Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Kdy je možné nárokovat od zaměstnance náhradu škody nebo ušlého zisku?

Kristýna Delmar

Jak se v praxi řeší případy, kdy chyba zaměstnance vede ke škodě, nebo dokonce ušlému zisku firmy? Čtěte, jaké nástroje právo nabízí k jejich řešení.

Než přijde řeč na ušlý zisk, je potřeba zmínit, jak se obecně řeší situace, kdy zaměstnanec způsobil (v souvislosti s výkonem práce) škodu zaměstnavateli nebo třetí osobě. Rozhodující v těchto případech je, zda zaměstnanec dodržel své pracovní povinnosti. Jestliže ano, postih mu nehrozí. Jestliže ne, může po něm zaměstnavatel požadovat úhradu vzniklé škody, ale jen v případě, že je porušení povinnosti schopný nějakým způsobem dokázat – například z mailové komunikace, knihy jízd, záznamu kamery, svědectví zákazníka apod.

Zaměstnanec má povinnost zasáhnout proti hrozící škodě

Lidé často netuší, že když si všimnou hrozící škody, mají jako zaměstnanci povinnost podniknout kroky, aby škoda nenastala – upozornit zaměstnavatele nebo přímo sami zasáhnout. Jestliže škoda hrozí, zaměstnanec nezasáhne a škoda pak opravdu vznikne, má zaměstnavatel právo po něm požadovat její částečné uhrazení. Škoda přitom může být způsobena například zastaralým vybavením, s nímž zaměstnanec zachází, nedomyšlenými pracovními postupy nebo jinými důvody, za něž sám nenese odpovědnost.

Tato povinnost v sobě má jistou logiku – zaměstnanec je totiž často jediný, kdo má šanci si takových nedostatků všimnout, a proto by je měl oznámit. Jednak tím může iniciovat nápravu a tím přispět k odvrácení hrozící škody, jednak tím chrání sám sebe například v případě, že zaměstnavatel jeho varování z jakéhokoliv důvodu ignoruje a k nápravě nepřistoupí (nenechá zkontrolovat staré vybavení, neobnoví licenci na antivirový software, nezmění pracovní postupy a podobně) a škoda se stane v budoucnu právě v důsledku zanedbání včasné nápravy.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty

Aby lépe ochránil své zájmy, má zaměstnavatel možnost uzavřít se zaměstnancem písemnou „dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty“. Zaměstnanec následně zodpovídá za to, co mu bylo svěřeno, například hotovost nebo zásoby zboží či materiálu. Když pak kontrola kasy či inventura skladu zjistí schodek, musí zaměstnanec tento schodek sám uhradit. Maximální výše této úhrady je v dohodě stanovena.

Výjimkou z dohody by byl pouze případ, kdy by schodek vznikl zcela nebo zčásti bez zavinění odpovědného zaměstnance, zejména, kdy by mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Tuto skutečnost by však zaměstnanec musel být schopen prokázat.

Podmínkou uzavření dohody je, že zaměstnanec je plnoletý a že má možnost svěřenými hodnotami disponovat po celou dobu, kdy mu byly svěřeny, tedy například že klíč od pokladny či skladu nemá kromě něj nikdo jiný. Jestliže je držitelů klíčů víc, měl by zaměstnavatel uzavřít dohodu s každým z nich. Zaměstnanec by v takovém případě měl dobře zvážit, zda má ke svým kolegům takovou důvěru, že s nimi chce sdílet riziko a podílet se na případné úhradě škody způsobené někým z nich. Jestliže toto riziko podstoupit nechce, je to legitimní důvod pro to, aby od dohody (písemně) odstoupil.

Ztráta svěřených věcí

Zaměstnanec při práci používá nástroje a vybavení poskytnuté zaměstnavatelem. V případě, že cokoliv ze svěřeného ztratí, musí zaměstnavateli ztrátu nahradit, ovšem pouze v případě, že s ním má uzavřenou písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Bez písemné dohody je rozhodnutí, zda škodu nahradí, na něm.

Jestliže hodnota některé ze svěřených věcí přesahuje 50 tisíc korun, může být zaměstnanci svěřena jen s písemným potvrzením o jejím převzetí.

Výše úhrady vzniklé škody

Jak velkou část způsobené škody zaměstnanec zaplatí? To závisí vždy na příčině zavinění:

  • Jestliže příčina spočívá v nedbalosti zaměstnance, hradí škodu maximálně do výše 4,5násobku svého výdělku.
  • Jestliže byla škoda způsobena v opilosti, pod vlivem návykových látek nebo úmyslně, hradí ji zaměstnanec v plné výši.
  • Jestliže škoda vznikla poté, co zaměstnanec zanedbal povinnosti ji odvrátit, hradí škodu maximálně do výše trojnásobku svého měsíčního výdělku.
  • V případě, kdy měl zaměstnanec podepsanou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, hradí škodu (schodek) rovněž v celé výši.
  • Při společné odpovědnosti zaměstnanců za schodek se určuje podíl na náhradě škody podle poměru jejich hrubých výdělků, z čehož výdělek vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Částka, kterou zaměstnanec zaplatí, však nesmí přesáhnout jeho průměrný měsíční výdělek. Pokud se tím škoda nezaplatí, zbytek jsou povinni uhradit vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce v poměru svých hrubých mezd.

