Začátky podnikání bývají náročné na čas, energii, psychiku i peníze. Toto všechno se ještě násobí ve chvíli, kdy se člověk pouští do pro něj zcela nového oboru. Neutéct od toho a nespadnout do dluhů vyžaduje silnou vůli a dřinu. Své o tom ví Jan Novák z Brandýsa nad Labem, který už dva roky vyrábí originální psací pera Novák. Vytrval a od letošního jara už ho i živí.
Od mladíka, který je svým založením intelektuál, vystudoval gymnázium a Univerzitu Karlovu, nikdo nečekal, že se jednou začne živit manuální prací. A donedávna si to nemyslel ani on. Jeho podnikatelský příběh totiž začal docela nevinně. Sledoval jsem na YouTube videa o výrobě per a moc se mi to líbilo. Vypadalo to docela snadně a já dostal chuť si to vyzkoušet a mít své vlastní pero. Abych mohl začít, musel jsem koupit malý soustruh na dřevo a další dílenské vybavení. Včetně materiálu jsem na začátku investoval zhruba 10 000 až 15 000 korun. Už tehdy to byl docela drahý koníček. Protože jsem byl naprostý amatér a postupoval metodou pokus-omyl, než se mi podařilo vyrobit pero, na které jsem mohl být skutečně hrdý, stálo mě to skoro půl roku práce a 80 000 korun. Teď mi v dílně leží spousta nářadí a materiálu, který jsem si potřeboval otestovat, a vím, že už ho nikdy nepoužiju,
popisuje své začátky Jan Novák a dodává: Podobně děsivé ztráty má v začátcích asi každý, kdo se chce osamostatnit a navíc začíná v novém oboru. Předpokládám, že vyučený truhlář by byl na mém místě obratnější. Mě ale to pronikání do nového oboru bavilo a rád jsem se ze svých chyb poučil.
Technologii výroby ladí už dva roky
Toto všechno se dělo v první polovině roku 2015. Během pár měsíců Jan díky své píli dostal svá pera na takovou úroveň, že o ně začali mít zájem i lidé v okolí. A půl roku poté, co se poprvé zavřel do dílny a začal s výrobou, už si otevíral e-shop. Krom toho začal svá pera nabízet i na Fleru. To mi hodně pomohlo, protože mě během léta nasdíleli na jejich Facebooku a já dostal třeba deset objednávek najednou. To mě povzbudilo do další práce,
říká Jan Novák. Od té doby nemá výrobce originálních psacích potřeb, které se stávají krásným doplňkem mnoha kanceláří a psacích stolů, o zakázky nouzi.
Výroba jednoho pera mu zabere zhruba dvě hodiny času. Práce jako taková není fyzicky namáhavá, je ale náročná z technologického hlediska. Všechno začíná výběrem správného materiálu. Ten vedle akrylu a umělého kamene tvoří především dřevo. A to dřevo exotické. Oliva, amaranth, jatoba, wenge, zebrano, padouk nebo americký ořech mají oproti našim stromům tu výhodu, že mají i na malé ploše krásnou kresbu. Třeba z javorových prken budete mít krásnou skříň, tam kresba vynikne. V proporcích, se kterými pracuji já, je ale takové dřevo fádní. A navíc i příliš světlé a pero se zbytečně moc špiní. Exotické dřevo už se nemusí nijak mořit, je pestré samo o sobě,
vysvětluje mladý podnikatel. Vybrané špalíčky musí provrtat, nalepit do nich kovové dutinky a po zaschnutí opracovat na soustruhu.
To je první rizikový moment, protože po osoustružení zůstává na těle budoucího pera jen slabá šlupička dřeva, která někdy velmi ráda praská. Jan vzpomíná na začátky, kdy vyrobil 30 per a z toho mu polovina praskla okamžitě a druhá do druhého dne. Musel proto dlouho ladit technologické postupy a uvědomit si, že s každým dřevem se musí pracovat trochu jinak. Největší problémy mu stále dělá eben. Násadky soustruží do nejrůznějších tvarů podle nálady a přání zákazníků. Někdy jsou rovné, jindy mají zaoblení. Pak je potřeba tělo pera začistit, vyleštit, případně navoskovat nebo naolejovat. Poté následuje gravírování. Jan je schopný vypálit na svá pera monogramy, loga i různá přání a kratší texty. Toho využívají nejen jednotliví zákazníci, ale často také firmy.
