Kristýna odešla z vědy a na mateřské rozjela e-shop s výrobky z chráněných dílen

Od genetiky utekla Kristýna Mothejzíková ke grafice a k práci pro neziskový sektor, založila e-shop s výrobky z chráněných dílen.

Toto je příběh Kristýny Mothejzíkové, grafičky a provozovatelky e-shopu Vedlesebe.cz, kde prodává výrobky z chráněných dílen. Bývalá vědkyně našla v práci v neziskovém sektoru konečně naplnění. 

„Boží cesty jsou nevyzpytatelné.“ Přesně tato věta vás napadne, posloucháte-li příběh Kristýny, která vystudovala genetiku na Přírodovědecké fakultě UK a pracovala jako vědec v oboru bioinformatiky ve Fyziologickém ústavu AV ČR. V roce 2006 však odešla na mateřskou dovolenou a do vědy se již nevrátila. Místo toho se začala věnovat grafice a externě i jejímu školení. Aby toho nebylo málo, začala se Kristýna na mateřské věnovat práci pro neziskový sektor, především pro chráněné dílny, a u této činnosti vytrvala dodnes. Její dosavadní aktivity pak vloni vygradovaly zprovozněním e-shopu, ve kterém prodává výrobky právě z řady chráněných dílen. V práci pro neziskovky vidí člověk konečně smysl. Věda je pro trpělivé lidi, můžete ji dělat 20 let a nic z toho být nemusí. Jako to má zedník, když vidí večer postavenou zeď, tak já mám ráda, když vidím, že věci jdou kupředu. Navíc potřebuji kontakt s lidmi, vysvětluje Kristýna.

Vše začalo jako náplň času na mateřské

Práce pro neziskový sektor však nezačala dělat úplně náhodně. Švagrová Kristýny Lenka totiž totiž trpí psychomotorickou retardací a v rámci terapie pracuje v chráněné dílně v Letohrádku Vendula. V roce 1992 se rozhodla maminka Lenky společně s dalšími rodinami, které měly rovněž postižené děti, založit sdružení Atlant. Cílem projektu mělo být vytvoření domova pro rodiny s handicapovanými dětmi, který by sloužil nejen pro pobyt, ale rovněž jako kulturně setkávací centrum a chráněná dílna. Atlantu se podařilo za dlouhá léta mravenčí práce zajistit pozemek na Suchdole, projekt stavby a potřebná povolení, avšak na postavení domu stále chyběly peníze. Ty žel sdružení postrádá i v současnosti a domov tak stále zůstává v nedohlednu. Projekt je totiž koncipován tak, aby si sám na sebe vydělal. Když to ale někde napíšete, tak vám nikdo nechce dát dotaci. To je na hlavu postavená logika v tomto státu, doplňuje Kristýna.

Mnoho rodin tak postupem času odpadlo, samotné sdružení však vytrvalo. Před rokem vznikla myšlenka nečekat už na x milionů pro postavení domu a Atlant založil na Praze 6 alespoň sociálně terapeutickou dílnu v podobě prádelny. Ta funguje již více než měsíc a pracují v ní 4 lidé s postižením, respektive klienti, jak se mají správně nazývat. Sociálně terapeutická dílna totiž neslouží primárně jako místo, kde by měli postižení podávat nějaké heroické pracovní výkony, nýbrž funguje jako prostor, kde získávají základní pracovní návyky. Klienti se učí přijít včas do práce, obléknout se, nasvačit se či podle pokynů vykonávat nějakou práci. Do prádelny se tak chodí v podstatě zaškolovat, aby pak někde našli místo v nějaké chráněné dílně. Postižení nedostávají žádnou výplatu, ale ani za tuto službu nijak neplatí.

Navenek však prádelna funguje zcela jako běžný komerční podnik. Dílna má výhodu v tom, že v místě, kde působí, dříve stála normální prádelna a lidé jsou tak zvyklí do ní chodit. Přesto má tato „speciální“ prádelna své limity, na které u jejích komerčních kolegyň nenarazíte. V jednom hotýlku selhal mandl tak nám přivezli 100 kusů ložního prádla a řekli: „Vyperte nám to do pěti hodin.“ Prádelna šílela, klienti nevěděli, kde jim hlava stojí, kolaboval nám dokonce systém elektřiny, a tak se zvládla jen třetina. Hotel ale brzo opravil mandl a pro zbytek si zase přijeli, vzpomíná Kristýna. Prádelna však zatím funguje podle předpokladů a kolem ní teď Atlant buduje nový tým lidí, který by aktivity sdružení dále rozvíjel.

