Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Ministerstvo chtělo otevřít živnostenský rejstřík, nakonec navrhlo pravý opak

Daniel Morávek

Cílem novely živnostenského zákona je prý zajistit přístup veřejnosti k aktuálním údajům z živnostenského rejstříku. Ve skutečnosti ale činí opak.

Novela totiž umožňuje využívat data z rejstříku jen k osobním účelům a jakékoli jejich zveřejňování zakazuje.

Chceme poskytnout data široké veřejnosti, tvrdilo MPO

Když vloni v létě připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) novelu živnostenského zákona, mimo jiné v ní zamýšlelo zajistit přístup „široké veřejnosti k aktuálním údajům podnikatelů zapsaným ve veřejné části živnostenského rejstříku.“ Návrh totiž počítal se zavedením možnosti na žádost podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti vydávat z živnostenského rejstříku hromadné soubory – sestavy – s údaji podnikatelů, kteří budou v žádosti vymezeni adresou svého sídla, umístěním své provozovny nebo konkrétní živností.

Tyto sestavy mělo být možno získávat bez ohledu na účel, k jakému budou informace využity. Tj. nejen pro soukromé účely (např. vyhledání konkrétního podnikatele za účelem získání jeho služeb), ale i pro účely komerční (např. oslovení podnikatele za účelem obchodní spolupráce, nabízení služeb apod.) či za účelem zpracování statistik, pro vědecké účely nebo pro využití novináři i masovými médii, konkretizovalo ministerstvo v důvodové zprávě.

Čtěte více: Živnostenský zákon se změní, kdokoli bude moct získat data o živnostnících

Novela naopak otevřená data zavírá

Uplynulo 9 měsíců a v rámci připomínkového řízení se cíl normy obrátil o 180 stupňů. MPO sice i nadále argumentuje, že data chce otevřít, reálně však norma míří přesně opačným směrem. Jak upozornil server Lupa.cz, norma se snaží data co nejvíc uzavřít a jejich vydávání zájemcům a novinářům co nejvíce znepříjemnit. Údaje má být podle návrhu možné využívat jen k osobním účelům a jakékoli jejich zveřejňování má být zakázáno.

Ostatně to dokládá i změna v důvodové zprávě, která nově popisuje: Tj. nejen pro soukromé účely (např. vyhledání konkrétního podnikatele za účelem získání jeho služeb), ale i pro účely komerční (např. oslovení podnikatele za účelem obchodní spolupráce, nabízení služeb apod.) či za účelem zpracování statistik nebo pro vědecké účely.

Důvodová zpráva dále konkretizuje, že žadatel smí údaje uvedené v sestavě využít pouze pro svou potřebu (např. získání kontaktu na podnikatele za účelem uzavření obchodního závazku) a nesmí je zveřejnit (např. v médiích, na internetových stránkách apod.), ani poskytnout třetí osobě.

Za změnou stojí úprava nového § 60 odst. 6 živnostenského zákona, který původně vypadal takto:

Na žádost obsahující vymezení okruhu podnikatelů podle adresy sídla, umístění provozovny, nebo podle živnosti vydá živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě z veřejné části živnostenského rejstříku sestavu s údaji aktuálními ke dni zpracování sestavy (dále jen „sestava“). Sestavu vydává podle své územní působnosti obecní živnostenský úřad, krajský živnostenský úřad nebo Živnostenský úřad České republiky. Kromě požadovaných údajů obsahuje sestava vždy základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno nebo jména a příjmení, nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a identifikační číslo osoby.

V rámci připomínkového řízení se ale jeho podoba změnila a nyní vypadá takto:

Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě.

Aby bylo navíc jasné, že data nelze zveřejnit, přibyla do paragrafu do odst. 7 věta: „Takto zveřejněné údaje nelze znovu zveřejnit, to neplatí pro informační systémy veřejné správy.“

Změnu nakonec navrhl Jan Chvojka

Ministerstvo změnu vysvětluje požadavkem Úřadu na ochranu osobních údajů, který prý vyšel jak ze stížností podnikatelské veřejnosti na neomezené zpřístupňování jejích identifikačních údajů prostřednictvím soukromých databází, tak rozsudku Evropského soudního dvora Google v. Costeja, sp. zn. C-131/12, CELEX: 62012CJ0131, ze kterého plyne, že zatímco zveřejnění ve veřejné databázi jsou lidé povinni strpět, pro evidenci v soukromých rejstřících, které nemají v zákoně jasně specifikovaný právní důvod pro další využívání údajů, platí základní princip evropské ochrany osobních údajů, že k takovému dalšímu zpracování osobních údajů musí správce získat předem souhlas.

Jak ale upozornil server Lupa.cz, v rámci připomínkového řízení ÚOOÚ po ministerstvu žádný plošný zákaz zveřejňování dat nechtěl. Požadoval pouze, aby v případě nového zveřejnění dat v soukromých rejstřících na internetu bylo zakázáno indexování těchto údajů v prohlížečích. Nicméně i tak je nyní úřad s výslednou podobou zákona spokojen. Jednalo se o výsledek bilaterálních jednání, přičemž mezi ÚOOÚ a MPO panuje shoda na výsledném textu, uvedl pro Lupu mluvčí úřadu Tomáš Paták.