A po dílenské práci už je čas na finální kompletaci. Že je to poměrně rychlý proces, to Jan dokazuje přímo během rozhovoru. Kovové součásti si totiž kupuje. I po dvou letech jsem vlastně na začátku a mistrům tohoto oboru, kteří si vyrábí i kovové komponenty nebo plnicí mechanismy, se zdaleka nevyrovnám. Snad to jednou dokážu. Nejdřív se ale musím pořádně naučit práci se dřevem, až pak začnu s kovem. Už jsem vlastně začal a můžu se pochlubit prvním prototypem. Zatím ho ale na pera nedávám a používám nakoupené součásti. Výroba závitů a kování ještě není moje silná stránka,
přiznává Jan. A samotné hroty prý bude nakupovat vždycky. Bere je od specializovaných firem, které se jejich výrobou zabývají desítky let a jejich preciznosti by nikdy nedosáhl. Poslední kroky ve výrobě představuje sestavení všech kompomentů dohromady, což se provádí pod tlakem na speciálním přípravku, a našroubování hrotu. A než Jan stačí dokončit myšlenku, je další pero na světě.
Tímto postupem je schopný vyrobit maximálně 100 per měsíčně. Je limitovaný tím, že je na všechno sám a spoustu času mu zabere komunikace se zákazníky, spravování e-shopu, webu a profilů na sociálních sítích, účetnictví a další povinnosti, které musí jako živnostník plnit vůči státu. Většinou dělává 50 per najednou. Pak každý vyrobený kousek fotím, balím, nesu na poštu a tak dále. Práce je dost a dost. A k tomu se čas od času stane, že hotové pero praskne a on ho musí opravit nebo začít s výrobou úplně nového. Dřevo je přírodní materiál a pracuje. S tím se musí počítat. Někdy praskne hned, jindy až po delší době. Jednou před Vánocemi jsem vytrestal sám sebe, když jsem vyrobil několik per a hned je nadšeně nafotil a dal na e-shop. Do rána mi některá popraskala a já musel místo odesílání zakázek část objednávek rušit. Teď už vím, že nemám nikam spěchat,
říká Jan Novák.
Zákazníci o možnosti poškození per vědí a musí s tím počítat. A počítá s tím i Jan a své klienty rozhodně neodbývá. Co se dá opravit, to opraví. Jindy vyrobí zcela nové pero. Počet reklamací ale není nijak velký a jak Jan zdokonaluje technologii výroby, problémů dál ubývá. Kvůli svému naturelu i dobré pověsti značky ale neodmítne ani člověka, který si pero poškodil vlastní vinou a špatným zacházením.
Dárky s exotickým nádechem
V malé dílně v Brandýse nad Labem už pod rukama Jana Nováka vznikly desítky druhů plnicích i kuličkových per. A každé je originál. Společné mají jen to, že mají šroubovací uzávěry, pro které má jejich výrobce slabost. Svého času sice pracoval i s magnetickými, ale teď už je používá jen výjimečně. Pera značky Novák jsou k dostání ve dvou velikostech, subtilnější S je určena spíš ženám a robustnější L mužům. Není to ale pravidlo. Já sám například raději používám velikost S a mojí přítelkyni, která má menší ruku, se lépe píše s větším perem. Je na každém člověku, jak mu které pero padne do ruky. Už jsem měl i požadavky na úplně tenká pera, ale ty nedělám. Určitě by vyrobit šla, ale já to ještě neumím,
dodává Jan Novák.
Mezi nejoblíbenější se během dvou let prodeje zařadila pera vyrobená z tmavého a tedy praktického a dobře kombinovatelného dřeva wenge. Lidé také často sáhnou po pestrém zebranu nebo olivovníku a k prodejním hitům patří i pera z barevné dýhy. Kromě celodřevěných per nabízí výrobce i pera skládaná s částmi z akrylu nebo umělého kamene. Ta jsou sice mnohem časově náročnější na výrobu, ale vznikají skutečné a díky výrazným vzorům nenapodobitelné originály. Zákazníci si pak mohou být jistí, že druhé takové pero na světě neexistuje. Mezi skutečné speciality patří pera, která Jan vyrobil na zakázku pro pivovar ze dřeva jejich pivních sudů. V nabídce pro běžné zákazníky pak má pera vyrobená ze sudů od whiskey. Materiál pochází z Bushmills, jedné z nejstarších palíren na světě. Jsem na ně náležitě pyšný, protože sehnat originální sudy není snadné ani laciné a kromě mě je nabízí už jen jeden výrobce ve Velké Británii,
líčí Jan Novák.
