Mladí studenti se učí podnikat. Čtěte, jak si to představují

Českou ekonomiku drží podnikatelé, především živnostníci a nejmenší firmy. Můžeme s nimi počítat i do budoucna? Roste mladá generace podnikatelů?

Tlak na podnikatele sílí. Malé firmy a živnostníci mají stále větší problém dostat se v konkurenci nadnárodních korporací k zakázkám a doplácí na dopady ekonomické krize. Získat základní kapitál na rozjezd vlastní firmy půjčkou v bance, to dokáží jen skutečně odhodlaní lidé s neotřelými nápady. Mnohé odradí i nestálost daňové legislativy.

To jsou jen některé důvody, proč v České republice podnikatelů ubývá. Loni například skončilo 8000 osob samostatně výdělečně činných. Už jich není ani milion. A loňský přírůstek zhruba 20 000 živnostníků je nejmenší za poslední čtyři roky. Tento stav se mimo jiné pokouší změnit i studentské veletrhy fiktivních firem. Mají ale mladí lidé chuť podnikat? Dokážou si představit, co život na vlastních nohou znamená? A co jejich představy o kariéře a platu? Pro odpovědi jsme si zašli na 19. ročník Mezinárodního veletrhu fiktivních firem v Praze.

Co to je fiktivní firma

Fiktivní firmy zakládají žáci vyšších ročníků středních a vyšších odborných škol. Sami si určují svůj předmět podnikání, vybírají ze svého středu ředitele firmy, shánějí zboží a kupce. Zkrátka se chovají tak, jako by pracovali v reálné společnosti. Založit a provozovat firmu není nic jednoduchého. Dokonce ani v případě, že není skutečná. I představitelé fiktivní firmy musí spolupracovat s fiktivním finančním a živnostenským úřadem, zdravotní, sociální a komerční pojišťovnou, bankou a mnoha dalšími institucemi. Činnost těchto nezbytných úřadů už 20 let simuluje Centrum fiktivních firem (CEFIF), které je součástí Národního ústavu pro vzdělávání.

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Představy o podnikání pomáhají studentům utvářet fiktivní firmy.

Fiktivní firma je v současné době běžnou součástí praxe na více než stovce středních odborných škol. Tento předmět má tu výhodu, že práce ve fiktivní firmě žáky obvykle velmi baví a jsou mnohem lépe motivovaní naučit se i nezáživnou, ale pro reálný život nepostradatelnou administrativu, vysvětluje Lukáš Hula, vedoucí Centra fiktivních firem na Národním ústavu pro vzdělávání. Kladně fiktivní firmy hodnotí také lidé z praxe. Uvedený projekt považujeme za výjimečný tím, že studenty staví do role skutečných podnikatelů. Mnozí z nich totiž vůbec nemají představu o tom, co podnikání je, chybí jim mentoring, říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Na pražském mezinárodním veletrhu se prezentovalo více než 140 fiktivních společností z 11 zemí Evropy. Figurují mezi nimi nejčastěji prodejci oblečení, elektroniky a kosmetiky, cestovní kanceláře, pohostinství, knihkupectví, reklamní agentury. Jsou tu zajímavé podnikatelské záměry. Některé by stály za to vyzkoušet v praxi, prozradil po monitoringu konkurence Petr Tupý, učitel ekonomiky a účetnictví z Obchodní akademie v Žatci.

Fiktivní firmy mají pro jejich zaměstnance určitě přínos. Kromě praktického využití teoretických informací se učí provádět všechny obchodní operace, získávat zákazníky, slušně vystupovat a mluvit o své firmě. Na mezinárodních veletrzích musí být schopni svou firmu odprezentovat i v cizích jazycích. V neposlední řadě také trénují práci v týmu. Myšlenky jsou to hezké, ale mladá generace má svůj vlastní pohled na život i podnikání. Tady je:

Nejdřív se nechat zaměstnat, pak se uvidí

Mladá generace za sebe nechce nést zodpovědnost. Pouhých 8 % oslovených studentů středních a vysokých škol chce po studiích podnikat. Ostatní preferují zaměstnanecký poměr, ideálně v Praze a v nadnárodní korporaci nebo v bance. Řadí se mezi ně i Nikola Šimonová, studentka třetího ročníku Obchodní akademie v Chomutově. Společně se spolužačkou Kristýnou Kotíkovou prezentovaly fiktivní firmu Fantasy Catering s.r.o. Poskytování služeb v oblasti cateringu si vybraly na základě skutečných zkušeností Kristýniny rodiny. Když už firmu, tak aby práce byla spojená i se zábavou. A pořádání společenských akcí, zajišťování jídla, ale i doprovodného programu, to by mě docela bavilo, říká Nikola Šimonová. Dívky jsou přesvědčeny, že jejich firma by mohla uspět i na skutečném trhu, který si v rámci přípravy také zmapovaly, a dokonce se dostaly k reálným možnostem a nabídkám. Svou budoucnost ale přesto plánují jinak. Nikola by po střední škole ráda nastoupila k dalšímu studiu a pak se nechala zaměstnat. Je pro ni důležité nasbírat pracovní zkušenosti v zaběhnuté společnosti a mít jistotu pravidelného příjmu. Kristýna je naopak ovlivněna zkušenostmi z rodiny a podnikání se tolik nebojí. Já bych ráda začala pracovat už za rok, hned po střední škole. A to právě u mojí rodiny v oblasti cateringu. Našetřím si nějaké peníze a rozjedu vlastní firmu, dodává Kristýna Kotíková.

K podnikání mají mnohem blíže mladí lidé, kterým mohou jako vzor posloužit rodina nebo přátelé. Jsem ovlivněná tím, že moji rodiče podnikají. Vím, že podnikat není jednoduché, ale nebojím se toho. Kamarádi, jejichž rodiče pracují ve směnném provozu ve fabrice, nemají o vlastní firmy velký zájem. Vidí, že jejich rodiče mají alespoň nějakou jistotu práce a platu. To u podnikatelů neexistuje, potvrzuje studentka čtvrtého ročníku logistiky na plzeňské Střední průmyslové škole dopravní Barbora Zunová.

Neriskovat a vyčkat, jak vše dopadne. To je typický stav, jakým lze v současnosti charakterizovat mnoho českých rodin, komentuje svůj pohled na náladu ve společnosti Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Pravdou je, že podnikat těsně po ukončení střední školy je dost riskantní. Pokud lidé neodhalí jednoznačnou díru na trhu, která ze své povahy odmění prvního podnikatele, který na ni narazí, tak pro podnikání jsou důležité i životní zkušenosti, které má kolem 20. roku věku málokdo.

Představy studentů se od reality dost liší

Studenti a mladí lidé obecně mají dost nereálné představy o nástupních platech a benefitech. Na veletrhu bylo možné narazit na manažery fiktivních firem, kteří berou i 100 000 korun. Příkladem je Lukáš Vyleta, letošní maturant na Střední průmyslové škole dopravní v Plzni. Je zástupcem fiktivní firmy X-Rider, která zprostředkovává operativní leasing. Na trhu fiktivních firem je jediná a ani v reálu takových moc není. Podnikání je brána do světa. Peníze se válí na zemi, stačí je jen sebrat. Mnoho lidí je ale líných se sehnout a pracovat, říká Lukáš Vyleta.

Projekt fiktivních firem je výjimečný tím, že učitelé dávají studentům v otázce platu na vybranou. Jeden přístup je reálný (někdy možná i pesimistický), kdy nastaví žákům platy na reálné výši. Druhý lze pojmenovat jako motivační (optimistický), kdy učitel nechává studentům volnou ruku co se výše platů týče a tím je do fiktivní firmy více zatáhne a učiní ji zajímavou. Za hlavní přínos druhého přístupu považuji fakt, že umožní studentům vidět, jak rychle přemrštěný plat a z něj plynoucí zákonné odvody vyčerpají základní kapitál firmy, což může být pro jejich budoucí podnikání zkušenost k nezaplacení, říká Lukáš Hula, vedoucí Centra fiktivních firem na Národním ústavu pro vzdělávání.

Podnikatelé jsou podle mladých řešením nezaměstnanosti

V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako u nás. Firmy, které zaměstnávají od jednoho do devíti lidí, se na celkovém počtu podniků v České republice podílejí z více než 95 % a jsou tedy významnými zaměstnavateli. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců. A toho je si vědoma i mladá generace.

Lidem nakonec stejně nic jiného, než se postavit na vlastní nohy, nezbude, říká Barbora Zunová.

U nás v severních Čechách se lidi musí snažit podnikat, aby měli alespoň něco. Otázkou je, jak moc to pomůže, když chybí kupní síla, vysvětluje Nikola Šimonová. 

Před těmito úvahami mladých středoškoláků ale Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků varuje: Podnikání je pro schopné, nikoli poslední štací pro neschopné.

Starší generace má názor už trochu střízlivější. Jednou z firem, která se na veletrhu prezentovala, byla společnost Topin. Založili si ji studenti kurzu Firma nanečisto na pobočce Vysoké školy finanční a správní v Mostě. Jde o lidi ve věkové kategorii 50+, kteří se tímto snaží vyplnit dobu, kdy jsou vedeni v evidenci úřadu práce a hledají nové cesty, jak se uplatnit. Po ekonomické stránce je naše fiktivní firma zcela funkční i v reálu a budeme se ji snažit rozjet. Problém je v tom, že zatímco tady na veletrhu nemáme problém prodat projekty na renovaci koupelen i za půl milionu, ve skutečnosti lidé počítají každou korunu a poptávka po našich službách je malá. Nabídka je navíc ve většině oborů nasycená, říká Jaromír Lukeš. Muž, který začal podnikat už v roce 1991 a teď řeší svou existenční krizi. Je dokladem toho, že dnes krachují i zaběhlé firmy, které na trhu působily více než 15 let.

Bez pozitivního přístupu to nepůjde

Náladu ve společnosti lze charakterizovat jako všeobecnou skepsi. Firmy dále propouštějí nebo nepřibírají nové zaměstnance. Proto jsme se letos rozhodli orientovat naše aktivity na mladou generaci. Pochroumaný pohled na podnikatele přinášejí i média, která se soustředí pouze na negativní příklady. Neumíme popularizovat hmatatelné vzory. V regionech působí řada špičkových podnikatelů, kteří generují slušné přidané hodnoty, investují, zaměstnávají, méně mluví a nezištně pomáhají ve svém okolí, vysvětluje za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků její generální ředitelka Eva Svobodová.

Máme informaci, že loňští vystavovatelé připravují podnikatelský záměr, který souvisí s jejich prací ve fiktivní firmě. Učitelé nás také často informují, že díky této praktické zkušenosti našli jejich studenti zaměstnání. Fiktivní firmy připravují studenty nejen na podnikání, neméně důležitá je i stránka zaměstnatelnosti. Podnikatelské dovednosti mladí lidé jistě uplatní i jako zaměstnanci, uzavírá Lukáš Hula.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 4. 2013 9:33

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+