Některé části kontrolního hlášení nemají smysl, ke kontrole totiž nejdou využít

Aktualizováno 17. 8. 2016 16:41

Některé aspekty kontrolního hlášení působí podivuhodně. Marně u nich lze hledat jejich účel. Je hlášení k DPH opravdu nástrojem proti daňovým podvodům?

Od počátku roku 2016 mají všichni plátci povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH finančnímu úřadu podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Po důmyslném zamyšlení působí některé aspekty kontrolního hlášení absurdně a marně hledám jejich smysl.

Čtěte také: Kdyby platily pokuty u kontrolních hlášení, tisíce podnikatelů zaplatí 30 000 Kč

Na počátku je vhodné uvést část důvodové zprávy k předmětné novele zákona o DPH týkající se kontrolního hlášení, kde se mimo jiné uvádí:

Mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o (z hlediska správy daně) zásadních plněních, tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců, přičemž v době realizace kontrolní činnosti jsou již některé články spojení nesoučinné („mizející obchodník“) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně.

Správce daně tedy páruje jednotlivá plnění dodavatele a odběratele tak, aby v řetězci plátců nebyla čerpána neoprávněně daňová výhoda. V následující tabulce si uvedeme, které části lze párovat prostřednictvím kontrolního hlášení dodavatele a odběratele.

Druh plnění Část kontrolního hlášení Část kontrolního hlášení
Dodavatel Odběratel
Zdanitelná plnění nad 10 000 Kč  A.4. B.2.
Zdanitelná plnění do 10 000 Kč A.5. B.3.
Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) A.1. B.1.
Zdanitelná plnění, kde nevznikla povinnost vystavit daňový doklad A.5.
Zvláštní režim pro investiční zlato A.3.
Pořízení zboží a přijetí služby z EU A.2.

Obchodníci se zlatem mají povinnost uvádět do kontrolního hlášení také jméno, datum narození, částku a adresu kupujícího, a to i přesto, že kupující není plátce DPH, a dokonce ani podnikatel. V kontrolním hlášení se tedy může objevit jakýkoliv občan včetně identifikačních údajů. Kontrolní hlášení má být nástrojem v boji proti karuselovým podvodům, avšak prodej zlata je osvobozený od DPH. Není zde tedy možné vylákat ze státního rozpočtu neoprávněně DPH. K čemu tedy slouží oddíl A.3. kontrolního hlášení?

Čtěte také: Mlčenlivost advokátů a daňových poradců v souvislosti s kontrolním hlášením

Přijatá plnění z EU uvádí odběratel do části A.2. Opět tuto část nelze párovat s žádnou jinou částí kontrolního hlášení. Tato část určitě neslouží ke kontrole například polského či německého dodavatele. Pokud chce finanční správa kontrolovat tyto obchodní případy, má k dispozici jiné nástroje (např. souhrnné hlášení). Z jakého důvodu je v kontrolním hlášení oddíl A.2.?

Zdanitelná plnění do 10 000 Kč včetně DPH v částech A.5 a B.3 kontrolního hlášení nelze žádným způsobem párovat. V těchto částech uvádí plátci pouze sumárně základ daně a daň za příslušné zdaňovací období, žádné identifikační údaje dodavatele (případně odběratele). Dodavatel má povinnost uvádět všechna plnění do kontrolního hlášení, ať je příjemcem plnění plátce DPH, tak i neplátce DPH. Co finanční správa zkontroluje, pokud příjemcem plnění je občan (neplátce DPH), který nemá s kontrolním hlášením vůbec nic společného a nemůže nárokovat DPH? 

Čtěte také: Poctiví podnikatelé se vyhnou kontrolám z berňáku, díky kontrolnímu hlášení

Podle § 101c odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen podat kontrolní hlášení, jestliže přijal zdanitelné plnění v tuzemsku nebo poskytl za něj úplatu přede dnem uskutečnění plnění. Musí plátce podávat kontrolní hlášení, pokud

  • plnění nepoužije pro ekonomickou činnost, což je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 72 zákona o DPH?
  • nebude uplatňovat nárok na odpočet v aktuálním zdaňovacím období?
  • pouze poskytl úplatu, ale dosud neobdržel daňový doklad, což je podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 1 zákona o DPH?
  • z daného plnění nemá nárok na odpočet daně vůbec, protože nesplňuje některou z dalších podmínek podle § 73 zákona o DPH?

