Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Kdy se u brigád odvádí sociální a zdravotní pojištění?

Dagmar Kučerová

S blížícími se prázdninami je rovněž vhodné připomenout, od jakého data se zaměstnanci přihlašují k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Často se neshoduje.

I zkušení zaměstnavatelé se někdy zapletou v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Problematické je zejména datum vzniku účasti na pojištění.

Podmínky účasti na pojištění

Při vzniku pracovního poměru nebo dohody konané mimo pracovní poměr musí mít zaměstnavatel jasno, zda bude nebo nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění, případně od jakého data zaměstnance k odvodům pojistného přihlásit. Data se nemusí shodovat. Informace je samozřejmě velmi důležitá i pro samotné zaměstnance.

1. Zdravotní pojištění

Zjednodušeně lze říci, že zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká v případě dosažených příjmů ze závislé činnosti, pokud jsou předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny. Existují však zde určité výjimky, kdy zaměstnání nevzniká, zdravotní pojištění se neodvede a zaměstnanec se na příslušnou zdravotní pojišťovnu nepřihlašuje. Zejména se jedná o:

  • Dohody o provedení práce, jejichž úhrnná odměna v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele a jednoho zaměstnance nepřekročí částku 10 000 korun.
  • Dohody o pracovní činnosti, jejichž úhrnná odměna v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele a jednoho zaměstnance nepřekročí částku 2 499 korun.

2. Sociální pojištění

Z pohledu sociálního pojištění je rozhodující, zda vzniká účast na nemocenském (a tím i důchodovém) pojištění. Zaměstnavatel musí nejprve posoudit, zda se jedná o:

  • Zaměstnance činné na dohody o provedení práce (účast vzniká při odměně převyšující 10 000 korun).
  • Zaměstnance činné na základě zaměstnání malého rozsahu. 
  • Zaměstnance ostatní – všichni zaměstnanci, kteří nepracují na dohodu o provedení práce, a nejedná se o zaměstnání malého rozsahu – účast na pojištění vzniká vždy.

V případě malého rozsahu se posuzuje hranice příjmů do 2 499 korun. Jedná se o předem sjednaný příjem nedosahující této hranice. Eventuálně se může jednat i o dohodu o pracovní činnosti, kdy příjem předem sjednán není. Je dohodnuta pouze hodinová sazba a zaměstnanec pracuje podle potřeby, takzvaně „na zavolanou“. Zaměstnavatel každý měsíc podle počtu skutečně odpracovaných hodin posuzuje, zda vznikla nebo nevznikla účast na nemocenském pojištění. Čtěte také: Slevy na invaliditu letos a od roku 2018. V konkrétních příkladech

Logicky tedy v praxi dochází k situacím, kdy je u některých druhů příjmů odváděno zdravotní pojištění, ale sociální pojištění nikoli. Například pracovní poměr na kratší pracovní úvazek se sjednanou měsíční odměnou 2 000 korun. Z pohledu sociálního pojištění se jedná o zaměstnání malého rozsahu bez odvodu pojištění, z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání vzniklo a pojistné odvedeno bude (výjimku má pouze dohoda o pracovní činnosti). To však není jediný rozdíl. Odlišné může být i datum přihlášení zaměstnance k pojištění v případě pracovního poměru.

Den nástupu do zaměstnání

Správné určení dne nástupu do zaměstnání má dopad zejména v oblasti sociálního pojištění. U pracovního poměru je důležité datum, od kterého zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat. Na rozdíl od zdravotního pojištění, kdy rozhoduje datum uvedený v pracovní smlouvě. Čtěte také: Právní otazníky kolem čerpání rodičovské dovolené

V případě sociálního pojištění platí z tohoto pravidla ještě jedna důležitá výjimka, a to, že za nástup do zaměstnání se považuje i den před nástupem do zaměstnání, za který náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu měsíční mzda nekrátí. Pro lepší pochopení uvádíme konkrétní příklady.

