Minimální mzda se od ledna 2013 mění. Víme, kdo si polepší

Novým nařízením vlády se od roku 2013 mění sazby minimální a zaručené mzdy. Jak se tato změna projeví ve mzdách zaměstnanců?

Bez výraznějšího povšimnutí veřejnosti vyšlo ve Sbírce listin nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Změna, jež obsahuje pouhé dvě věty, bude mít výrazný dopad na řadu podnikatelů. Prakticky totiž zvyšuje minimální mzdu velké skupině zaměstnanců.

Čtěte také: Dohoda o provedení práce v praktických příkladech

Minimální mzda měsíční a hodinová

Minimální mzda je nejnižší přípustná odměna za práci, ať se jedná o práci v pracovním poměru či práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je stanovena v § 111 odst. 2 zákoníku práce, ale také v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí nejméně 8000 korun za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu. 

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Zdeněk MálekAdvokátní kanceláře Tomáš Rašovský, jsou dvě základní otázky pro určení minimální mzdy: 

  1. Zda je mzda stanovena jako měsíční mzda či jako hodinová. Jestliže bude stanovena mzda jako hodinová, pak je minimální mzda 48,10 korun za hodinu. Pokud bude stanovena jako měsíční, pak jde o částku 8000 korun za měsíc. Při stanovení hodinové mzdy je ještě nutné vyřešit druhou otázku a to: 
  2. Zda je zaměstnavatelem stanovena týdenní pracovní doba 40 hodin týdně nebo méně. Jde o stanovení týdenní pracovní doby, nikoliv kratší pracovní doby. Týdenní pracovní doba je standardně stanovena na 40 hodin týdně. Zaměstnavatel však může vnitřním předpisem vymezit kratší pracovní dobu bez snížení mzdy (např. zaměstnanec má 38hodinovou týdenní pracovní dobu, přesto obdrží mzdu jako by měl pracovní dobu 40 hodin).

Zaměstnavatelem stanovená kratší pracovní doba

V případě, že zaměstnavatel nestanoví týdenní pracovní dobu kratší než 40 hodin, bude minimální mzda 48,10 Kč za hodinu. Jestliže stanoví kratší týdenní pracovní dobu, pak se hodinové sazby minimální mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují. 

Příklad: Zaměstnavatel má se zaměstnancem uzavřenou pracovní smlouvu, ve které je stanovena hodinová mzda na 50 korun. Vnitřním předpisem stanoví týdenní pracovní dobu na 37,5 hodiny (všichni zaměstnanci tak mají místo 40hodinové týdenní pracovní doby pouze 37,5hodinovou). S ohledem na zkrácení týdenní pracovní doby se sazba minimální mzdy úměrně zvyšuje. Výsledná výše minimální mzdy je 48,10 x (40 / 37,5) = 51,30 Kč. Minimální mzda je u zaměstnance s 37,5hodinovou týdenní pracovní dobou 51,30 Kč, a tudíž bude zaměstnavatel doplácet zaměstnanci 1,30 Kč za každou hodinu, vysvětluje advokát Málek.  

Čtěte také: Je výhodné mzdu a pracovní náplň uvádět v pracovní smlouvě?

Sjednaná kratší pracovní doba

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Je rozdíl mezi sjednanou a zaměstnavatelem stanovenou kratší pracovní dobou.

Naopak kratší pracovní doba je pracovní doba pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby (např. pokud je týdenní pracovní doba 40 hodin, pak doba kratší než 40 hodin nebo týdenní pracovní doba je 38 hodin, pak pracovní doba kratší než 38 hodin). Za kratší pracovní dobu přísluší samozřejmě zaměstnanci mzda, která odpovídá sjednané kratší pracovní době. 


Nezapomínejme na zaručenou mzdu

Nesmíme zapomínat na tzv. zaručenou mzdu, na kterou má zaměstnanec v pracovním poměru (nikoliv ve vztazích na základě dohod o pracích konaných pracovní poměr) nárok. Tato zaručená mzda je rovněž stanovena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a pro jednotlivé druhy práce stanovuje nejnižší úroveň mzdy, která musí být zaměstnanci dle jeho práce poskytnuta. Obdobně jako u minimální mzdy je i zaručená mzda stanovena jak hodinově, tak měsíčně a obdobně jako mzda nižší než minimální mzda se i mzda nižší než zaručená mzda musí tato mzda doplácet, připomíná Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský a vysvětluje její použití v praxi.

Čtěte také: Převratná novinka v odvodech za zaměstnance i OSVČ, pojistné finančním úřadům

Příklad: Zaměstnavatel je podnikatelem pracujícím v oděvní výrobě. Uzavřel pracovní smlouvu s několika zaměstnanci, kteří pracují na úseku zhotovování a šití kalhot a měsíční mzdu mají 8500 korun. Podle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. patří zhotovování a šití kalhot do 2. skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle § 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., je nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 2. skupinu 53,10 korun za hodinu nebo 8 900 korun za hodinu. V souladu s § 112 odst. 3 písm. a zákoníku práce, pokud nedosáhne mzda příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy. Zaměstnavatel by tak byl povinen doplatit zaměstnanci měsíčně částku 400 korun ke mzdě, protože poskytovaná mzda 8500 korun nedosahuje nejnižší úrovně zaručené mzdy ve výši 8900 korun.  

Čtěte také: Kurzarbeit po Česku startuje v polovině září. Jde o pomoc nebo plýtvání?

Nižší sazby minimální a zaručené mzdy pro vybrané skupiny zaměstnanců

Zmiňované nařízení vlády č. 567/2006 Sb., však umožňuje v ustanovení § 4 podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance stanovit minimální mzdu a nejnižší úroveň zaručené mzdy v nižší výši, a to:

  • a) 90 % minimální a zaručené mzdy, jestliže jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
  • b) 80 % minimální a zaručené mzdy, jestliže jde o mladistvého zaměstnance,
  • c) 75 % minimální a zaručené mzdy jestliže jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
  • d) 50 % minimální a zaručené mzdy jestliže jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Čtěte také: Přispějte rodiči k důchodu, budete mít slevu na pojistném

Od ledna 2013 všem stejně

To však bude možné pouze do 31. prosince 2012. Nařízením vlády s číslem 246/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013 se paragraf 4 ruší. Znamená to, že pro tyto osoby již nebudou platit nižší sazby minimální a zaručené mzdy. Snížené sazby měly motivovat zaměstnavatele k přijímání lidí bez kvalifikace a praxe nebo se zdravotním handicapem. Nově budou upřednostněny rovné podmínky (zákaz diskriminace) před podporou zaměstnávání.

To samozřejmě přinese zvýšené mzdové výdaje zaměstnavatelům (podle předběžných odhadů až 166 milionů korun navíc, s odvody pak 225,4 milionu). Je otázkou, zda změna nebude provázena propouštěním a krácením pracovních úvazků. Na tuto skutečnost upozornilo samo ministerstvo práce a sociálních věcí v době přípravy novely zákona. Českomoravská konfederace odborových svazů se tohoto kroku neobává. Úprava minimální mzdy resp. zaručeného výdělku při její  výši by podle odborů  neměla být důvodem propouštění. Pouze v případech, kdy se zaměstnavatel rozhodne tohoto faktu zneužít, uvedla mluvčí Jana Kašparová.

widgety

Čtěte více: Vláda hodlá zrušit sazby minimální mzdy. Zaplatí to zaměstnavatelé

Foto: www.isifa.com

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2014 11:39

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+