Každý se může sám zamyslet nad jinými okolnostmi kontrolního hlášení, které nebyly v textu zmíněny, např. časová a administrativní náročnost zpracování a podání kontrolního hlášení, finanční náročnost v souvislosti s kontrolním hlášením, ochrana předávaných dat před zneužitím apod.

Rozhodně lze najít další situace, kde lze marně hledat primární funkci kontrolního hlášení, tedy nástroje v boji proti karuselovým podvodům. Existuje mnoho otázek, které dosud nebyly zodpovězeny. Nyní můžeme jen čekat na jejich odpovědi, které možná získáme až prostřednictvím soudní cesty.

Lukáš Taragel

Autor působí v soukromém sektoru jako daňový konzultant, do 31.7. 2016 byl referentem Finanční správy pro Jihomoravský kraj. (Aktualizováno 17.8. 2016)

Vyjádření Finační správy k výše uvedenému článku

Dotyčný autor v době vydání článku ve Finanční správě již nepracoval; od jeho výroků se distancujeme.

Autor ve svém článku polemizuje s některými oddíly kontrolního hlášení, o kterých tvrdí, že jsou buď zbytečné, anebo že je nelze pro kontroly využít. Po přečtení těchto řádků nezbývá než s lítostí konstatovat, že autor má základní mezery ve znalostech zákona o dani z přidané hodnoty a následně vyvozuje závěry, které jsou nepravdivé nebo zmatečné.

Jako příklad lze uvést autorův údiv nad evidencí přijatých plnění z jiného členského státu, kdy dle autora má správce daně k dispozici tyto údaje v souhrnném hlášení. V tomto případě se však jedná o dvě naprosto odlišné věci! V souhrnném hlášení se vykazují obecně uskutečněná plnění s povinností přiznat daň v jiném členském státě, nikoliv přijatá plnění s povinností přiznat daň v tuzemsku, jako je tomu v oddíle A.2 kontrolního hlášení. Souhrnné hlášení představuje také nástroj mezinárodní spolupráce při správě DPH. Tuto výměnu informací přes kontrolní hlášení zajistit nelze!

Další nepochopení podstaty a smyslu kontrolního hlášení lze demonstrovat na autorově námitce, že plnění vykazovaná v oddílu A.3. jsou osvobozena od daně, a tudíž je nelze využít při páchání daňových podvodů. V tomto případě správce daně požaduje údaje o obchodování s investičním zlatem, kde je sice uskutečněné plnění osvobozeno od daně, ale s nárokem na odpočet daně. Tedy i u těchto transakcí hrozí riziko páchání daňových podvodů, spočívajících ve vylákání finančních prostředků prostřednictvím nadměrných odpočtů DPH.

Dále zmiňovaná neexistence přímých párovacích údajů v případě souhrnně vykazovaných plnění do limitu 10 tis. korun nutně neznamená nemožnost využití takovýchto dat obecně pro správu DPH. I tyto údaje správce daně pečlivě analyzuje.

widgety

Nejistota autora článku z hlediska určení vzniku povinnosti podání kontrolního hlášení z titulu přijetí zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty přede dnem jeho uskutečnění (§ 101c odst. 1 písm. b) zákona o DPH), pramení pouze z nedostatečné znalosti souvisejících pokynů k vyplnění kontrolního hlášení, neboť odpovědi na vznesené otázky zde lze beze zbytku nalézt.

Finanční správa ubezpečuje plátce DPH i veřejnost, že všechny části kontrolního hlášení rozhodně smysl mají. Díky kontrolnímu hlášení dostává Finanční správa potřebná data ve správné struktuře a v reálném čase tak, aby mohla včas rozkrýt složité daňové podvody a byla schopna předejít vyplácení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů DPH. A to zcela jistě smysl má.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 8. 2016 13:01

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+