nepřispívat k přetížení tím, že budete zadávat další úkoly svým podřízeným – pilířům, kteří vždy vše zvládnou a neodmlouvají, uvádí Pavla Pavlíková. Pokud má nadřízený podezření na začínající syndrom vyhoření, je podle ní vhodné promluvit si se zaměstnancem o vzniklé situaci a případně začít věc řešit s koučem nebo psychologem. A to podle toho, v jaké fázi vyhoření se zaměstnanec ocitl. Rozvinutý syndrom vyhoření patří do rukou odborníka, doplňuje.

Ženy vyhoří častěji

Jak jsou na tom čeští zaměstnanci se stresem a vyhořením, přitom před dvěma lety prozkoumali odborníci Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. A to ve studii Stres, deprese a životní styl v České republice. Ukázalo se, že projevy deprese, stresu a syndromu vyhoření jsou v české populaci poměrně časté, uvedli tehdy výzkumníci Jiří Raboch a Radek Ptáček.

WT100

Čtěte také: Jsem matka a podnikám. Kdo jsou ženy, které se nebojí riskovat?

Odhalilo se například, že se syndromem vyhoření cítí být ohroženo 34 % lidí a u 20 % z nich už se objevují konkrétní projevy. Častěji podle průzkumu vyhoří ženy, mladší lidé a ti, jejichž profese je spojená s velkou mírou odpovědnosti. Zajímavostí je, že lze ve výskytu syndromu vyhoření vysledovat i regionální rozdíly. Nejvíce se vyskytuje v Moravskoslezském, Libereckém a v Královehradeckém kraji; v Praze méně, ale s větší intenzitou. A nejméně naopak na Vysočině.

Našli jste v článku chybu?