Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Na co nezapomenout při čerpání neplaceného volna

Dagmar Kučerová

Blíží se letní čas, čas sluníčka, cestování a odpočinku. Spolu s ním i doba dovolených a u některých zaměstnanců i čerpání neplaceného volna.

Čerpání neplaceného volna však má svá pravidla. Z hlediska pracovního práva i povinnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Neplacené volno se nejčastěji čerpá v případech, kdy zaměstnanec nemá dostatek dovolené, kterou potřebuje za účelem relaxace, dlouhodobého pobytu v zahraničí, rozsáhlejší domácí práce či péče o děti. Kupříkladu v době školních prázdnin nebo bezprostředně po skončení rodičovské dovolené.

Neplacené pracovní volno

Zákoník práce pojem neplacené pracovní volno nezná. Ovšem v ustanovení § 199 odst. 1 se píše, že jestliže zaměstnanec nemůže konat volno pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než uvádí § 191 zákoníku práce, je zaměstnavatel poskytnout mu ve stanoveném rozsahu pracovní volno. V některých případech s náhradou mzdy. Ovšem jedná se o důležité osobní překážky na straně zaměstnance stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Například nezbytné lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka na lékařské vyšetření, vlastní svatba apod. Od tohoto ustanovení však je možné se v souladu s § 363 zákoníku práce odchýlit a dohodnout se na dalších osobních překážkách v práci. Ať už se jedná o krátkodobé či dlouhodobé neplacené volno.

Zaměstnavatel tedy může a nemusí žádosti zaměstnance o neplacené volno vyhovět. Záleží na provozních podmínkách, jako je množství zakázek, možnost zástupu apod. Možnost poskytnout neplacené pracovní volno lze dokonce ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem, který může obsahovat konkrétnější podmínky. Kupříkladu právě čerpání neplaceného volna za účelem studia, péče o děti do čtyř let věku po skončení rodičovské dovolené nebo v době školních prázdnin. 

Čtěte také: Co přinese novela zákoníku práce

Neplacené volno zaměstnance nechrání

Na druhou stranu může být čerpání neplaceného volna pro zaměstnance nebezpečné. V tuto dobu není nijak chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Nejedná se totiž o ochrannou dobu v souladu s ustanovením § 53 zákoníku práce. Samozřejmě není zabezpečen mzdou nebo platem. Pokud např. v době čerpání neplaceného volna onemocní, nemá nárok na náhradu mzdy v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Po skončení neplaceného volna mu zaměstnavatel přidělí práci podle pracovní smlouvy a v místě sjednaném v této smlouvě jako místo výkonu práce. Zaměstnanec se tak po návratu do práce nemusí nutně vrátit na své původní pracoviště (na svou původní židli).

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Neplacené volno má ještě další důsledky, a to odvod sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se o pracovní volno neplacené, tudíž není z čeho v této době odvádět pojistné. Zaměstnavatel musí za každého zaměstnance odvádět zdravotní pojištění (netýká se situací, kdy zaměstnání nevzniká, např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně či dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 2499 korun měsíčně). Výjimkou jsou osoby, za které platí pojistné i stát. Ty platí ze skutečně dosaženého výdělku bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Jedná se o příjemce důchodových dávek, studenty, osoby čerpající rodičovský příspěvek nebo osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku atd. V uvedené kategorii však musí být u příslušné zdravotní pojišťovny přihlášeny. 

Čtěte také: Změny v používání kódů ve zdravotním pojištění

U ostatních zaměstnanců je od roku 2015 situace následující. V případě poskytnutí neplaceného pracovního volna musí zaměstnavatel posoudit, zda měl zaměstnanec v daném měsíci příjem, případně v jaké výši, tj. zda bylo nebo nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu.

  1. Pokud bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem a navíc nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy, tedy od 1. ledna 2017 z částky 11 000 korun. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést prostřednictvím zaměstnavatele doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.
  2. V případě, že zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě uváděné situace. Měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) bude roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude příjem zaměstnance v tomto měsíci nižší než 11 000 korun, pak provádí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami

Neplacené volno a sociální pojištění

Poskytnuté neplacené pracovní volno u zaměstnanců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, ovlivní zápočet dob pro účely důchodového pojištění. Potažmo i problematiku vedení evidenčních listů důchodového pojištění. Opět zde záleží, zda je volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc. 

EBF17

  1. Jestliže bude neplacené volno zaměstnancem čerpáno po celý kalendářní měsíc a nejedná se o podmínky uvedené v § 11 zákona o důchodovém pojištění, je tento měsíc měsícem nepojištěným a jako takový se v evidenčním listu důchodového pojištění označuje zaměstnavatelem znakem „X“. Celkový počet dnů trvání zaměstnání se v daném kalendářním roce sníží o konkrétní počet dnů nepojištěného měsíce.
  2. Neplacené volno poskytnuté jen po část kalendářního měsíce zápočet doby důchodového pojištění neovlivňuje. Pokud je v každém měsíci alespoň jeden den zúčtovaný příjem nebo omluvený důvod podle § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Ovšem časté čerpání neplaceného volna může díky výši dosahovaných výdělků v rozhodném období snížit osobní vyměřovací základ, z něhož bude zaměstnanci v budoucnu stanovována procentní výše důchodu.

Odlišná situace je u zaměstnanců, kteří důchodového věku dosáhli. Ti si výdělečnou činností po dovršení důchodového věku mohou o odpracované dny zvýšit procentní výměru důchodu. Avšak s výjimkou dnů čerpaného neplaceného pracovního volna. Ty se do výdělečné činnosti pro zvýšení procentní výměry důchodu nezapočítávají. Zaměstnavatel je při vyhotovení evidenčního listu důchodového pojištění z celkového počtu doby pojištění odečte. 

Čtěte také: Změny v používání kódů ve zdravotním pojištění

Našli jste v článku chybu?