Máme už transparentní veřejné zákazky? Utopie, tvrdí úředníci i firmy

Už více než rok platí novela zákona o veřejných zakázkách, která si kladla za cíl zvýšit transparentnost. Jak ale tvrdí firmy i úředníci, nic se nezměnilo.

Přestože se toho o zmanipulovaných veřejných zakázkách již napsalo mnoho a v posledních letech byly přijata řada nových norem, situace se výrazně nezlepšila. Alespoň to tvrdí zadavatelé i dodavatelé veřejných zakázek. Průzkum mezi více než 500 zadavateli a 150 dodavateli veřejných zakázek provedla poradenská společnost OTIDEA.

Čtěte také: Kdo neuplácí s námi, uplácí proti nám

Zakázky se stále dělají na míru

Ilustrační obrázek.
Autor: www.sxc.hu

Ilustrační obrázek.

Průzkum například ukázal, že přes dvě třetiny úředníků se domnívá, že veřejné zákazky nejsou transparentnější než dříve. Dokonce 95 % firem se pak pořád setkává se zákazkami, které jsou připraveny někomu doslova na míru. Podle zadavatelů a dodavatelů nepomohla ani tzv. transparentní novela z dubna 2012, která si kladla za cíl zvýšit transparentnost a omezit korupci. Naopak každý šestý úředník přiznal, že někdy přijal přijal podhodnocenou nabídku, a pětina z nich dokonce opakovaně. Více než polovina firem zase potvrdila, že nekdy nabídla cenu pod hodnotou zakázky či že aspoň od tom slyšela od svých obchodních partnerů. Naprostá většina firem i úředníků se přitom domnívá, že podhodnocené ceny mohou ohrozit bezpečnost provedení zakázky.

Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality, vysvětluje Kateřina Koláčková ze společnosti OTIDEA. 

Nízká cena na úkor kvality?

Čtyři pětiny zadavatelů se navíc domnívá, že se nezlepšila ani efektivita práce se zákazkami. Jediné, co se podle úředníků a firem změnilo, je právě to, že se nyní soutěží pouze podle jediného kritéria, a to nejnižší ceny. Změnil se zákon, praxe ale zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce, popisuje současnou praxi Tomáš Langr, ředitel společnosti OTIDEA.

EBF

Čtěte také: Za úplatek se dají změnit i normy, korupce může ohrozit naši bezpečnost

Za důraz na nejnižší cenu může především strach úředníků, kteří se bojí napadení za netransparentnost, a proto raději hodnotí zakázky pouze podle jistoty, tedy kritéria nejnižší nabídkové ceny. Zákon hodnocení zakázek pouze na cenu, místo na kvalitu, nenařizuje. Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně ale chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat, uzavřel Tomáš Langr.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+