Eliška Furčáková má ráda umění a historii. Po střední škole byla nadšená, že může studovat dějiny umění. Už ve třetím ročníku vysoké školy jí ale bylo jasné, že studuje sice zajímavý obor, ale s velmi malou možností uplatnění. Začala proto hledat cesty, jak by své zájmy a získané vědomosti mohla využít v praxi a začala se realizovat v turistickém ruchu. Prováděla na zámcích, vyzkoušela si pozici průvodkyně klasické cestovní kanceláře i takové organizace, jakou je Pražská informační služba. Za možnost uplatnění byla ráda, ale práce ji úplně nenaplňovala. Proč? Protože někde po ní vyžadovali zahrnovat turisty množstvím suchých dat a jinde zase musela povídat zkazky, které měly s realitou společného jen velmi málo. Rozhodla se proto pro vlastní řešení a v roce 2009 založila malou rodinnou firmu. Společně s manželem nabízejí své služby v projektu Stověžaté příběhy.
O jejich služby mají zájem i městské organizace
Vize byla od začátku jasná. Rodinná firma chtěla nabízet kvalitní informace hravější a záživnou formou. Už v době, kdy jsem si u Pražské informační služby dělala průvodcovský kurz, jsem si uvědomila, že není ani tak důležité mít nadrceno co největší množství informací o všech pražských památkách. Lektorka, která nás tehdy prováděla po městě, věděla něco snad o každém domě, který jsme míjeli, a bylo toho tolik, že jsem si ty toulky Prahou vlastně vůbec nedokázala užít. Všechno se to táhlo a na konci procházky jsem měla v hlavě jen guláš. Ani nechci domýšlet, kolik by si z toho zapamatoval obyčejný turista. Velmi rychle mi došlo, že mnohem podstatnější je umět vybrat si z toho obrovského kvanta informací jen ty nejdůležitější a ty pak předat svému publiku co možná nestravitelnější a nejpřirozenější formou. Už tehdy jsem věděla, že to chci dělat jinak. Že chci lidem zprostředkovat zajímavé informace, ale jen tak, aby je byli schopni zpracovat a skutečně si z vycházky něco odnesli,
říká Eliška Furčáková.
Eliška Furčáková přetavila své původní vzdělání s malou možností uplatnění do zajímavého podnikatelského plánu. Založila průvodcovskou firmu.
Začala proto pátrat po zajímavých pověstech a legendách a vedle toho se zaměřovala zejména na představy a osobnost každého svého klienta. Postupně rozšířila tým svých spolupracovníků o lidi, kteří se specializují na okrajová společenská a kulturní témata, díky čemuž může nabídnout víc než jen klasické turistické a cestovní agentury. Dnes se s ní můžete vydat třeba na procházku nazvanou Lesk a bída první republiky, za pražskými strašidly, ženami v umění i pražským socialistickým realismem. Dokáže nabídnout programy pro rodiny s dětmi, školy, zaneprázdněné dospělé, zvídavé seniory i vzdělané zahraniční turisty. V současné době už nabízíme více než čtyři desítky vycházek s různým zaměřením. Snažíme se vyhovět všem, a proto jsme zavedli i dnes tak populární vycházky po malých pražských pivovarech a pivnicích nabízených pod názvem „Pivní Tour“. Já osobně toho velký příznivec nejsem, ale v našem týmu máme kolegyni, která tuhle práci dělá skvěle. I tady se ale snažíme vyhnout komerci a vydáváme se za pivem do míst, která mohou oslovit ještě něčím jiným. Zajímavými místy s příběhem a atmosférou jsou například pivovar na Břevnově nebo v Hostivaři,
vysvětluje majitelka průvodcovské firmy.
Firma se hodně zaměřuje na děti a školní kolektivy. Právě s nimi je totiž možné využít co nejvíc interakce, která dnes k turismu a poznávání neodmyslitelně patří. Nejen děti, ale i dospělé se snažím co nejdříve prokouknout a vycítit, co se jim zamlouvá a co by je mohlo bavit. Všechno stavím na příbězích, kterými obaluji někdy možná nudná fakta. Tento koncept se mi osvědčil a dokážu díky němu všem klientům předat informace tak, že si vlastně ani neuvědomí, že se vzdělávají,
vysvětluje Eliška Furčáková.
