EXKLUZIVNĚ: Našli jsme chybu v zákoně. Na prodej zvířat platí dvouletá záruka

Že se nevyplácí nechávat transpozici evropských směrnic na poslední chvíli, dokazuje poslední novelizace občanského zákoníku. Podle ní totiž v současnosti platí dvouletá záruka na prodej zvířat a krmiv pro ně.

Zákazník si koupí křečka, který se má dožít tří let. Po 23 měsících přijde s tím, že křeček mu umřel na vrozenou nemoc a že jej chce reklamovat. Nebo, někdo si koupí psa, který má být hodný a neštěkat. Po roce majitel zjistí, že pes nejen že štěká, ale i kouše, a tak jej chce reklamovat. Říkáte si, že jde o absurdní historky? Ale kdeže, brzy možná půjde o realitu.

Čeští zákonodárci totiž zapomněli na implementaci směrnice o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží a do českého právního řádu ji zařadili až v poslední možnou chvíli. Kvůli nedostatku času museli novelu občanského zákoníku nechat projít ve zrychleném řízení a během zákonodárného procesu se do ní zřejmě vloudilo několik chyb. Podle stávajícího znění občanského zákoníku totiž platí dvouletá záruční doba na koupi živých zvířat a rovněž i krmiv pro ně. Teoreticky tak má zákazník 24 měsíců na to, aby zvíře reklamoval. O případných sporech by pak musely rozhodovat soudy.

Práce kvapná, málo platná

Od roku 2009 platí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Tuto směrnici musely členské státy transponovat do své legislativy nejpozději do 23. února 2011. V této směrnici je stanoveno, že členské státy mohou stanovit lhůtu, během které může spotřebitel uplatnit své nároky, nekončí-li tato lhůta před uplynutím dvou let od okamžiku dodání, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Čeští zákonodárci však tuto povinnost odložili k ledu a vzpomněli si na ní až koncem loňského roku, kdy na její převedení do českého právního řádu zbývalo pouze několik měsíců. Nastal horečný proces předkládání a schvalování novely občanského zákoníku, která by dané povinnosti splnila. Zákonodárci zkracovali všechny možné lhůty, aby novelu stihli včas schválit, což se na konec podařilo. Jenže jak říká staré české přísloví: “Práce kvapná, málo platná.” Během projednávání normy v hospodářském výboru bylo vysloveno bez odůvodnění několik pozměňovacích návrhů, které poslanci posléze i schválili. A právě zde nastal kámen úrazu.

Jeden z pozměňovacích návrhů totiž upravil i paragraf 620 občanského zákoníku, konkrétně odstavec 1, který do té doby zněl:

(1) Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy4a) lhůta k použití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.

Předložený pozměňovací návrh však paragraf upravil do stávající podoby:

(1) Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců.

To znamená, že v současnosti tak platí na prodej zvířat i krmiv taxativní dvouletá záruční doba. Potravin se lhůta 24 měsíců netýká, jelikož existuje ještě zákon o potravinách a tabákových výrobcích, který dává povinnost uvádět datum spotřeby na obalu. Čtěte také: Doložit zdravotní způsobilost musí i prodejce balených potravin

§ 6 zákona o potravinách

(6)  Provozovatel  potravinářské­ho podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí po­travinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stano­vena vyhláškou­, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.

Jenže nevyřešená zůstala krmiva pro zvířata i prodej zvířat samotných, na oboje totiž nyní v podstatě platí záruka 2 roky. Krmiva jsou taktéž spotřebním zbožím, jelikož tím je vše, co je určeno ke konečné spotřebě spotřebiteli, a granule spotřebitel spotřebuje tím, že je nasype svému čtyřnohému miláčkovi, stejně jako spotřebuje benzín tím, že ho prostě projede, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Miroslav Huml, právní poradce Sdružení obrany spotřebitelů Praha a Středočeský kraj.

