Kulturní a kreativní ekonomika. Když jedna plus jedna jsou tři

Málokdo věří, že by kultura mohla kromě potěšení nebo vzdělání přinést i zisky. Přitom z ní může profitovat mnoho oborů lidské činnosti. Zkuste počítat s námi.

Pojmy kulturní a kreativní průmysl a kulturní a kreativní ekonomika jsou v České republice známé zatím jen málokomu. Je ale dobré se s nimi seznámit, protože ve světě nabývají na stále větším významu a v budoucnu budou právě kultura a kreativita hrát čím dál tím větší roli. Ekonomické dopady totiž nemusí být generovány jen v přímé linii. Existují i nepřímé, ale přesto zcela nezanedbatelné dopady. Kreativita je podle některých strategickou surovinou nadcházejícího tisíciletí. Kreativita a kultura jsou suroviny hluboce zakořeněné v sociálním a historickém kontextu a je potřeba se naučit těžit je a využívat pro inovace a konkurenceschopnost. Vědomosti samy o sobě už nebudou stačit. Stále více bude záležet na schopnosti generovat nové nápady a na připravenosti je pomocí kreativity transformovat do užitečného výsledku, tedy inovací, říká Marcel Kraus z Technologické agentury ČR.

Teoretická poučka praví, že kreativní ekonomika je založena na syntéze znalostí, technologií a kulturních zdrojů, které jsou za pomoci individuálních kreativních schopností jedince využívány pro tvorbu inovací všeho druhu a ve všech sférách lidské činnosti. Je to rozvíjející se koncept na rozhraní mezi kreativitou, kulturou, ekonomikou, znalostmi, technologiemi a společností. Kreativní ekonomika těží ze synergie a cirkulace znalostí vědních oborů, jejichž prostřednictvím dochází k rozvoji jedince a společnosti vlivem uplatňování nových znalostí a tvořivosti pro sociální, technologické, ekonomické a další inovace. Akcelerátorem těchto procesů jsou kulturní a kreativní odvětví, která jsou tvořena ekonomickými i neziskovými činnostmi založenými na využívání duševního vlastnictví, nadání, talentu a kreativity pro tvorbu produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou a s přesahem do sociokulturního rozvoje společnosti a konkurenceschopnosti národní ekonomiky.

Je na čase opustit komplikované poučky, oprostit se od akademických textů a začít kreativní ekonomiku používat v praxi. Pro ty, kteří tomu, že kultura nemusí být vždy jen Popelkou žijící z dotací a neschopná produkovat zisky, nevěří, je tu zcela nová služba s názvem Kulturní kalkulačka. Webovou službu, která je dostupná zcela zdarma, připravil Institut umění – Divadelní ústav a dá se využít pro propočtení ekonomických dopadů kulturních akcí, jakými jsou například hudební festivaly a další kulturní akce. Vracíme se do doby, kdy je zapotřebí přesvědčit politiky a lidi, co poskytují dotace a příspěvky na kulturní akce, aby je podpořili. Takoví lidé mají rádi důkazy o tom, co přináší akce pro region. A právě kulturní kalkulačka je organizátorům může poskytnout, komentuje zprovoznění služby Eva Žáková z Institutu umění.

První kalkulačka, která přesvědčí o přínosu kulturních akcí

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Kulturní akce mají nečekaný ekonomický dopad na celou ekonomiku. Je potřeba více myslet na propojení tradičních oborů s kulturními a kreativními průmysly. 

Kulturní kalkulačka je v první verzi připravena na propočet výdajů návštěvníků akce. Lidé, kteří se vypraví například na hudební festival, totiž generují zisky mnoha jiným oborům. Na akci se musí nějak dopravit, někde během ní musí bydlet, stravovat se, v případě prestižnějších podniků investovat do oblečení, úpravy účesu a podobně. To vše jsou výdaje, které by nevydali, pokud by na akci nenavštívili. Maximálně by tyto peníze vydali za něco jiného a jinde. Tímto vším může kulturní akce přispět k rozvoji ve svém regionu. Pro použití kalkulačky si pořadatelé musejí dělat vlastní průzkumy, aby mohli všechna data v dotazníku vyplnit na základě přesných údajů. 

Aplikace je založena na input-output analýze, která je nejpřesnější, a zároveň nejsložitější metodou pro zjištění ekonomických dopadů větších projektů a organizací. Disponuje nástroji pro kvantifikaci vzájemných vazeb mezi odvětvími či sektory v ekonomice, využívá dat z oficiálních národních statistik i dat zjištěných na konkrétním projektu. Její zakladatel Wasilly Leontief za ni dostal Nobelovu cenu, jde o metodu celosvětově uznávanou a poměrně hojně využívanou. Meziodvětvová, tedy input-output, analýza je založená na statistikách národních účtů Českého statistického úřadu a tabulkách dodávek a užití, ve kterých jsou zaznamenány toky zboží a služeb mezi jednotlivými odvětvími české ekonomiky. Na rozdíl od jiných metod umožňuje navíc vyčíslit také multiplikační efekty, které jsou způsobeny vazbami zkoumané organizace i jejích návštěvníků na další odvětví ekonomiky, říká Tereza Raabová, autorka kulturní kalkulačky.

Pomocí input-output multiplikátorů jednotlivých odvětví nebo produktů je možné předvídat dopad změny poptávky po produkci jednoho odvětví či produktu na celou ekonomiku. Multiplikátory poskytují rychlé odpovědi na možné dopady zvýšení či snížení poptávky po produkci určitého odvětví, možné důsledky nových projektů a výsledky strategií zaměřených na substituci importu, a to nejen na odvětví samotné, ale i na všechna ostatní odvětví ekonomiky. Použití jednou vypočtených multiplikátorů je poměrně jednoduché a relativně efektivní.