Vzhledem k použití exotických a ne vždy snadno dostupných materiálů, originalitě a dalším faktorům nejsou pera značky Novák žádnou levnou záležitostí. Ceny začínají na 1500 korunách. Lidé o ně ale přesto mají zájem a mají z nich radost. Většinou se pera pořizují jako dárky. Poznám to podle gravírování, kde se v naprosté většině případů liší jméno od jména zákazníka. Mými zákazníky bývají hlavně mladší lidé mezi 25 a 40 lety, pro které útrata mezi 1500 a 2000 sice nepředstavuje zanedbatelný výdaj, ale pořád si ho mohou dovolit. Mezi drahá a luxusní se moje pera rozhodně nepočítají, ta se prodávají za ceny i o řád vyšší. Musím přiznat, že jsem se na začátku mýlil a neodhadl cílovou skupinu. Měl jsem představu, že si pera budou kupovat nadšenci, kteří si vytvářejí sbírky a rádi se obklopují hezkými věcmi. Většinou se ale jedná o dárky k nejrůznějším výročím a událostem. Je pravda, že takový dárek by potěšil i mě,
komentuje Jan Novák.
Lidé nevěří, že někdo pracuje rukama
Jan o sobě tvrdí, že je introvert a práce, při které je sám ve své dílně, mu proto naprosto vyhovuje. Nabízí se tedy otázka, jak se propaguje a prodává. Odpověď je snadná a velice moderní. Baví mě internet a marketing, studoval jsem mediální studia. Prodej přes e-shop je pro mě ideálním řešením, navíc jsem s ním už měl nějaké zkušenosti z minulosti a věděl, co funguje a co ne. Tentokrát už jsem se nebál zainvestovat do reklamy a nesnažil se šířit povědomí o sobě jen prostřednictvím sdílení kamarádů. Snažím se hodně komunikovat na sociálních sítích a nechávám lidi nahlédnout i do zákulisí. Zjistil jsem totiž, že v dnešní době lidé ani nechtějí věřit, že někdo skutečně něco vyrábí, natož ručně. Musíme si totiž přiznat, že podobná pera jako ta moje se dají za pár dolarů pořídit v Číně. A kdo nemá zkušenost, ten nepozná rozdíl. Když lidem na internetu nenabízíte jen fotografie hotových produktů, ale odkryjete i část svého zázemí a ukážete práci, ocení tu přidanou hodnotu,
vysvětluje mladý podnikatel, kterého můžete s jeho pery jednou nebo dvakrát do roka zastihnout třeba i na různých design marketech po Praze.
Přestože po dvou letech podnikání udělal velký posun, cítí se být stále na začátku. Vzhlíží především k americkým výrobcům, kteří produkují skutečně mistrovské kousky a vyrobí si je celé sami. On stále ladí technologie a snaží se souznít se dřevem. Jednou by rád vytvořil pero z betonu. Je to materiál, který prý miluje. Teď ale mají úspěch dřevěná pera a není důvod se atraktivního produktu zbavovat. Spíš je na čase přemýšlet o dalším vývoji firmy. Tu totiž tvoří jen sám Jan a tím pádem má omezenou kapacitu. Mívám hodně práce, ale zároveň si užívám to, že jsem svým vlastním pánem a veškerá zodpovědnost je na mně. Teď vlastně nevím, jestli vůbec chci svou malou živnost přetvořit na firmu a najmout zaměstnance. Takhle mi to momentálně vyhovuje,
říká Jan Novák.
Nevýhodou toho je nutná regulace počtu zakázek. Jan dává přednost jednotlivým zákazníkům před spoluprací s jedním nebo dvěma velkými odběrateli, kterým by musel věnovat většinu času a stal se na nich závislý. Užívá si svobodu a nezávislost, které mohou živnostníci s dobrým zbožím a službami dosáhnout. Všechno má ale své limity. A až přijde zamýšlená expanze do zahraničí, zřejmě se brandýská dílna bude muset rozšířit.