Chráněná dílna
Foto: Chráněná dílna občanského sdružení SALET

Stát neziskovému sektoru příliš nefandí

Jenže ani otevření prádelny nešlo úplně bezproblémově. Jak tvrdí Kristýna, státní byrokracie v Čechách neziskovkám příliš nefandí. Když si totiž chcete v Česku zaregistrovat sociální službu, musíte ze zákona zaměstnat nějakého zaměstnance. Tím sdružení přichází o peníze, aniž by ještě cokoli vydělalo nebo získalo na dotacích. Dochází tak k absurdním situacím, kdy sdružení má k dispozici dobrovolníky, kteří by pracovali zadarmo, avšak musí stejně najmout zaměstnance a dát mu plat a tím za něj platit poměrně drahé odvody na pojistném. Najali jsme tedy zaměstnankyni na nejmenší možný plat a na odvodech jsme odváděli více, než byl její čistý plat. Ale kdybychom mohli třeba zaměstnat důchodce nebo maminku na mateřské, tak by to též zvládali a sdružení by to tolik nestálo, říká s povzdechem.

Příběhy: Hledáme banner

Celý systém je tak postavený trochu na hlavu. Na začátku máte třeba skupinu dobrovolníků a ta by sdružení nemusela stát ani korunu. Ale český stát podle Kristýny asi nedůvěřuje tolik svým občanům. Na začátku musí být nějaký zaměstnanec a než se seženou klienti, tak musí sdružení platit tohoto zaměstnance. A aby se sehnali peníze na zaměstnance, potřebuje sdružení stát a jeho dotace. Ať se postižení snaží sebevíce, nemůžou konkurovat zdravým lidem v běžném pracovním procesu, prostě nevydělají na provoz té dílny a pomoc sponzorů nebo dotace jsou nutností, tvrdí Kristýna.

Stát navíc seškrtává dotace, takže stále větší množství sdružení se pere o menší koláč. V tomto ohledu panuje v neziskovém sektoru velká konkurence. Naštěstí to neplatí při aktivitách jednotlivých sdružení v opravdovém slova smyslu a konkurence se čistě týká oblasti dotací. Když jsme zakládali prádelnu, tak nám například jiné dílny poskytly své know-how, naši pracovnici jsme k nim mohli vyslat na týdenní zácvik, aby viděla, jak vše funguje a na co si má dát pozor, uvádí na příkladu Kristýna.

Chráněná dílna
Foto: Chráněná dílna občanského sdružení SALET

Výrobky z dílen pod jedním e-shopem

Že spolupráce mezi chráněnými dílnami funguje, dokazuje i další projekt Kristýny. Jde o e-shop Vedlesebe.cz s výrobky z chráněných dílen, který na českém internetu prodává již více než rok. Na počátku se do projektu zapojilo 8 dílen, ale v současnosti již zde své výrobky prezentuje 13 dílen. Obchod nabízí poměrně různorodý sortiment. Zákazníci si mohou vybrat z různých textilních výrobků od chňapek až po polštáře, dále ze svíček, dárkových krabiček, záznamníků, ale i mýdel a solí do koupele či léčivých čajů. Sortiment e-shopu obsahuje též například tašky na víno, textilní záložky nebo dětské leporelo. Jako doplněk nabízí obchod i společenskou hru Tantrix. V rámci projektu VedleSebe.cz se tak dílny vzájemně doplňují. Kristýna vzpomíná: Na podzim jsme provedli reklamní kampaň. Dílny se dokázaly spojit, každý, kdo mohl, vytáhl ze svého rozpočtu 1875 korun a pořídili jsme si za to reklamy na lavičky po Praze. Od listopadu do prosince se pak rapidně zvedla návštěvnost. Dílny měly frmol a já jsem pořád něco nosila na poštu.

Fotogalerie

Chráněná dílna, fotogalerie

Další společnou akci dílen, na kterou Kristýna ráda vzpomíná, byly vánoční trhy na Palackého náměstí. Zde si dílny zapůjčily společně stánek a prodávaly zde hromadně své výrobky. Kdo zrovna měl čas, tak prodával, a za pultem se prostřídalo mnoho lidí. Vyzkoušeli jsme si spolupráci a dílny v té chvíli nebyly konkurencí. Tady na ostrůvku v rámci VedleSebe.cz mám pocit, že se mají všichni rádi, že si nepřekážejí. Taková idylka, sní nahlas Kristýna.

