Mýty a fakta o připravované #EET – je třeba se jí obávat?

K projednání ve vládě dorazil návrh zákona o evidenci tržeb. Mezi evidované tržby budou patřit stravenky i bitcoiny. Řada podnikatelů se zákona obává. Je důvod?

Ministerstvo financí se v minulém roce zavázalo předložit do konce března 2015 zákon o evidenci tržeb – předpis regulující systém inspirovaný chorvatským modelem fiskalizace. Jeho podstata spočívá v elektronické evidenci tržeb, o nichž v reálném čase získává informace přímo daňová správa. Ministerstvo si od navrhované úpravy slibuje narovnání tržního prostředí mezi podnikateli, kteří řádně odvádějí daně, a těmi, kteří daňové povinnosti obcházejí. Dalším cílem zavedení systému má být zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a zejména zajištění důkazů pro daňová řízení, respektive daňové kontroly ze strany finančních úřadů. Vzhledem k uskutečněnému připomínkovému řízení muselo ministerstvo od některých původních záměrů návrhu odstoupit. Co se dá od aktuálního znění zákona o evidenci tržeb očekávat? A je vůbec připravený k realizaci?

Čtěte také: Na #EET se nabaluje doplňkový byznys, zuby si brousí i mobilní operátoři

Povinné subjekty

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

K plnění povinnosti evidovat tržby se zařadí poplatníci daně z příjmů jak fyzických, tak právnických osob. Dle provedených analýz ministerstva financí má jít zhruba o 600 tisíc podnikatelských subjektů. Nutno podotknout, že ministerstvo vychází z dat roku 2012, není tedy vyloučeno, že se zákon dotkne většího množství podnikatelů. Předběžně se očekávají tři vlny zapojení do systému. V první fázi vznikne povinnost přihlašovat tržby osobám poskytujícím ubytovací a stravovací služby. Následně se zařadí osoby podnikající v oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Ve třetí fázi se pak připojí zbývající podnikatelské subjekty.

Nejasnosti panovaly zejména ohledně možnosti uplatnění režimu evidence na podnikatele, kteří nemají kamennou provozovnu. Typicky půjde zejména o řemeslníky přijímající platby v hotovosti. Z důvodové zprávy prozatím vyplývá, že tyto subjekty se stanou povinnými až v závěrečné fázi zavádění systému, a to na základě dodatečně provedených analýz finanční správy. Cílem ministerstva je nicméně zajistit napojení do evidence tržeb co nejjednodušeji, prostřednictvím tabletu či mobilního telefonu. Dá se proto očekávat, že ve finále bude systém dopadat i na drobné živnostníky či subjekty bez kamenných provozoven apod.

Čtěte také: Koho se dotkne #EET, musí řešit zákon, ne vyhlášky, žádá asociace restaurací

Které tržby spadají do režimu zákona? 

Navrhované znění zařazuje mezi evidované tržby platby uskutečněné v hotovosti, bezhotovostním převodem, prostřednictvím šeku nebo směnky a konečně dle slov zákona také prostřednictvím jiných forem, které jsou stranami vnímány jako prostředek placení obdobný dříve uvedeným. Úprava nerozlišuje mezi přijetím tržby v české či zahraniční měně. Do režimu evidované tržby budou dále spadat např. dárkové karty, ale též poukázky na zboží nebo služby, včetně stravenek.

Důvodová zpráva pak výslovně zmiňuje i platbu žetony nebo v bitcoinech (nejrozšířenější uživatelská virtuální měna). Je nutné zdůraznit, že nahodilých příjmů se nový systém evidence netýká. V praxi půjde především o jednorázově nabyté částky nebo plnění. Jako typický příklad si lze představit obdržení pojistného plnění v rámci podnikatelské činnosti na základě uzavřeného pojištění. Shodně bude vyjmuto taktéž spropitné v restauracích. Evidovány by neměly být ani příležitostné prodeje majetku, pokud zaměstnanec odkoupí od zaměstnavatele vyřazený majetek společnosti.

