Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Místo zvyšování podpory v nezaměstnanosti raději šrotovné

Autor: 244974
Daniel Morávek

Protikrizový handl po pádu vlády již začal. Mirek Topolánek chtě nechtě musí ustoupit ČSSD a podpořit některé její plány. Mluví se o zvýšení podpory v nezaměstnanosti. To je však špatná volba. To už raději schvalme šrotovné.

Vláda Mirka Topolánka pochopila, že po vyslovení nedůvěry již sama neprosadí svůj protikrizový plán. Začíná tak logická debata o kompromisu, na kterém by se shodla jak koalice, tak i opozice. V současné politické situaci by bylo nesmyslné snažit se prosadit vládní protikrizový balíček za každou cenu, přestože podle ekonomů patří k těm rozumnějším ve světě. Opozice razící heslo „čím hůře, tím lépe,“ je totiž schopná kvůli několika krokům zablokovat celý protikrizový balík. Čtěte více: Den po pádu vlády, před kterým podnikatelé varovali.

Vláda nyní počítá s tím, že podpoří i některé návrhy sociálních demokratů. Mluví se o zvýšení podpory v nezaměstnanosti a zvýšení daňové slevy na dítě. Zdá se evidentní, že vláda chce zvolit cestu menšího zla. Z protikrizového balíku ČSSD, který odborníci považují za populistický, se snaží vybrat několik návrhů. Ty schválí výměnou za své plány. Zatímco sleva na dani za dítě, ačkoli nepomůže, rozpočty ani ekonomiku výrazně nezatíží, plánované zvýšení podpor v nezaměstnanosti pouze uškodí. Pokud chce vláda naplnit ono pověstné „vlk se nažral a koza zůstala celá“, měla by si z návrhů sociálních demokratů vybrat jiného „koně“.

Pouze kapka v moři

Sleva na dítě v současnosti činí 10 640 Kč. Pokud by se zvedla o 100 korun, zatížilo by to rozpočet 200 miliony korun. Jestliže by sleva vzrostla o 1000 korun, deficit by podle ministerstva financí stoupl o 2 mld. korun. Stokorunová sleva má z politického hlediska šanci na schválení. Žádnému občanovi sice výrazně nepomůže, ale 200 milionů korun není pro státní rozpočet taková rána. Horší situace by nastala, kdyby opozice prosazovala vyšší slevu, to by již rozpočet pocítil výrazněji. Navíc ani případná tisícikoruna ročně k dobru lidem příliš neuleví. Přesto v rámci státní rodinné politiky s tímto krokem vláda může souhlasit. Ač viditelně nepomůže, tak ani neuškodí.

Anketa

Co si myslíte o pádu vlády?

Zvýšení podpory v nezaměstnanosti podpoří jen nezaměstnanost

Jako mnohem problematičtější se však ukazuje návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Není náhodné, že za předchozích vlád ČSSD se i přes vysoké tempo růstu držela míra nezaměstnanosti kolem 9 %. Důvodem byla poměrně štědrá a dlouhá podpora v nezaměstnanosti. Zaměstnance k tomu začal zvýhodňovat i zákoník práce, který zvýšil výpovědní lhůtu a prodloužil standardní odstupné na 3 měsíce. Nejen že tak zaměstnanec obdrží po propuštění čtvrtletní plat, ale k tomu dostává i několik měsíců podporu. Další její zvýšení pouze nahraje demotivaci hledat práci a jediné, co způsobí, bude zvýšení nezaměstnanosti a deficitu rozpočtu. Čtěte více: Zrušme minimální mzdu a reformujme zákoník práce.

Co udělat spíše opačný krok a podporu v nezaměstnanosti úplně zrušit? Místo toho zavést nové „hladové zdi“. Místo stavění zdí by se mohlo jednat například o úklid, či úpravu veřejných prostor. Kdo by chtěl získat podporu, musel by něco dělat. Státu přece nejde o to, aby lidé seděli doma a měli se dobře, nýbrž o to, aby měli snahu hledat novou práci a neztráceli motivaci pracovat.

Šrotovné – nejmenší zlo

Přestože valná většina návrhů ČSSD tvoří spíše první kroky v předvolební kampani, mohla by z nich vláda vybrat jiný prvek než zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Pokud by vládě opravdu šlo o rozpočtovou neutralitu, stojí za zvážení mediálně propíraný návrh šrotovného. Jde sice o nesystémový prvek, který k tomu zvýhodňuje pouze jedno odvětví, avšak jako jediný z návrhů sociálních demokratů má šanci být fiskálně neutrálním. Co by stát utratil za šrotovné, mohlo by se mu vrátit na DPH z prodaných vozů.

Nedělejme si iluze, že tento krok by ekonomice dlouhodobě pomohl. Nemusel by se ale podepsat na rozpočtu a opozici by mohlo upokojit, že vláda podpořila některý z jejích návrhů. Každopádně by šlo o menší ekonomické zlo, než zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Čtěte více: Návrhům NERVu chybí podstatná věc, a to okamžitá účinnost.

EBF17

Banner - Ekonomická recese

Snižme platy politikům

Zajímavostí také zůstává, že nikoho z politiků nenapadlo ještě jedno protikrizové opatření, které by 99 % občanů nepoškodilo a pomohlo by státnímu rozpočtu až o miliardy ročně. Tím opatřením by bylo snížení platu poslanců a senátorů. V současnosti mají poslanci základní plat ve výši trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (v současnosti 56 847 korun). Navíc se vše násobí záhadným koeficientem 1,08. K tomu samozřejmě dostávají náhrady a další příspěvky za členství a předsednictví v různých poslaneckých výborech.

Kdyby se poslancům například snížila základní mzda z trojnásobku na 1,5násobek průměrné mzdy a zrušil by se záhadný koeficient, získal by státní rozpočet navíc zhruba 720 milionů korun (a to i při zachování náhrad a honorování členství ve výborech). Podobně by se dalo postupovat u dalších politiků. Uberme senátorům, hejtmanům, všem různým náměstkům a rázem máme úsporu v řádu miliard korun. Je až s podivem, že tento krok ještě nikdo z politiků nenavrhl.

Našli jste v článku chybu?