Samotný e-shop má podle Kristýny ještě prostor pro další růst, i když jedním dechem dodává, že není cílem jej nafukovat do nekonečna. Přestože internetový obchod provozuje v podstatě jako hobby, snaží se ho dělat profesionálně a absolvovala i školení, jak by měl e-shop správně vypadat. Zároveň však prý e-shopu stále chybí zpětná vazba, zda je dostatečně přístupný lidem, kteří v něm chtějí nakoupit. Především u starších generací má Kristýna obavy: Jedna paní, chuděrka, mi poslala objednávku v excelovském souboru, kdy pracně vysosala kódy výrobků. Když jsem jí řekla, že to může normálně naklikat v e-shopu, tak to udělala, ale po jednotlivých výrobcích. Když jsem se představila, kolik na tím musela strávit času, bylo mi jí líto.

Chráněná dílna
Foto: Chráněná dílna občanského sdružení SALET

Dílny nemají za primární cíl prodej výrobků

Ceny výrobků určují dílny, respektive základem je to, co řeknou dílny a Kristýna s jejich svolením přidává mírnou marži, tak aby zboží bylo prodejné, ale současně jí pokrylo náklady na balicí papír a případně výkyvy v poštovném. Letos požádala Kristýna město Prahu o dotaci na rozvoj e-shopu, avšak stále neví, zda byla úspěšná. Peníze by ráda investovala do nějakého prostoru, kde by mohla skladovat výrobky, krabice a další věci, které jí nyní zabírají nemalý prostor doma.

Kristýna by ráda motivovala i další lidi, podnikatele, kteří by rozjeli podobný projekt. V republice údajně ví minimálně o dvou podobných e-shopech, které schraňují výrobky z několika dílen. U dílen mimo Prahu však mají potíž, jak výrobky k sobě dostat, značně se jim totiž prodražuje poštovné. Malým regionálním dílnám by e-shop podle Kristýny rozhodně pomohl. Jak může e-shop pomoci s prezentací, ukázaly i loňské Vánoce, kdy se na dílny obracely i velké organizace. Například jedna malá dílna vytváří plovoucí svíčky ve skořápkách. Jedna firma se nám ozvala, že dělá pro své klienty dárkové balíčky a že potřebují 525 skořápkových svíček. Když jsem to s dílnou konzultovala, zavládla panika a zoufale se ptali, kdy to mají stihnout. Napřeli pak ale všechny síly a zvládli to skvěle a včas, vzpomíná s úsměvem Kristýna.

Přesto internet tvoří stále pouze doplňkovou formu prodeje. Hlavní kvantum výrobků se prodává na různých akcích, trzích a festivalech. Existují i pevné obchody, kde se prodávají výrobky z desítek dílen. Zůstává však obecně malé povědomí o chráněných dílnách. Dílny navíc fungují především jako projekt sociální integrace, aby ti lidé měli kam přijít, s kým si popovídat. Teprve potom je smyslem něco vyprodukovat. Primárním cílem tedy není prodej, ale péče o klienty, připomíná Kristýna.

widgety

Chráněná dílna
Foto: Chráněná dílna občanského sdružení SALET

Češi se snaží postižené integrovat a ne separovat

Aktivity Kristýny ale nekončí s e-shopem. Na podzim pořádá pro Atlant benefiční koncert úspěšného hudebního dua z Vídně, člena Vídeňské filharmonie a jeho přítelkyně. Obdobný koncert se již uskutečnil v loňském roce a letos by se měl opakovat. Kristýna má v plánu uskutečnit pro Atlant i benefiční turnaj v golfu. Má však i osobní sny a cíle. Ráda by si vyzkoušela, jaké to je být ilustrátorkou dětských knížek nebo pracovat v papírnictví. Když jsem byla malá, milovala jsem papírnictví, tu vůni a když teď do nějakého papírnictví přijdu, musím si hlídat peněženku. Tak si to aspoň částečně plním tím, že knihařské výrobky předávám dále z chráněných dílen, svěřuje se.

Vztah české společnosti k postiženým vidí Kristýna optimisticky. S tím, jak se zvyšuje informovanost a lidé vše dokáží pojmenovat, se ztrácí strach z postižených a neděje se, že by se je společnost snažila někam odsouvat. Už i na školách je běžné, že se do třídy integrují například lidé na vozíčku, či lidé s menší psychickou poruchou. Existuje tady větší snaha tyto lidi integrovat, než je separovat. Věřím tomu, že to jde dobrým směrem, uzavírá svůj příběh Kristýna.

Profil

Kristýna Mothejzíková

Kristýna Mothejzíková
grafička a provozovatelka e-shopu Vedlesebe.cz
30 let

WEB: www.vedlesebe.cz
Foto: Ivana Dvorská

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+