Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Na další zvýšení minimální mzdy nepřistoupíme, hlásají zaměstnavatelé

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Zdeněk Vesecký

Vláda chce minimální mzdu zvednout až na 9200 korun. Zaměstnavatelé jsou ale proti. Hrozí podle nich i propouštění. Definitivně by se mělo rozhodnout za týden.

Vláda chce prosadit další zvýšení minimální mzdy. Se svým návrhem ale naráží u zaměstnavatelů. Aktuálně může nejnižší plat činit 8500 korun. Kabinet Bohuslava Sobotky ale prosazuje navýšení o dalších 700 korun. Zatímco v případě posledního navyšování byli pro odboráři i zaměstnavatelé, další zvyšování mezd se tentokrát zaměstnavatelům nezamlouvá. Přišlo by je na 1,3 miliardy korun.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Vyšší růst minimální mzdy by mohl mnoha podnikům způsobit potíže, protože se teprve vzpamatovávají z krize. Přidání by totiž měly zohlednit i ve vyšších tarifech. Minimální mzdu pobírají jen 3 % zaměstnanců, což je zhruba 100 000 lidí. Minimální mzda určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Dalším se mzda počítá podle mnohem vyššího minima. Například popelář musí od loňského léta brát alespoň 9400 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka pak více než 10 400 korun. Tyto vyšší sazby, takzvané úrovně zaručené mzdy, jsou pak rozhodující pro většinu zaměstnanců. Ty by se v případě vyšší minimální mzdy musely také změnit a mohlo by tedy hrozit propouštění.

Dále čtěte: Sazby minimální a zaručené mzdy od roku 2015

Kabinet nové navýšení minimální mzdy zdůvodňuje příznivějším ekonomickým vývojem, plněním svého programu i tím, že od roku 2007 minimální mzda nerostla. Záměr se objevil bezprostředně poté, co kabinet vybral na eurokomisařku kandidátku ANO Věru Jourovou. ČSSD původně prosazovala svého kandidáta. Vylučovala pak, že by s nominací Jourové souhlasila výměnou za výraznější růst minimální mzdy a za víc peněz pro sociální služby. Nyní jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů, komentuje návrh Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Content

Zaměstnavatelé dnes na tripartitě návrh o zvýšení minimální mzdy na 9200 korun odmítli, stejně jako před dvěma měsíci zamítli návrh na zvýšení o 500 korun. Vláda si ale s podporou odborů stále prosazuje svou. Návrh nepředstavuje žádný velký problém. V 90% jsme ve shodě. O podobě nejnižšího možného výdělku politicky rozhodneme příští týden, uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Psali jsme: Konec snižování mzdových nákladů firem. Stát to vezme přes životní pojištění

Našli jste v článku chybu?
6. 9. 2014 23:23
l0l (neregistrovaný)

ano uroven vzdelavani je tristni a priprava studenta do praxe realneho zivota nulova. prestoze si myslim, ze by 90% teto pripravy mela zajistit rodina, tak 1h tydne uz od napriklad 2. stupne zs zamerena na realne problemy (od prechazeni ulice ci opatrnosti pred cizimi lidmi u malych deti az po vysvetleni rpsn, uverove spiraly, podepisovani smluv atd. pro studenty strednich skol). nejdulezitejsi ale podle me je, aby se ve skole kladl duraz na zdravy selsky rozum a nemotaly se hlavy detem nejakym …

6. 9. 2014 6:05
Ano (neregistrovaný)

To je hovadina, souhlas. Problem je jinde:

Financni gramotnost je zaklad. Na strednich skolach je vyuka rozdelena cca nasledovne: 2h dejepis (drceni se datumu a poctu vojaku, nikoliv pouceni, my museli znat presne na den co se kde podepsalo a jak se to jmenovalo, kolik kde umrelo vojaku a civilu, tohle cloveku zabere nehorazne mnoho casu, ktery by mohl vyuzit na uzitecnejsi veci (i to hrani her je prospesnejsi, nauci se perfektne anglicky)), 2h humanitni vychovy, 4h cestiny (pravidla jazyka a l…