Díky důmyslnému pojetí se Stověžaté příběhy staly lákavým vzdělávacím programem, na který bylo možné získat i část veřejných peněz. Podnikat jsme začínali ve dvou, já a manžel, a měli jsme velmi omezený budget. Protože nejsme klasická incomingová agentura, peněz bylo vždycky málo. Jsme ale firma a zároveň i nezisková organizace, takže jsme byli schopni získat od odboru cestovního ruchu hlavního města Prahy grant. Takto získané prostředky jsme využili pro vylepšení našich stávajících programů pro školy, které obohacujeme soutěžemi, kvízy, výtvarnými workshopy v galeriích, muzeích a podobně. Nemalé prostředky jsme také investovali do tvorby našich doprovodných interaktivních materiálů, které během vycházek především u dětských skupin aktivně využíváme, a také do grafického upgradu našich webových stránek. Ty jsou totiž společně s Facebookem naším hlavním komunikačním kanálem směrem k potenciálním novým klientům. Na formu prezentace projektu a celkový vizuální styl klademe opravdu velký důraz,
říká průvodkyně, jejíž práce byla loni oceněna i mezinárodně uznávaným certifikátem Českého systému kvality služeb.
Programy je firma schopná vytvářet i na přání, zakomponovat je do učebních osnov. Provést metropolí skupinku turistů, které zajímá třeba jen příběh Fausta, Karla IV. nebo mistra Hanuše, proto není žádný velký problém. Důležité je pro mladou podnikatelku splnit všechna očekávání klientů. Pořádá i vícedenní akce, firemní teambuildingy a také v posledních letech stále oblíbenější pražské příměstské tábory.
Klientela ze slevového portálu je k ničemu
Každý, kdo se zabývá službami, které není možné změřit, zvážit, ochutnat nebo předem porovnat s konkurencí, určitě ví, že uchytit se na trhu není vůbec jednoduché. A potvrzuje to i mladá podnikatelka: Marketing a propagaci nechávám hlavně na manželovi, který se věnuje řadu let pořádání hudebních festivalů a klubových akcí, a má tak díky tomu v tomto oboru mnoho cenných zkušeností přímo z praxe. Na začátku jsme asi jako většina spoléhali především na direct mailing a obesílali s nabídkou našich služeb školy, turistické spolky, organizace pro seniory, mateřská centra a kulturní instituce. Ukázalo se ale, že mnohem lepší je osobní kontakt a vůbec nejlépe funguje osobní doporučení.
Školy se ozývají samy od sebe a skvělé je to, že díky organizaci školního roku pokryje jejich zájem často celé období od konce hlavní turistické sezóny až do začátku té nové. V létě, kdy zájem škol opadá, naopak přibývají zahraniční turisté. Co se firmě stále příliš nedaří, to je přilákat domácí rodinnou klientelu. Je těžké se k nim dostat. Rok jsme to zkoušeli třeba přes slevový portál, ale nepřišlo mi to úplně efektivní. Zájem sice byl, ale lidé přišli jen kvůli zvýhodněné nabídce a podruhé už se nevrátili. Platili jsme vysoké provize a finančně jsme si vůbec nepomohli. Možná jsme trochu rozšířili povědomí o našich službách, ale musím přiznat, že mnohem lépe se mi pracuje s klienty, kteří nás objeví mimo akční nabídku. Tím ale slevové portály rozhodně neodsuzuji,
říká Eliška Furčáková.
Dobře podle ní fungují sociální sítě, zejména Facebook a Instagram. I na nich se snaží s lidmi pracovat aktivně a nechce být jen sběratelkou lajků. Je ráda, když její followeři reagují na příspěvky, označují své fotky z vycházek hashtagy a tak dále. Interakce mezi oběma stranami je podle ní důležitou součástí úspěchu nejen jejího projektu, ale i jakékoliv jiné firmy. Lidem, kteří řeší stejné problémy s propagací jako ona, pak doporučuje různé lowcostové verze inzerce, například na kudyznudy.cz, praguecityline.cz a podobně. Zcela se naopak vyhýbá stojanům s letáky na recepcích velkých hotelů. Na české rodiny s dětmi chce cílit v hotelích a penzionech rodinného typu.
Je možná až trochu překvapivé, že se i v současné době v konkurenci velkých, zaběhnutých agentur zaměřených na turisty dokáže prosadit i takováto malá rodinná firma. Na otázku, jak velká je ona konkurence, Eliška Furčáková říká, že je vlastně téměř minimální, protože ona nabízí co do formy zcela odlišné služby. Důkazem je mimo jiné i to, že se jí podařilo navázat spolupráci například s Muzeem hlavního města Prahy, pražskou Městskou knihovnou či dalšími organizacemi, které se orientují stejně jako její projekt na oblast současného výtvarného umění – galerie DOX, Artatak, platforma Artmap. Tyto organizace přitom často vytvářejí programy pro školy i turisty i samy o sobě, ale díky specializaci Stověžatých příběhů na okrajová témata a způsob, jakým své služby nabízejí, s nimi nebyl problém spolupráci navázat. Ta totiž byla ve výsledku prospěšná pro obě strany.
