Musí zaměstnavatel pravidelně sledovat insolvenční rejstřík?

Pravidelné sledování insolvenčního rejstříku je v praxi obvykle složité, nicméně je pro každého zaměstnavatele nezbytné. Vyhne se tak velkým potížím.

Zaměstnavatelé často řeší otázku, zda mají pravidelně sledovat insolvenční rejstřík. Odborníci zpravidla na tuto povinnost upozorňují, ovšem ne vždy je srozumitelně vysvětleno, k čemu vlastně zaměstnavatel informaci o okamžiku zahájení insolvenčního řízení a následně o okamžiku schválení insolvence, použije.

Zahájení insolvenčního řízení

Sledování veřejného insolvenčního rejstříku (pro každého dlužníka se zde vede samostatný insolvenční spis) zaměstnavatelem má hned několik důvodů. Prvním z nich je okamžik zahájení řízení potřebný pro případné přihlášení pohledávky vůči zaměstnanci do insolvenčního řízení (kupříkladu způsobená náhrada škody, kterou zaměstnanec hradí na základě dohody měsíčními splátkami).

Ilustrační obrázek
Autor: www.SXC.hu

Plnění, které zaměstnavatel nezašle do majetkové podstaty, musí nahradit. Mzdu by pak de facto vyplatil dvakrát. 

Dále se samozřejmě jedná o povinnost zaměstnavatele hradit mzdu v rozsahu náležejícím do majetkové podstaty příslušnému insolvenčnímu správci. Jak upozornila Barbora Dajčová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, většina účinků v rámci insolvenčního řízení je spojena zásadně se zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Proto by měl zaměstnavatel pravidelně kontrolovat, zda není vedeno proti jejich zaměstnanci insolvenční řízení a zda mu nevznikla tato povinnost. Podle vyjádření Exekutorské komory ČR žádný právní předpis explicitně neukládá jakékoliv osobě povinnost sledovat insolvenční rejstřík. Zákon však implicitně předpokládá sledování insolvenčního rejstříku například u osoby, jakou je zaměstnavatel, neboť plnění zaměstnavatele, které by ušlo z majetkové podstaty dlužníka, by zaměstnavatel byl povinen do podstaty nahradit. Mzdu by tak de facto vyplatil dvakrát, uvedla mluvčí Komory Petra Báčová a upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 726/2010.

Citovaný judikát řeší dle mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánky Čechové problematiku aplikace zákona o konkursu a vyrovnání. Tento zákon sice již není od roku 2008 účinný a institut oddlužení plněním splátkového kalendáře v době své účinnosti neznal, ovšem v poměrech insolvenčního zákona je judikát použitelný i v případě prohlášení konkursu, což je způsob řešení úpadku.

 

Způsoby řešení úpadku

Pro pochopení výše uvedeného je třeba si uvědomit, že úpadek (předlužení) je možné řešit několika způsoby, které uvádí § 4 insolvenčního zákona. Nejčastěji se zřejmě jedná o:

  • oddlužení – týká se pouze zaměstnanců nepodnikatelů a je možné jej provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře, 
  • a konkurs.

Oddlužení

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nepatří do této podstaty majetek dlužníka nabytý po okamžiku zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v inslolvenčním rejstříku. Pokud v tomto případě nastanou účinky oddlužení, není zaměstnavatel povinen vyplácet do majetkové podstaty příslušnou část mzdy, na kterou vzniklo právo poté, co nastaly účinky oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Jiná situace nastává při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Insolvenční soud podle ustanovení § 406 odst. 3 písm. d insolvenčního zákona přikáže v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky (pro účel splátkového kalendáře) a nevyplácel sražené částky dlužníku. Citované ustanovení v odstavci 5 rovněž uvádí, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka a po doručení tohoto rozhodnutí zasílá plátce mzdy sražené částky insolvenčnímu správci dlužníka. Citace předmětného ustanovení explicitně stanoví, že zaměstnavatel po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení zasílá sražené částky insolvenčnímu správci, tzn. bez ohledu na dobu zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku a bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci, vysvětlila Štěpánka Čechová z ministerstva spravedlnosti.

Čtěte více: S růstem zadluženosti přibývá insolvenčních srážek ze mzdy. Čtěte, jak na ně 

Pozor na zahájení insolvenčního řízení

Mluvčí však připomíná situaci, kdy je dlužníkova mzda či příjem postižena výkonem rozhodnutí nebo exekucí před zahájením insolvenčního řízení. Tady je pro zaměstnavatele významná informace o zahájení insolvenčního řízení (zjištěná z insolvenčního rejstříku). Dlužník je ve fázi do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku osobou s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě. Ovšem podle ministerstva spravedlnosti nelze vzhledem k účelu insolvenčního řízení připustit výklad, který by s odkazem na ustanovení § 109 odst. 1 písm. c insolvenčního zákona dovozoval, že po zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku má dlužník jako osoba s dispozičními oprávněními nárok na uvolnění prostředků blokovaných na účtu ve prospěch nařízené a dosud neukončené exekuce.

Do okamžiku, kdy bude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, lze činit úkony nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, nadále tedy probíhají srážky z příjmu dlužníka, ovšem nejsou poukazovány oprávněnému, ale deponují se u plátce mzdy či u peněžního ústavu. Jakmile je rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, vyplatí plátce mzdy či peněžní ústav deponované částky nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce insolvenčnímu správci. A to je další důvod pro sledování insolvenčního rejstříku zaměstnavatelem.

widgety

Předběžné opatření

Neměli bychom opomenout možnost předběžného opatření v rámci insolvence, které je obecně upraveno v ustanovení § 82 a § 100 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Jestliže je vůči zaměstnanci vedeno insolvenční řízení, měl by zaměstnavatel průběžně kontrolovat, zda nebylo insolvenčním soudem vydáno předběžné opatření. Toto předběžné opatření může stanovit, že závazky vůči dlužníkovi (v tomto případě nevyplacená mzda) se mají poskytnout předběžnému insolvenčnímu správci. Pokud by zaměstnavatel nadále plnil svému zaměstnanci a toto plnění by se nedostalo do majetkové podstaty, nebyl by svého závazku uhradit prostředky do majetkové podstaty zproštěn, ledaže by prokázal, že o předběžném opatření nemohl vědět, varuje Barbora Dajčová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS

Konkurs 

Úpadek zaměstnance podnikatele bude řešen konkursem, u kterého nastávají účinky okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Jestliže bude prohlášen konkurs, je zaměstnavatel povinen hradit své závazky (tedy nevyplacenou mzdu) vůči zaměstnanci do majetkové podstaty. Zde totiž podle Barbory Dajčové opět platí, že závazky uhrazené zaměstnanci spadající do majetkové podstaty nezanikají, ačkoliv byly plněny původně oprávněné osobě. Možnost zproštění závazku vyplacením zaměstnanci insolvenční zákon připouští pouze tehdy, prokáže-li zaměstnavatel, že o prohlášení konkursu nemohl vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že se prohlášení konkursu zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný na internetu, bude velmi obtížné prokázat, že o něm zaměstnavatel nemohl vědět, uzavírá Barbora Dajčová.  

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2013 12:36

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+