Obdobný přístup platí pro občasné přivýdělky, které nemají charakter podnikání jako například prodej sezónního ovoce či zeleniny. Jestliže si podnikatel nebude jistý, zda má tržbu evidovat či nikoli, počítá návrh zákona s institutem tzv. závazného posouzení vydaného příslušným finančním úřadem. Po uhrazení správního poplatku ve výši 1000 Kč finanční úřad na žádost podnikatele stanoví, zda je tržba z vykonávané činnosti nahodilým plněním nebo je naopak nutné ji evidovat.

Čtěte také: 180 milionů korun bude stát roční provoz systému #EET, říká šéf Finanční správy

Nároky na systém a sleva na dani z příjmů

Podnikatelé, na něž se povinnost evidence tržeb bude vztahovat, nepochybně vynaloží počáteční a provozní náklady na systém. Předpokladem pro řádné plnění požadavků ministerstva dle zákona o evidenci tržeb je zařízení umožňující přenos informací o realizované tržbě. Nároky na něj se logicky odvíjí od velikosti subjektu. Zatímco drobným živnostníkům by měl postačit například tablet s tiskárnou, právnické osoby budou potřebovat komplexnější řešení. Zvýšení nákladů kromě velikosti subjektu ovlivní rovněž sídlo či místo podnikání, zavedení stabilního internetového připojení, ale i typ smlouvy s dodavatelem softwaru.

Ministerstvo v rámci návrhu nelimituje subjekty, pokud jde o pořízení konkrétního zařízení. Rozhodující bude, zda bezproblémově zasílají informace finanční správě a umožňují vytisknutí účtenky pro zákazníka. Návrh v souvislosti s tím prosazuje vytvoření speciální slevy na dani ohodnocené paušální částkou 5000 Kč. Sleva by se dle návrhu měla uplatňovat pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu. V některých případech však uvedená částka počáteční náklady nepokryje.

Současně je třeba zvažovat, jakým způsobem odpoví trh s elektronikou, softwarovým a hardwarovým vybavením. Jelikož podnikatelé stanovené povinnosti plnit musí, ceny vybraných zařízení by naopak mohly (na rozdíl od prognózy ministerstva financí) v souvislosti s evidencí tržeb do budoucna stoupat.

Čtěte také: 3 modely komunikace s Finanční správou v rámci #EET. Jaké to jsou?

Pokuty za problémy s internetovým připojením?

Návrh zákona o evidenci tržeb očekává nepřetržité napojení podnikatele v průběhu výkonu podnikatelské činnosti na internet. Přitom má povinnost nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby zaslat o ní předepsané údaje správci daně. Dojde-li k přerušení internetového připojení, musí údaje správci doručit nejpozději v dodatečné lhůtě 48 hodin od realizace tržby. Oproti původnímu chorvatskému modelu nemají čeští podnikatelé možnost za těchto okolností evidovat tržby v listinné formě za pomoci pokladních bloků.

Je zajímavé, že zákon nepočítá s výpadkem internetového připojení na straně správce daně, tedy finančního úřadu. Z důvodové zprávy vyplývá, že by podnikatel v takovém případě nemohl být odpovědný za správní delikt. Dostatečně jasně nicméně není řešena situace výpadku připojení na straně podnikatele delšího než 48 hodin. V prvé řadě se předpokládá neprodlené informování správce daně.

Nejasně ovšem vyznívá následný postup, neboť dle návrhu zákona podnikatel při nesplnění povinnosti evidovat tržbu spáchá správní delikt, za který hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč. Podnikatel by se logicky neměl stát odpovědným, jestliže výpadek internetového připojení nezavinil. Důvodová zpráva ale pouze říká, že „lze zvažovat zproštění odpovědnosti podnikatele“. Takto nejasně formulované řešení způsobí jednak nejistotu samotných podnikatelů o možné odpovědnosti, jednak zřejmě povede k problematické a především rozdílné rozhodovací praxi finančních úřadů v zemi.