Příklad 1

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr od soboty 1. července 2017. Je odměňován měsíční mzdou (sjednáno 20 000 korun měsíčně) a jeho pracovní doba je rozvržena od pondělí do pátku. 

Sobota 1. července 2017 není pracovním dnem tohoto zaměstnance. Dnem, kdy začne vykonávat práci, je pondělí 3. července 2017. Účast na nemocenském pojištění vzniká až ode dne nástupu, tj. od pondělí. Tímto dnem bude k sociálnímu pojištění také přihlášen. Na rozdíl od zdravotního pojištění, kde je dnem vzniku zaměstnání sobota 1. července 2017 (den, od něhož byl pracovní poměr sjednán).  

Příklad 2

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr od soboty 1. července 2017. Je odměňován měsíční mzdou (sjednáno 22 000 korun měsíčně) a jeho pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. 

Sobota 1. července byla jeho prvním pracovním dnem. Zde bude situace odlišná, účast na sociálním pojištění vzniká dnem nástupu 1. července 2017 a stejně tak bude tento den vznikem zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění.

Pro názornost si vysvětlíme i situaci, kdy sjednaný den vzniku pracovního poměru  připadá na svátek. Tato situace nastává například v měsíci lednu či květnu. Dnem, za který náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, případně se mu měsíční mzda nekrátí, může být pouze den, jenž je pro zaměstnance dnem pracovním. Záleží tedy, zda byla nebo nebyla na svátek plánována směna. Čtěte také: Předprázdninový souhrn legislativních novinek pro zaměstnavatele

Příklad 3

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr od neděle 1. ledna 2017. Sjednaná měsíční odměna činí 12 000 korun a poprvé začal vykonávat práci dle harmonogramu směn v pondělí 2. ledna 2017. 

Neděle 1. ledna 2017 nebyla jeho pracovním dnem. Z toho důvodu vznikla účast na sociálním pojištění až od 2. ledna 2017. Zaměstnání však z pohledu zdravotního pojištění vzniklo již od 1. ledna 2017.

Příklad 4

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr od neděle 1. ledna 2017. Je odměňován měsíční hodinovou mzdou (sjednáno 96 korun na hodinu) a jeho pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Na neděli 1. ledna připadla první směna. Jelikož se jednalo o svátek, zaměstnanec v tento den nepracoval. 

Zaměstnavatel za den svátku poskytuje náhradu mzdy (v případě sjednané měsíční mzdy by se tato mzda nekrátila) a den vzniku nemocenského pojištění bude již 1. ledna 2017. Tento den je dnem vzniku zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění.

EBF17

Zaměstnance činné na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti přihlašuje zaměstnavatel k sociálnímu a zdravotnímu pojištění vždy shodně ode dne, kdy  poprvé začali vykonávat sjednanou práci (za podmínky vzniku účasti na sociálním a zdravotním pojištění). 

Nástup v průběhu měsíce

Zaměstnanec samozřejmě nemusí nastupovat k 1. dni daného měsíce. Pracovní poměr či dohoda mohou být uzavřeny až ode dne nástupu. Například až od pondělí 3. července 2017. Pokud je tento den prvním pracovním dnem zaměstnance, jedná se (za splnění dalších podmínek, tj. podmínky účasti na pojištění) o den vzniku nemocenského pojištění. Zaměstnání vzniká rovněž od 3. července 2017 a tímto dnem přihlásí zaměstnavatel zaměstnance k odvodu zdravotního pojištění.

Zaměstnanec, za kterého neplatí zdravotní pojištění stát, se nemusí obávat ani doplatku zdravotního pojištění z důvodu, že zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc. Důležité je, aby bylo odvedeno pojištění za část měsíce července alespoň z minimálního vyměřovacího základu (poměrně podle počtu dní zaměstnání). Žádný doplatek zdravotního pojištění za sobotu a neděli, kdy pracovní poměr zaměstnanec uzavřen neměl, zaměstnavatel ani zaměstnanec neprovádí.

Našli jste v článku chybu?