Hlavní navigace

Kontrolní hlášení: Další administrativní strašák podnikatelů?

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Klára Sommerová 8. 12. 2015

Do výbavy účetních softwarů přibude nová položka – kontrolní hlášení. Přinášíme vám rady, jak se vyvarovat problémů při jeho podávání.

Plátci daně z přidané hodnoty se aktuálně připravují na novou povinnost, která jim vznikne úderem 1. ledna 2016. Kontroverzní kontrolní hlášení prosazované Ministerstvem financí jako nástroj v boji proti daňovým podvodům provází od počátku řada otázek a nesrovnalostí. Podívali jsme se na některé z nich.

Psali jsme: Kontrolní hlášení podáte i přes datovou schránku, která se vyplatí kvůli pokutám

Kde se vzalo kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení zavedla do českého právního řádu novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (novela č. 360/2014 Sb.). Nový druh daňového tvrzení se týká plátců, kteří uskutečnili nebo přijali zdanitelné plnění v tuzemsku, a rovněž specifických případů transakcí ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Zásadní informací je, že se povinnost týká jak osob, které plnění přijaly, tak těch, které je uskutečnily. Cílem kontrolního hlášení je totiž porovnání vybraných informací získaných od jednotlivých plátců. Finanční správa se tímto způsobem bude snažit identifikovat podezřelé platby a subjekty. V návaznosti může získané údaje využít například pro stanovení výše daně nebo její úpravu. Je však třeba podotknout, že kontrolní hlášení nenahradí klasické daňové přiznání ani souhrnné hlášení.

Čtěte také: 5 problémů, které se pojí s kontrolním hlášením

Co tedy zákonodárce ve skutečnosti udělal? 

Zjednodušeně si ušetřil práci v tom smyslu, že mu plátci informace dodají sami, aniž by bylo nutné zahajovat navazující kontrolu. Zatímco tedy do letošního roku by finanční úřad disponoval těmito údaji ve většině případů až v rámci kontroly, od ledna k nim bude mít přístup s minimální časovou prodlevou. Mechanismus je jednoduchý a o poznání rychlejší. Porovnáním dokladů o transakci podnikatele a jeho obchodního partnera finanční správa analyzuje hrozbu daňového úniku. Dojde-li při spárování dokladů k závěru o podezření z rizikového obchodu nebo úniku daně, zahájí další prověřování přímo konkrétního subjektu.

O jaké údaje jde?

Na tomto místě je vhodné připomenout, že se kontrolní hlášení odvolává především na existující evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, která je upravena v ustanovení § 100 zákona o DPH. Podle této úpravy mají plátci uchovávat veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, přičemž jimi jsou i údaje uváděné na daňových dokladech. Náležitosti daňových dokladů najdeme v ustanovení § 29 zákona o DPH (režim investičního zlata je řešen ustanovením § 92 odst. 8). Jen namátkou mezi ně patří označení osob, jichž se plnění týká, uvedení daňových identifikačních čísel, evidenční číslo daňového dokladu atd. Ve zkratce jsou vyjmenované údaje prakticky zkopírovány do nového kontrolního hlášení. Lze také konstatovat, že řada podnikatelů už tyto údaje vede v rámci svého účetnictví. Ostatně, za situace, kdy plátce hodlá uplatňovat nárok na nadměrný odpočet ve vyšší částce, žádají v praxi některé finanční úřady o soupis uskutečněných plnění v daném zdaňovacím období automaticky již nyní.

Čtěte více: Kontrolní hlášení lze podat včas, mít správně a stejně dostat pokutu 30 tisíc Kč


Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Problematické se v daném kontextu ukazuje ustanovení § 101d novelizovaného znění zákona o DPH, které pouze sděluje, že je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. Jejich bližší specifikaci bychom nicméně hledali marně. Stanovení rozsahu těchto údajů zákonodárce přenechal správci daně. Co konkrétně tedy bude finanční správa vyžadovat, stanoví až závazný elektronický formulář zveřejněný na webových stránkách finanční správy. Doposud došlo k vydání pouze informační verze, což s ohledem na účinnost novely od ledna 2016 komplikuje přípravu povinných subjektů. Důvodová zpráva k novele zákona o DPH mimo jiné říká, že správce daně může sám flexibilně určit, jaké údaje bude od podnikatelů vyžadovat. Za žádnou cenu by ovšem finanční správa neměla požadovat jiné informace než ty skutečně nutné pro správu daně. Na obranu uveďme, že obdobným způsobem je konstruováno také vymezení údajů pro podání daňového přiznání (§ 135 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) nebo přihlášky k registraci k dani (§ 126 daňového řádu). V rámci zveřejněného informačního formuláře se finanční správa v tuto chvíli drží údajů, které jí podle zákona plátci jsou povinni zpřístupnit v průběhu kontrolní činnosti či daňového řízení.

Problematické lhůty a doručování

Na nastavení lhůt k podání kontrolního hlášení, opravného a následného kontrolního hlášení byli podnikatelé několikrát upozornění. Opakování je však matkou moudrosti, proto si ve zkratce připomeňme, že právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc (do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce), fyzické osoby ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně nebo čtvrtletně do 25 dnů po skončení příslušného zdaňovacího období). Řádné nebo opravné kontrolní hlášení se odevzdává v zákonem stanovené lhůtě. Následné kontrolní hlášení podnikatel podává do 5 dnů po zjištění chyby, a to již po uplynutí lhůty k podání. 

V souvislosti se lhůtami je nutné správně rozlišovat mezi podáním kontrolního hlášení a výzvou správce daně, která nastupuje při nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením. V případě kontrolního hlášení plní svou povinnost plátce elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně (tzn., jde o komunikaci směrem od podnikatele k finančnímu úřadu). Zatímco pokud svou povinnost nesplní v zákonné lhůtě, nastupuje výzva správce daně k podání v náhradní lhůtě, ke změně nebo doplnění, případně k potvrzení uvedených informací (tzn. komunikace směrem od finančního úřadu k podnikateli). Ta se v zásadě může odehrát dvojím způsobem (§ 101g odst. 4 zákona o DPH). V případě právnických osob, kterým je povinně zřizována datová schránka, bude doručováno výhradně tímto způsobem. Za doručení se pak považuje okamžik přihlášení subjektu do datové schránky, potažmo tzv. fikce doručení, která nastává za předpokladu, že se subjekt nepřihlásí během deseti dnů po odeslání výzvy. Pokud plátce nemá zpřístupněnu datovou schránku (případ fyzických osob), je doručováno na elektronickou adresu plátce – tzn. email, jehož uvedení by mělo být jednou z náležitostí formuláře. Za okamžik doručení se považuje čas odeslání finančním úřadem. Od této chvíle pak běží pětidenní lhůta k reakci podnikatele.

Na co si dát pozor

Striktní lhůty zmíněné výše provází též přísné pokuty za nesplnění povinnosti. Vyplatí se proto být při podávání kontrolního hlášení obezřetný. Jednou z problematických oblastí se může stát podání učiněné podnikatelem prostřednictvím datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu (§ 101d odst. 3 zákona o DPH ve spojení s § 71 odst. 3 daňového řádu). Finanční úřad musí i takové podání přijmout, podnikateli ale vzniká povinnost potvrdit kontrolní hlášení nejpozději do pěti dnů od původního podání. Jestliže plátce nestihne podání bez elektronického podpisu potvrdit, hledí se na něj, jako by kontrolní hlášení nepodal. Oproti stávající úpravě je nutné se i za těchto okolností vejít do zákonem stanovené lhůty pro podání kontrolního hlášení.
Co se týče vztahu kontrolního hlášení a daňového přiznání, tyto instituty jsou na sobě nezávislé. Finanční úřady tak nebudou rozlišovat jejich pořadí v konkrétním období. 

Na závěr považuji za vhodné upozornit na možnost správce daně využít tzv. zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň (§ 103 zákona o DPH). Podle důvodové zprávy k novele zákona o DPH je cílem finanční správy především získat informace o transakcích bez prodlení. Pakliže správce daně identifikuje podezřelé transakce, má vlivem tohoto ustanovení možnost zablokovat neoprávněná odčerpání finančních prostředků, resp. provést jejich blokaci na bankovních účtech.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat