Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Krize od počátku až do současnosti

Autor: 329515
Daniel Morávek

Finanční krize trvá už rok a nic nenasvědčuje tomu, že by se blížila ke svému konci. Státy se snaží velkorysými intervencemi krizi zastavit, avšak bez úspěchu. Oči mnohých se nyní upírají k záchrannému plánu ve výši 700 mld. USD.

Před pár dny americká Sněmovna reprezentantů napodruhé schválila pomoc finančním trhům. Celková suma, kterou stát trhům poskytne, dosahuje 700 mld. USD. Jedná se o jeden z největších státních zásahů do fungování finančního sektoru v americké historii. Otázkou ovšem zůstává, zda tato peněžní injekce skutečně pomůže a zda se podaří problémy zarazit. Jisté je, že současná finanční krize se řadí mezi největší v moderních dějinách. Trvá přes již rok a její konec i přes schválení záchranného balíčku stále není na dohled. Čtěte více: Evropou obchází strašidlo – strašidlo finanční krize.

Do roka a do dne…

Vše odstartovala hypoteční krize v USA, která vypukla zhruba před rokem. Investiční banka Bear Stearns musela v té době zavřít dva velké fondy, které investovaly do značně rizikových hypoték. Již tehdy v reakci na tento fakt varoval šéf FEDu Ben Bernanke, že světu hrozí krize, jež se může prodražit na stovky miliard dolarů. Jen o měsíc později se pak začalo hlasitě mluvit o krachu největšího poskytovatele amerických hypoték, společnosti Countrywide Financial. Burzy reagovaly na vývoj na americkém trhu hypoték prudkým propadem, zvláště když koncem roku 2007 ohlásily velké ztráty finanční giganti Citigroup a Merril Lynch. Zlepšení situace nepomohlo ani snížení úrokových měr, které prosadil dvakrát v rozmezí čtyř měsíců FED.

Znárodnění, trend posledních měsíců

Krize se pandemickou rychlostí rozšířila i do dalších sektorů ekonomiky. Neschopnost Američanů splácet hypotéky v kombinaci s klesajícími cenami nemovitostí způsobily stamiliardové ztráty finančním společnostem a naplnila se tak proroctví šéfa FEDu. Problémy nakonec v březnu tohoto roku položily společnost Bears Stearns, kterou převzala banka JP Morgan.

Ztráty finančních institucí v kombinaci s vysokým zadlužením omezily banky v získávání kapitálu, který potřebovaly ke svému refinancování. Bankovnímu sektoru scházely likvidní prostředky a banky se začaly bát si mezi sebou půjčovat finance. Navzájem si totiž nedůvěřují, že dostojí svým závazkům.

Na počátku září se pak stát rozhodl pomoci dvou velikým hypotečním ústavům Fannie Mae a Freddie Mac. Jen týden poté zbankrotovala Lehman Brothers, jedna z největších amerických investičních bank. Pouze den nato se zestátnila největší pojišťovna na světě, firma AIG. Současně také finanční ústav Merill Lynch změnil svého majitele, kontrolu nad ním převzala Bank of America. Následovaly další rekordní propady na burzách po celém světě a již otevřeně se hovoří o celosvětové hospodářské krizi. Někteří ji dokonce přirovnávají k Velké depresi z třicátých let minulého století.Čtěte více: Hrozí světu největší hospodářská krize posledních sta let?

Anketa

Považujete současnou krizi za

Pomůže záchranný balíček 700 mld. dolarů?

Nákaza krize se před týdnem naplno projevila i v Evropě, kdy se znárodnily belgické banky Fortis a Dexia. Takřka v ten samý den zasáhla i britská vláda a zestátnila místní banku Bradford and Bradley. V USA mezitím zažila proces znárodnění další významná banka Washington Mutual a její kolegyně Wachovia přešla pod křídla Citigroup.

Americký stát se v čele s prezidentem pokusil připravit záchranný finanční balíček pro trhy. Krabička poslední záchrany měla mít hodnotu 700 mld. dolarů. Kongres ovšem tento plán napoprvé nepřijal, což způsobilo velkou paniku na finančních trzích a například burza v New Yorku zaznamenala nejhorší propad ve své historii.

Daň z příjmu závěr 2

Republikáni se však rozhodli záchranný plán nevzdat a před dvěma dny byl po drobných korekcích napodruhé přijat. Trhy na tuto zprávu významněji nezareagovaly a s napětím tak všichni očekávají, co přinesou další dny, týdny a měsíce.

Krize se dostává i do Česka

Krize se zřejmě nevyhne ani Česku. Pražská burza samozřejmě reflektuje vývoj na světových trzích a v podstatě přesně jej kopírovala. Krizi ale pocítí zřejmě i podnikatelé, kterým se zhorší přístup k úvěrům, jelikož banky budou při jejich přidělování mnohem obezřetnější. Čtěte více: exPRESS: Krize zhorší dostupnost úvěrů pro podnikatele.

Čtěte v dalších dnech business server Podnikatel.cz a jeho speciál o finanční krizi. Již od zítřka bude každý den vycházet rozhovor s různými odborníky na finanční problematiku. Co stojí za krizí a jaký bude její další vývoj? Mají se čeští podnikatelé obávat a připravit se? Jak probíhal poslední rok na pražské burze a co ji čeká do budoucna? Jakou roli hrají v dopadech krize média? Pomáhají tím, že o krizi informují, či naopak ještě probouzejí mezi lidmi paniku? Nejen o tom od zítřka na serveru Podnikatel.cz. 
Našli jste v článku chybu?
6. 10. 2008 16:54
gofry (neregistrovaný)
A z libinstu ešte jeden komentár k "záchranných 700mld" http://libinst.cz/komentare.php?id=514