Výsledky jsou po zadání parametrů okamžitě k dispozici a je možné je vygenerovat ve formátu PDF. Tento dokument pak pořadatelů kulturních akcí může posloužit při jednání se sponzory nebo municipalitami a dalšími partnery, které je nutné oslovit před pořádáním akce a přesvědčit o jejím významu. Co se týče shánění partnerů pro festival, tak to je ta nejobtížnější a nejméně příjemná práce. Ale jelikož každá práce má své plusy a minusy, tak to vše beru jako jednu velkou zkušenost, se kterou bojuji. Nakonec po zdařilém festivalu je vždy jasné, že veškeré vynaložené úsilí za tu námahu stálo. Z festivalu odchází nadšení cestovatelé a těší se na příští ročník, říká k problematice shánění podpory pro festival Kolem světa jeho zakladatel Karel WolfMichal Thomes, ředitel hudebního festivalu Rock for People, doplňuje: Strategie je pro nás otázkou 3 až 5 let s půlročním hodnocením a aktualizací. V tomto punktu se řízení festivalu nijak neliší od vedení firmy o několika desítkách zaměstnanců a dodavatelů a obratem kolem 60 milionů korun.

Kulturní kalkulačku by si teoreticky mohli vyzkoušet i majitelé penzionů, hotelů a dalších ubytovacích zařízení. I oni mohou generovat zisky okolním podnikům, památkám, kulturním atrakcím a tak dále. V tomto případě si je ale nutné položit otázku, zda je například hotel sám o sobě takovým lákadlem, že dokáže přilákat zákazníky, kteří pak budou utrácet nejen v hotelu, ale také jeho okolí. Příkladem mohou být luxusní zařízení, která jsou lákavá sama o sobě. A taková existují i v České republice. Jde o zámecké hotely, ale například i akvacentra s ubytovacími kapacitami. Propojení uměleckých nebo kreativních vstupů s jakoukoliv podnikatelskou činností může přinést inovace jak produktů nebo služeb, tak třeba obchodních modelů nebo firemení kultury. Tak může řada uměleckých nebo kreativních oborů, které sami o sobě žádné velké zisky negenerují, přispívat ke konkurenceschopnosti ostatních odvětví. Podnikání a kulturní a kreativní dopady mění starou rovnici o tom, že jedna a jedna jsou dvě. V některých případech může být výsledek i tři, komentuje Marcel Kraus.

S tématem souvisí článek: Snižovat ceny je tou největší chybou, tvrdí úspěšní hoteliéři

Když akce přinese dvakrát víc, než jaká byla dotace

Zajímavým příkladem funkčního kulturního a kreativního průmyslu je Pražské Quadriennale. Přehlídka scénografie a divadelního prostoru. Studie ekonomického dopadu posledního ročníku ukázala, že šlo o jeden z nejúspěšnějších kulturních projektů nejen po umělecké, ale i po ekonomické stránce. Průzkum mezi 18 000 unikátními platícími návštěvníky potvrdil, že lidé v souvislosti s touto akcí utratili více než 164 milionů korun. Přibližně 27 % dotázaných návštěvníků bylo z Prahy, 6 % přijelo z jiných krajů České republiky a celých 67 % ze zahraničí. Je důležité zmínit, že tato početná skupina zahraničních účastníků by do Prahy za jiným účelem vůbec nevyrazila.

Díky výdajům všech návštěvníků i výdajům na realizaci samotné akce došlo ke zvýšení obratu české ekonomiky celkem o 393,1 milionů korun, z toho 111,6 milonu připadlo na celkové zvýšení hrubé přidané hodnoty české ekonomiky. Díky výdajům Pražského Quadriennale a jeho návštěvníků bylo do veřejných rozpočtů odvedeno celkem 61,1 milionu korun ve formě daní a zákonného sociálního a zdravotního pojištění, což odpovídá téměř dvojnásobku státní dotace Ministerstva kultury ČR. Ze studie ekonomického dopadu tedy vyplývá, že každá koruna rozpočtu Pražského Quadriennale vygeneruje téměř šest korun na obratu české ekonomiky a dvě koruny na HDP. Výsledky studie prokazují, že výdaje návštěvníků, společně s výdaji pořadatelské organizace samotné, generují velmi významné ekonomické dopady na českou ekonomiku a že kultura a kulturní události jsou dobrou ekonomickou investicí i významným lákadlem pro zahraniční návštěvníky. Každá koruna finanční podpory se tedy státu i městu vrátí. Samotnému magistrátu hlavního města se vrátila dotace ve výši 1,5 milionu korun jen na ubytovacích poplatcích návštěvníků a hostů, hodnotí Daniela Pařízková, výkonná ředitelka PQ.

widgety

Připomeňte si: Městská cyklistika významně podporuje obchody. Profitují z ní v New Yorku

Podobné výzkumy realizují v zahraničí velké mezinárodní akce a tyto studie jsou významným argumentem pro regionální i státní správu v debatách o podpoře kultury, protože potvrzují její význam i z ekonomického hlediska. Lidi, kteří se kulturním a kreativním průmyslům věnují v českých podmínkách, lze zatím považovat za první pionýry, jejichž pozice není jednoduchá a často jsou ještě považováni za naivní snílky. Kultura má neskutečný význam a některým lidem je to zkrátka nutné spočítat. Kde nemluví múzy, mluví čísla, a naopak, uzavírá ekonom Tomáš Sedláček.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 3. 2014 12:06

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení s Danem Dočekalem »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+