Každá pracovní cesta se posuzuje samostatně

Při pracovní cestě, která trvá méně než 5 hodin, se stravné obecně neposkytuje. Jestliže však zaměstnanec nemá nárok stravovat se obvyklým způsobem, je možné v souladu s § 173 odst. 2 zákoníku práce poskytnout stravné i v tomto případě. A to ve výši spodní hranice stanovené pro pracovní cestu 5 až 12 hodin.

Pro účely stravného se posuzuje každý kalendářní den samostatně. Stejně tak každá pracovní cesta, i kdyby jich zaměstnanec absolvoval v jednom dni několik. Výjimkou je pracovní cesta, která připadá do dvou kalendářních dnů. Jestliže je to pro pracovníka výhodnější, upustí se od posuzování pracovní cesty za jednotlivý kalendářní den, ale posuzuje se za oba dny společně.