Čtěte případ, kdy můžete přijít o celou nemocenskou. Vyplatí se stonat?

Podnikatelů podle statistických údajů přibývá. Jen v prvním čtvrtletí roku 2011 jich bylo 875 tisíc. Při srovnání se stejným obdobím roku 2010 vzrostl jejich počet o 38,6 tisíc. Podstatnou část z nich tvoří OSVČ vedlejší, tedy ty osoby, které si podnikáním pouze přivydělávají při zaměstnání, studiu, mateřské či rodičovské dovolené. Jak je to ale u nich s případným nemocenským nebo s podnikatelskou činností v době nemoci či mateřské dovolené.

OSVČ vedlejší nemůže být nemocensky pojištěna

Do konce roku 2010 mohly být účastny nemocenského pojištění také OSVČ vedlejší. Nejeden podnikatel (podnikatelka) tuto možnost také využil. Velmi nízkým měsíčním odvodem nemocenského bylo možné příjemně zvýšit nemocenské dávky, které byly poskytovány z nemocenského pojištění zaměstnavatele, tedy v rámci běžného zaměstnání. Zejména výhodná se jevila peněžitá pomoc v mateřství, a to díky jejímu možnému „předplacení“. Ovšem od roku 2011 je vše jinak. Čtěte také: Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2011

Oblast důchodového nemocenského pojištění podnikatel zaznamenala výrazné legislativní změny. Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění je sice nadále dobrovolná, ale je podmíněna účastí na důchodovém pojištění. Jestliže se k nemocenskému pojištění dobrovolně přihlásí OSVČ vedlejší, bude považována za OSVČ hlavní. A to bez ohledu na výši dosaženého příjmu ze samostatné výdělečné činnosti. Vzniká jí automaticky povinnost platit zálohy a pojistné na důchodové pojištění. Minimální měsíční záloha na důchodové pojištění přitom činí 1807 korun. Čtěte více: Jak na sociální pojištění

Vloni se mohla OSVČ vedlejší nemocensky pojistit libovolnou částkou měsíčního pojistného a při splnění ročního limitu v podobě nepřekročení rozhodné částky cca 56  tisíc korun nemusela být důchodově pojištěna, tedy nemusela platit zálohy na pojistné ani případný doplatek pojistného.

Z toho jednoznačně plyne, že v roce 2011 OSVČ vedlejší nebude hradit nemocenské pojištění, nebude nemocensky pojištěná a v době nemoci nebo mateřské dovolené může dostávat dávky pouze z účasti na nemocenském pojištění ze zaměstnání. Čtěte také: Z dohod o provedení práce chce ministerstvo nemocenské a důchodové pojištění

Když peníze nedostanu, mohu alespoň v době nemoci podnikat?

Protože při případné nemoci nebudou podnikatelé z vedlejší výdělečné činnosti nemocensky zabezpečeni, nemůže mít tato činnost vliv na pobírání jejich nemocenských dávek. Příkladem za všechny je aktuální dotaz z diskuzního fóra Podnikatel.cz: Dobrý den provozuji jako vedlejší činnost internetový obchod necelé 4 měsíce. Výdělky jsou zatím minimální. Před dvěma měsíci jsem onemocněl. První měsíc mi přišla výplata ze zaměstnání. Druhý měsíc by měla přijít ze sociálky. Může být nějaký problém s vyplácením, když provozuji internetový obchod? zjišťuje čtenář Petr Novák.

Odpověď: Obecně nemá výkon vedlejší výdělečné činnosti na nemocenské pobírané z účasti na nemocenském ze zaměstnání, žádný vliv. Nezáleží, zda v době nemoci vykonáváte vedlejší výdělečnou činnost, ale zda dodržujete léčebný režim, tj. zdržujete se v místě bydliště, případně na jiné adrese uvedené na tiskopisu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. neschopence.

Potřebujete poradit? Nevíte si s něčím rady? Zeptejte se, redakce zajistí odpověď.

Zaměstnavatel po dobu vyplácení náhrady za nemoc v období prvních 21 dnů nemoci a následně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení mohou léčebný režim nemocného kontrolovat. Samozřejmě nebudou kontrolovat, jakými konkrétními činnostmi se nemocný zabývá. Pokud se ale bez uvedení důvodu nebude opakovaně zdržovat v místě bydliště, mohou být tyto dávky přiměřeně sníženy nebo odebrány. Vyřizování zásilek internetového obchodu v místě uvedeném na neschopence porušením léčebného režimu zjevně nebude. Kupříkladu poskytování služeb klientům v jejich bydlišti či provozovně už ale porušením léčebného režimu bude. Čtěte také: Pravomoci zaměstnavatele jsou při kontrole nemocných omezené 

Za porušení léčebného režimu může být zaměstnavatelem přiměřeně snížena nebo zcela odebrána náhrada mzdy vyplácená v období prvních 21 dnů nemoci. Následně mohou být odebrány nebo sníženy nemocenské dávky vyplácené sociálkou. Za hrubé porušení léčebného režimu může být dokonce vyměřena pokuta ve výši 20 tisíc korun. A kontrol přibývá. Jen za první čtvrtletí roku 2011 navštívili kontroloři OSSZ 42 216 nemocných. O nemocenské přišlo 640 z nich.

To samozřejmě neplatí u podnikatelek na mateřské dovolené. OSVČ vedlejší může při pobírání mateřské ze zaměstnání nadále podnikat, pokud tím nebude ohrožena péče o dítě. Jestliže nepůjde skloubit péči o dítě a podnikání tzv. z domova, může být zajištěna jinou vhodnou osobou. Čtěte také: Čím si přivydělat na mateřské dovolené? Čtěte naše tipy