Základem úspěchu a spokojené klientely je kvalitní průvodcovský tým
To, jestli se jí klienti vrátí nebo ne, největší měrou ovlivňují samotní průvodci, s nimiž spolupracuje. Víc než podle vědomostí nebo zkušeností si tak proto vybírá spolupracovníky s osobním potenciálem. V minulosti se mi díky menším zkušenostem stávalo, že jsem vybrala ve výsledku nevyhovujícího průvodce nebo jsem mu možná nedokázala dostatečně jasně vysvětlit, v čem je náš styl provádění specifický. Časem jsem se to ale naučila dělat správně a našla si k tomu vhodné nástroje a postupy. Náš průvodcovský tým rozšiřujeme pomalu, ale na druhou stranu pouze o kvalitní lidi s určitým osobním charismatem, vnitřním nábojem a z kterých cítím obdobný zápal pro věc. Podstatné pro nás je, aby byli ochotni přistoupit na naše pravidla hry. Nezbytností pak samozřejmě je, aby všichni uchazeči o místo „stověžatého průvodce“ absolvovali osobní vstupní pohovor, speciální školení o osobnostním rozvoji a umění komunikace a náslechovou vycházku přímo v terénu s některým z našich stávajících průvodců,
vysvětluje Eliška Furčáková. Pochvaluje si, že v dnešní době má o práci zájem dostatek lidí, kteří mají potřebné znalosti, zájem o obor a jsou i dobře jazykově vybavení. Pak už z nich stačí jen vybrat ty, kteří chtějí provádět trochu netradičně a víc si hrát.
Průvodcovská činnost bývala dříve činností vázanou, dnes už je volnou. Dělat ji tedy může kdokoliv, kdo přijde s tisícikorunou na úřad a nechá si zřídit živnostenský list. Žádné státní ani profesní zkoušky nejsou zapotřebí. Podle mladé podnikatelky se tato změna v oboru projevila. Přibylo konkurence a klesla kvalita některých průvodců. Kdo ale chce, ten si dobré spolupracovníky najde.
Ještě předtím, než Eliška začala podnikat takzvaně na vlastní pěst, zašla čas od času na vycházky nabízené konkurenčními firmami. Nebrala to jako jejich vykrádání, nýbrž jako inspiraci a možnost sebevzdělávání. Teď už společně s manželem sledují především trendy v zahraničí a nechávají se také inspirovat zajímavými postřehy a náměty z okolí. V poslední době mě například inspiroval student vyšší odborné školy cestovního ruchu, kterému jsem oponovala absolventskou práci na téma gay turismu. Jak jsem zjistila, v zahraničí to funguje poměrně dobře a specializované agentury mají klientů dostatek. A protože se Praha prezentuje jako gay friendly město, určitě nad tímto přemýšlím. Zákazníci z této skupiny rádi cestují a mohou si dovolit víc utrácet,
říká majitelka rodinné agentury s tím, že se teď pídí po podrobnostech.
Před podnikáním má teď z části přednost rodina
Přiznává, že další rozvoj firmy nyní s manželem do určité míry podřizují péči o rodinu, respektive výchově jejich prvorozeného syna. Nicméně, i v tomto pro ně z pohledu podnikání náročnějším období jsou díky dobře vybudovanému průvodcovskému týmu schopni i nadále nabízet kvalitní služby. Oba se ale zároveň těší, až syn za pár měsíců nastoupí do mateřské školky a budou opět mít více času na další rozvoj svého podnikání. Jejich vizí pro následující roky je především získat větší množství klientů ze zahraničí a navazování užší spolupráce s pražskými rodinnými hotely.
Situace jim hraje do karet, podle údajů cestovních kanceláří se totiž čím dál víc Čechů rozhoduje pro trávení dovolené v tuzemsku a Česká republika je stále atraktivnější destinací pro turisty z celého světa. Přilétá k nám více Číňanů, Indů i obyvatel evropských zemí. Já zatím výrazně větší zájem nepociťuji, ale to je asi dáno i tím, že jsme jen malá rodinná firma. V Pražské informační službě nebo hotelích by na to možná měli jiný názor. Já chci jít vpřed po malých, ale jistých krůčcích a stavět hlavně na kvalitě nabízených programů, ne na počtu zákazníků. Těší mě, že nám firma funguje, protože jsme ji nezakládali jako velký byznys, ale především pro radost a z touhy podělit se o naše znalosti. Nejvíce nás tak vždy potěší úsměv na tváři spokojeného klienta po skončení vycházky a jeho slova, že už se těší na další naše společné zážitky,
dodává závěrem Eliška Furčáková.