Čtěte více na Lupa.cz: Data z rejstříku živnostníků už nepůjde zveřejnit, navrhuje ministerstvo průmyslu

Server Podnikatel.cz nicméně z připomínkového řízení zjistil, že změnu příslušného paragrafu nakonec navrhl předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka. Ten zároveň rozhodl, že návrh nebude projednán Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno jen stanovisko předsedy Legislativní rady vlády.

Návrh novely navíc obsahuje ještě jedno opatření, které má hromadné využití dat z rejstříku hodně znepříjemnit. Vydávání sestav totiž má být zpoplatněné: za poskytnutí údaje o jednom podnikateli má žadatel zaplatit 5 Kč. Zpoplatnění požadavku ovšem obsahovala i původní verze normy, která počítala s tím, že by se 5 Kč platilo za řádek sestavy bez ohledu na to, zda se bude jednat o formát sestavy A4 nebo A3 a zda sestava bude vydána v papírové nebo elektronické podobě.

Nahraje novela katalogovým firmám?

Výše zmíněné úpravy tak paradoxně mohou nahrát různým „vykukům“ například v podobě katalogových firem, které zkouší vydělat na neznalosti či omylu podnikatelů. Tyto společnosti zpravidla posílají nabídky zápisu do svých katalogů, které se tváří jako faktura a zápis do oficiálního rejstříku. Zatímco tak třeba média nebudou moct data z živnostenského rejstříku publikovat, katalogové firmy budou moci jednoduše zjistit nově zapsané živnostníky a promptně zkusit využít jejich nezkušenosti.

Čtěte také: Pozor na katalogové podvodníky, už zase vystrkují růžky

Novela přináší i pozitivní změny

Novela živnostenského zákona ale počítá s dalšími novinkami. Předkládaná novela živnostenského zákona dále odstraňuje omezení podnikatelů, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, provozovat živnost v příbuzném oboru, případně se na provozování živnosti v příbuzném oboru podílet.

Stejně tak odstraňuje toto omezení pro osoby, které se ve funkci člena statutárního orgánu podílely na podnikání právnických osob, kterým bylo takto zrušeno živnostenské oprávnění, respektive pro podnikatele, na jejichž podnikání se tyto osoby ve funkci člena statutárního orgánu podílejí. Zároveň se odstraňuje nemožnost těchto osob po dobu 1 roku provozovat koncesovanou živnost v jiném oboru, resp. se na jejím provozování podílet ve funkci člena statutárního orgánu právnické osoby. Předmětné omezení vztahující se k provozování živnosti v příbuzném oboru se odstraňuje i u fyzických osob vykonávajících funkci odpovědného zástupce, doplňuje se v důvodové zprávě.

Dále se má sjednotit délka trvání překážky provozování živnosti pro všechny kategorie osob, na které překážka provozování živnosti uvedená v § 8 odst. 6 živnostenského zákona dopadá. Stávající rozdělení délky trvání překážek provozování živnosti na dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění a dobu neomezenou nemá totiž dle ministerstva reálné opodstatnění.

Další změna se týká informačních povinností podnikatelů. Novela totiž odstraňuje povinnost podnikatelů oznamovat živnostenskému úřadu identifikační údaje členů statutárního orgánu právnické osoby a vedoucích organizačních složek obchodního závodu zahraničních osob zapisovaných do obchodního rejstříku. Právnické osoby nebudou muset při ohlášení živnosti nebo při podání žádosti o koncesi uvádět živnostenskému úřadu identifikační údaje členů svého statutárního orgánu, ani vedoucího organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby.

Tyto údaje si totiž zajistí sám živnostenský úřad buď náhledem do příslušného veřejného rejstříku, nebo z informací, které mu následně přijdou elektronickou cestou z tohoto rejstříku a následně je zapíše do živnostenského rejstříku. Údaje vedené v živnostenském rejstříku tak budou odpovídat údajům uvedeným v příslušném veřejném rejstříku, do něhož se právnická osoba včetně údajů o členech svého statutárního orgánu zapisuje, píše se v důvodové zprávě.

EBF17

Odstranění této povinnosti podnikatelé vítají. Aktuálně pracuje živnostenský zákon pouze s obchodním rejstříkem. Veřejných rejstříků však od roku 2014 existuje celá řada – například spolkový rejstřík, nadační rejstřík. Údaje uvedené v těchto rejstřících tak nově nebudou podnikatelé povinni dokládat, živnostenský úřad si je sám zjistí. Veškeré změny, které sníží administrativní zátěž podnikatelů, kvitujeme, uvedla serveru Podnikatel.cz již dříve Markéta Schormová, právní expertka Hospodářské komory ČR.

Disclaimer: Společnost Internet Info, vydavatel Podnikatel.cz a Lupa.cz, provozuje vyhledávač údajů v několika rejstřících na serveru Podnikatel.cz.

Našli jste v článku chybu?