Křeček umřel v 23 měsících? Dá se reklamovat

V současnosti tak může dojít k absurdní situaci, kdy se zákazník rozhodne reklamovat zvíře, které se mělo dožít tří let a umřelo po 23 měsících. Pokud veterinář potvrdí, že příčinou úmrtí například byla vrozená vada, jednalo by se o oprávněnou reklamaci. Obchodník by to mohl podle § 619 zákoníku zamítnout s tím, že došlo k nepovolenému opotřebení (ano, pořád mluvíme o zvířatech) a záruční doba se na to nevztahuje. Bohužel o tom bude muset rozhodnout soud. Dle mého soukromého názoru ta změna zákona není úplně šťastná, domnívá se Miroslav Huml. Čtěte také: Reklamace podle občanského nebo obchodního zákoníku? Obojí je správně

A co na pozměňovací návrh říkají ti, kteří ho mají na svědomí? Podle zápisů ze zasedání hospodářského výboru předložil pozměňovací návrh poslanec za TOP09 František Laudát. Ten se však hájí tím, že ho o to požádalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Pokud se týká mých pozměňovacích návrhů, předkladatel (MPO) mě o to požádal, neb při projednávání došlo k názoru, že s předloženým  zněním může být právní problém, uvedl serveru Podnikatel.cz Laudát.

Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu

(zpětně doplněno)

Česká republika obdržela prostřednictvím ministra zahraničních věcí odůvodněné stanovisko Evropské komise v řízení o porušení smlouvy o fungování EU z důvodu nesprávné transpozice některých ustanovení směrnice 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (dále jen „směrnice“). Konkrétně se jednalo o transpozici článku 5 odst. 1 a článku 6 směrnice. Evropská komise nepřijala argumentaci České republiky pokud se týče odůvodněnosti stávajících odlišných záručních lhůt stanovených pro zboží, které je nutno sestavit nebo vytvořit a dále lhůt pro potravinářské zboží, krmiva a zvířata a zboží s vyznačenou dobou použitelnosti.

S odvoláním na článek 258 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie bylo třeba bezodkladně přijmout novou právní úpravu, kterou bude dosaženo úplné transpozice článku 5 odst. 1 a článku 6 směrnice. Ponechání jiných lhůt než 24 měsíců by vedlo k uplatnění sankcí ze strany orgánů EU pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie.

V 1. bodě uvedená směrnice nerozlišuje mezi různým spotřebním zbožím.

Dle našich informací se změna v této oblasti nepředpokládá. V současné době je připravován nový občanský zákoník a i tento zákon musí respektovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o určitých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na spotřební zboží.

Kvalitní novela nebo spíše paskvil?

Novela občanského zákoníku navíc obsahuje podle Sdružení obrany spotřebitelů Praha a Středočeský kraj další sporné body. Konkrétně se jedná záruku u smlouvy o dílo, která se měla údajně prodloužit rovněž na dva roky. Podle sdružení však zůstává u smlouvy o zhotovení věci na zakázku stále 6měsíční záruční doba. Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo?

Důvody jsou podle sdružení tyto:

EBF16

  1. Smlouva o zhotovení věci na zakázku má vlastní úpravu záruční doby, tzn. lex specialis derogat legi generali (zákon speciální ruší zákon obecný).
  2. Jedná se o absolutní paskvil, naprosto nevhodné umístění této věty. Logickým výkladem dojdeme k tomu, že toto nelze vztáhnout na smlouvu o zhotovení věci na zakázku.
  3. § 620 odst. 1 stanoví, že 24měsíční záruka je při prodeji spotřebního zboží. Pojem prodej nelze zaměnit za zhotovení věci na zakázku.
  4. Pokud by o věci rozhodoval soud, rozhodně by se podíval do důvodové zprávy k této změně a tam o tomto naprosto nic není.

Přesto alespoň jedna částečně dobrá zpráva na závěr. V připomínkovém řízení již leží zbrusu nový občanský zákoník, který snad výše zmíněné přešlapy napraví. Do nabytí jeho účinnosti však nezbývá doufat, že soudy nezahltí spory o příčinách úmrtí křečků či dalších domácích mazlíčků.

Foto: www.isifa.com

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 8. 2012 12:22

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+