Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Ministerstvo se snaží „vybrušovat“ ze změn u zajišťováků, realitě navzdory

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Vydáte nový metodický pokyn a připouštíte i legislativní změny. Asi tedy předtím nebylo vše v pořádku. Ministerstvo financí však tuto logiku odmítá.

Nejde prý o žádné otáčení nebo couvání, ale jen o „sjednocení, zpřesnění a zkvalitnění současné praxe vydávání zajišťovacích příkazů.“ Toto absurdní tvrzení přesně dokumentuje posun státních institucí a úřadů v posledních letech, jejichž vedení ztrácí jakoukoli sebereflexi a stává se imunní vůči oprávněné kritice. Chyby se sice už veřejně nepřipouští, stále se ale ještě, i když pomalu, napravují. I s ohledem na výsledky voleb se však možná blíží doba, kdy ani sebevětší průšvih nepřiměje úřady nebo ministerstva k činnosti a upozorňování na problém se bude jednoduše odmítat jako „kampaň“.

Praxe se mění, možná se změní i legislativa

Po pondělním semináři na téma dalšího vývoje využívání institutu zajišťovacích příkazů uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, že si váží „seriózní diskuze, která proběhla, a to zejména prý s ohledem na úroveň, kam tato diskuze v posledních týdnech a měsících klesla v mediálním prostoru.“ Zda tím poklesem myslela i dopis svého nadřízeného Ivana Pilného, který označil novináře za hybridní hrozbu, ale není úplně jasné.

Výstup ze semináře nicméně poměrně jasný byl – jsou zapotřebí změny správní praxe a případně i legislativy. Daňoví poradci, podnikatelé a i další odborníci se totiž shodli, že rozsáhlé používání zajišťovacích příkazů je problematické a ochrana daňových subjektů proti chybným zajišťovacím příkazům je nedostatečná. Proces vydávání a kontroly zajišťovacích příkazů je podle nich nutné upravit tak, aby nedocházelo k ohrožení samotné existence daňových subjektů v případech, kdy se následně ukáže, že daň bylo možné zajistit jiným vhodnějším způsobem.

Ostatně změnu stávající praxe přislíbila i samotná Alena Schillerová. Finanční správa pak včera opravdu vydala nový metodický pokyn k zajišťovacím příkazům. Zároveň finanční úřady zavedou nové nástroje a budou se více snažit v případě zajišťovacích příkazů využívat hlavně zástavní právo, ručení a bankovní záruky namísto exekuce. Alena Schillerová v závěru diskuze rovněž potvrdila, že v co nejkratší lhůtě svolá expertní skupinu, která se bude zabývat návrhy na úpravu legislativy včetně návrhů, které v diskusi zazněly.

Veřejnou sebereflexi nečekejte

Místo toho, aby se nyní pokračovalo ve věcné diskuzi, po které ještě v pondělí Schillerová volala, vydalo včera ministerstvo financí, v reakci na články k pořádanému semináři, prohlášení, ve kterém tvrdí, že je zcela zavádějící hovořit o tom, že „používání zajišťovacích příkazů není úplně v pořádku“, že „finanční správa couvá“. Podle ministerstva totiž nový pokyn „sjednocuje, zpřesňuje a zkvalitňuje současnou praxi vydávání zajišťovacích příkazů.“ Jinými slovy, žádný problém zřejmě nebyl a jen se zkvalitňuje kvalita.

Ačkoli se ministerstvo snaží problém bagatelizovat a bojí se přiznání pochybení jako čert kříže, nic to nemění na tom, že používání zajišťovacích příkazů nebylo vždy v pořádku a že některé z nich soudy pravomocně zrušily. A ani použití výrazů jako „zkvalitňovat“ nic nemění na faktu, že v některých případech vydaly úřady zajišťovací příkazy, aniž by uvedly dostatek důvodů, ze kterých by bylo možno dovodit přiměřenou pravděpodobnost, že předpokládaná daňová povinnost bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi.

Tuto větu si nevymyslel autor tohoto textu, nýbrž je odcitována z rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým bylo potvrzeno zrušení zajišťovacích příkazů na firmu Autotrans Petrol. Podobnou argumentaci naleznete i v dalších rozsudcích ke sporům, které finanční správa prohrála, například v případě firmy K Oil křeček.

Prohrané soudy a argumentaci soudů si ostatně uvědomuje i ministerstvo. To, že NSS v některých případech finanční správě vytkl, že neuvedla dostatek důvodů pro vydání zajišťovacích příkazů, ovšem ministerstvo opět odprezentovalo po svém: Je zcela přirozené, že finanční správa svou správní praxi zlepšuje a musí také reflektovat posun v judikatuře soudů, ze které vyplynula potřeba zpřesnit požadavky na odůvodnění zajišťovacího příkazu, jak v otázce přiměřené pravděpodobnosti budoucího stanovení daně (identifikace podvodného řetězce, existence chybějící daně a souvisejících nestandardních skutečností), tak i odůvodněné obavy o její budoucí dobytnost (komplexní analýza majetkových poměrů daňového subjektu) 

Nezbývá než doufat, že finanční správa bude reflektovat i výše zmíněný rozsudek, ve kterém NSS na její adresu uvedl: Finanční orgány neuvedly nic konkrétního, co by například napovídalo snaze žalobce účelově se zbavovat svého majetku (pouhé konstatování, že se to dá v dané situaci očekávat, neobstojí). Nezmínily ani žádné další relevantní důvody, které by nasvědčovaly budoucí nedobytnosti daně, jako např. dřívější neplnění daňových povinností či podezření na zapojení žalobce do podvodného řetězce na DPH. Pouze obecně uvedly, že pohonné hmoty představují rizikovou komoditu, aniž by tento závěr jakkoliv vztáhly k ekonomické činnosti žalobce.

Problematika zajišťovacích příkazů na serveru Podnikatel.cz:

Blíží se doba, kdy se chyby nebudou napravovat?

Každopádně to nyní vypadá, že se systém vydávání zajišťovacích příkazů konečně změní a že se snad již nebudou neoprávněně likvidovat firmy. Někde byl problém a ačkoli to ministerstvo a finanční správa neustále popíraly, aspoň interně si to uvědomily a přistoupily na změny. Nabízí se myšlenka, že je vlastně jedno, co ministerstvo a finanční správa říkají a že je důležitější, co skutečně dělají.

Nedá se však nevšimnout jistého neblahého posunu, který se v posledních letech objevil. „Shodou náhod“ časově sedí s nástupem Andreje Babiše na ministerstvo. Na oprávněnou kritiku a na upozornění na pochybení se totiž některé úřady naučily reagovat protiútokem a popíráním odpovědnosti. Buď jak buď, nedivme se, pokud brzy nastane doba, kdy budou úřady svá pochybení nejen popírat, ale nebudou ani nic dělat pro jejich nápravu.

Našli jste v článku chybu?