Ve všech vyjmenovaných případech platí, že škoda v penězích se hradí, pouze pokud zaměstnanec nemůže škodu odčinit uvedením v původní stav.

Odpovědnost za škody na předchozím pracovišti

V případě uzavření zmíněné dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí zaměstnavatel provést inventuru, aby bylo zřejmé, za co přesně zaměstnanec přebírá odpovědnost. Inventura se musí konat i v případech, kdy se dohoda uzavírá s další osobou z několika, kdy se změní vedoucí pracovník, popřípadě kdy někdo z dotčených zaměstnanců vypovídá dohodu, je převeden na jiné pracovní místo nebo končí v daném zaměstnání. To všechno jsou také důvody, z nichž zaměstnanec může dohodu o odpovědnosti ukončit.

Povinnost provést inventuru má sice zaměstnavatel, její provedení je však v prvé řadě v zájmu zaměstnanců, jimž je svěřena odpovědnost. Proto mají právo na ní trvat ve všech zmíněných případech nebo například, když „klíč od skladu” dostává další osoba. Jejich odpovědnost totiž sahá právě od poslední k příští inventuře.

Jestliže zaměstnanec, který „odevzdává klíče od skladu”, nepožádá zároveň o provedení inventury, musí nahradit schodek zjištěný nejbližší inventurou, a to i v případě, že na daném pracovišti nebo ani pro daného zaměstnavatele už nepracuje. Ať už odchází v dobrém nebo ve zlém, je v jeho vlastním zájmu nechat při odchodu provést inventuru, při níž jsou přítomní jeho kolegové a je zjištěn aktuální stav skladu.

Analogické pravidlo platí i při „přebírání klíčů”. Slovy zákona: Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, nepožádá zároveň o provedení inventury, je povinen, pokud od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty neodstoupil, schodek zjištěný nejbližší inventurou nahradit.

Náhrada ušlého zisku

Ušlý zisk je hodnota, o kterou se majetek zaměstnavatele nezvýšil, ačkoliv to bylo očekáváno. Pokud je zaměstnavatel toho mínění, že ho zaměstnanec připravil o zisk, má možnost po něm vymáhat náhradu, avšak musí prokázat, že zaměstnanec jednal úmyslně.

Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanec z neobjasněných důvodů přestane docházet do práce. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci oznámit, že mu jeho jednáním vzniká škoda v podobě ušlého zisku a že bude požadovat náhradu, a to nejpozději do doby jednoho měsíce. Jestliže zaměstnanec uzná svůj závazek uhradit ušlý zisk, dohodne se s ním zaměstnavatel na přesné částce a nechá si rozdíl vyrovnat. V praxi je však pravděpodobnější jiné řešení, a to zkrácení dovolené (§ 223 odst. 2 zákoníku práce) nebo okamžitá výpověď (§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

Jiným případem může být situace, kdy zaměstnanec poškodí stroj, na němž pracuje, a způsobí tím zpomalení výroby. Zaměstnavatel po něm může požadovat úhradu škody a také náhradu ušlého zisku za dobu, než bude stroj opraven. V případě, že bylo poškození stroje způsobené nepozorností nebo neúmyslným špatným zacházením, má zaměstnavatel nárok na úhradu škody (tedy nákladů na opravu či pořízení nového stroje) ve výši maximálně 4,5násobku mzdy zaměstnance. Na náhradu ušlého zisku však nárok nemá. Tu by mohl požadovat (spolu s náhradou plné výše opravy či koupě nového stroje), pouze pokud by se mu podařilo prokázat, například že zaměstnanec byl v danou dobu opilý nebo že stroj poškodil záměrně.

Jak se vyhnout problémům

Z výše uvedeného vyplývá několik základních zásad, jak se vyhnout problémům, ať jste zaměstnavatelem nebo zaměstnancem.

  • V prvé řadě se snažte vyhnout se už samotnému vzniku škod. Zaměstnavatelé mají řadu způsobů, jak riziko vzniku škod minimalizovat – od motivace zaměstnanců po aktualizované a prakticky sepsané pracovní pokyny.
  • Jste-li zaměstnancem, všímejte si a přemýšlejte nad rámec svých povinností. Jestliže zaznamenáte riziko vzniku škody, zasáhněte nebo iniciujte systémové řešení, ideálně písemně.
  • Uzavíráte-li dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, věnujte pozornost tomu, zda máte svěřené hodnoty skutečně plně ve své kontrole. V případě, že s nimi nakládá i někdo jiný, dohodněte se s nadřízenými na náležité úpravě pracovních postupů tak, abyste skutečně mohli ovlivnit vše, za co zodpovídáte. Příkladem může být zavedení interních kontrol či výdejek.
  • V případě zjištěné škody komunikujte – ať jste na jakékoliv straně potenciálního sporu. Jako zaměstnanec můžete později potřebovat důkaz, že jste škodu nezamlčeli. Jako zaměstnavatel, který požaduje náhradu škody, byste měli mít možnost doložit, že jste zaměstnance zpravili o stavu věcí a svém požadavku. Nic nezkazíte, pokud po ústním rozhovoru ještě pošlete druhé straně shrnutí e-mailem: „Na základě dnešního rozhovoru potvrzuji, že … “
Našli jste v článku chybu?