Čtěte také: Náklady na EET musí být o řád nižší než příjmy z ní, říká prezident NKÚ

Povinnost převzít účtenku a populistická loterie

Ministerstvo financí na základě připomínek k návrhu odstranilo ustanovení o povinnosti zákazníka převzít účtenku. Nadále se nicméně počítá s variantou ověření účtenky u správce daně. Jinými slovy zákazníci si mohou prověřit, zda podnikatel skutečně informace o provedené tržbě finančnímu úřadu zaslal. Pro zajištění kontroly ze strany veřejnosti je nadále plánováno vytvoření účtenkové loterie, která by měla zákazníky motivovat k přebírání a ověřování dokladů o prodeji. Veškeré náklady na věcné a peněžní ceny budou plynout ze státního rozpočtu.

Pro tuto chvíli jsou zvažovány regionálně cílené a nepravidelné loterie, které by měly udržet zájem veřejnosti a současně zajistit vnější kontrolu systému. Způsob tohoto typu kontrol a cíleného ověřování účtenek u správce daně (včetně upozorňování na neplnění povinnosti) může být veden také ve snaze záměrně poškodit konkurenci, na což je nutné při prověřování podnikatelů ze strany finančních úřadů brát zřetel.

Kontrolní nákupy

Kromě veřejnosti kontrolu podle návrhu zákona o evidenci tržeb provádí finanční a celní správa. Konkrétně celní správě byla přidělena působnost k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb. Pro tyto účely získává oprávnění provádět kontrolní nákupy. Bude-li to povaha zboží či služby umožňovat, celní orgán po provedení kontrolního nákupu smí od smlouvy odstoupit. Je přirozené, že u některých druhů služeb a výrobků (typicky služby kadeřnické, případy znehodnocení zboží atp.) nelze z důvodu jejich povahy od uzavřené smlouvy odstoupit a nákup posléze vracet.

Pozastavení výkonu činnosti a uzavření provozovny

Výkon povinností podle řešeného zákona zajišťuje i výstraha v podobě předběžných opatření – pozastavení výkonu činnosti a uzavření provozovny. O nich v odůvodněných případech rozhodne finanční nebo celní správa. Zásadní význam ustanovení zahrnujících předběžná opatření má jejich okamžitá realizace. Za předpokladu, že kontrolující orgán zjistí porušení povinností dle zákona o evidenci tržeb, rozhodne o pozastavení činnosti podnikatele nebo uzavření jeho provozovny s okamžitou platností.

widgety

O likvidačních účincích zmíněných opatření na podnikatelské subjekty již netřeba hovořit. Příslušné orgány by měly tato opatření zrušit bezodkladně poté, kdy podnikatel prokáže, že pominul důvod jejich nařízení. Zejména je však nutné, aby doba jejich odezvy nebyla nepřiměřeně dlouhá. Komplikace může způsobit využití neurčitého právního pojmu „bezodkladně“ v textu zákona, který fakticky nedefinuje dobu, v níž mají orgány povinnost rozhodnout o zrušení opatření. V jednotlivých případech se proto délka rozhodování může a bude lišit.

Výše zaznělo, že předložení zákona souvisí s legislativním plánem vlády pro rok 2015, v němž se Ministerstvo financí zavázalo přednést navrhované znění do konce března 2015. Otázkou zůstává, zda současná podoba zákona nesouvisí právě se snahou dodržet stanovený termín, spíše než se snahou zajistit rovné prostředí pro výkon podnikatelské činnosti. V rámci připomínkového řízení řada orgánů státní správy upozorňovala na množství problémů, které předpis neřeší. Z nejasného důvodu rovněž ministerstvo obešlo fázi tvorby věcného záměru zákona (je předpokladem pro vznik návrhu zákona jako takového a musí být schválen vládou), přičemž tento nedostatek obhajovalo existencí prováděcí studie. Finální verze zákona o evidenci tržeb a jeho dopad na podnikatele tak bude záviset především na průběhu navazujícího legislativního procesu.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 6. 2015 10:14

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení UX: Jak zapojit uživatele do designu

  •  
    Jak dostat ono tajemné UX do designu.
  • Ve kterých fázích zapojit uživatele, abyste dostali nejvíc muziky za nejmíň peněz.
  • Jak vytvářet jednoduché a srozumitelné persony

Detailní informace o školení UX »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+