Hlavní navigace

Na vedlejšák podniká nejvíce lidí v české historii, už jich je skoro 400 tisíc

13. 11. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
[VÍME PRVNÍ] Počet OSVČ vedlejších již atakuje hranici 400 tisíc. Zatímco však množství OSVČ vedlejších roste, počet OSVČ hlavních klesl za 6 let o 95 tisíc.

V České republice máme nejvíce OSVČ vedlejších ve své historii. Aktuálně si v Česku přivydělává skoro 400 tisíc lidí a jejich počet kontinuálně narůstá posledních 6 let. Naopak množství OSVČ stagnuje či dokonce klesá. Vyplývá to ze statistik, které serveru Podnikatel.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Čtěte také: Podnikání jako obživa? Zapomeňte. Stále více lidí si jako OSVČ jen přivydělává

Počet OSVČ vedlejších je rekordní

Lidí, kteří si v Česku podnikáním jen přivydělávají, je nejvíce v dosavadní tuzemské historii. Aktuálně (k 30.9. 2015) jich ČSSZ eviduje 397 695, a pokud vydrží trend z předchozích let, kdy se jejich počet neustále zvyšuje, brzy pokoří hranici 400 tisíc. Oproti poslednímu září loňského roku se množství OSVČ vedlejších zvýšilo o více než 10 tisíc a oproti poslednímu září roku 2009 jich ČSSZ registruje dokonce o 95 tisíc více. Za posledních 6 let tak jejich počet vzrostl skoro o třetinu.

Počet OSVČ k 30.9. roku
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 30.9. 2015 593 751 397 695 991 446
K 30.9. 2014 600 905 387 130 988 035
K 30.9. 2013 623 961 374 320 998 281
K 30.9. 2012 648 797 365 628 1 014 425
K 30.9. 2011 667 395 347 543 1 014 938
K 30.9. 2010 656 224 334 382 990 605
K 30.9. 2009 663 119 302 465 965 584

Zatímco lidí, pro které tvoří podnikání jen přivýdělek, přibývá, množství těch, kteří podnikají „na hlavní pracovní poměr“ už 6 let klesá. Zatímco k 30.9. 2009 v Česku působilo 663 119 OSVČ hlavních, nyní to je už o necelých 100 tisíc méně, konkrétně se jedná o 593 751. Statistiky ale naznačují, že by se mohlo ubývání OSVČ hlavních zastavit. Meziročně jejich počet klesl „jen“ o 7 tisíc, v předchozích letech se jejich množství přitom snižovalo o 20 tisíc ročně. Co se týče kvartálních statistik, zde počet OSVČ hlavních v posledních dvou čtvrtletích dokonce rostl. Jak však dokazují statistiky z předchozích let, počet OSVČ hlavních vždy v prvním pololetí oproti začátku roku narůstá. Rozhodující tak budou data ke konci roku, která definitivně ukáží, zda pokles OSVČ hlavních alespoň zpomalil.

Čtěte také: Proč nelze zjistit, proč klesá počet OSVČ hlavních? A zajímá to vůbec někoho?

Počet OSVČ
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 30.9. 2015 593 751 397 695 991 446
K 30.6. 2015 592 538 395 204 987 742
K 31. 3. 2015 576 911 387 609 964 520
K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356
K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228
K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088
K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764
K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069
K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659

Proč mít živnost, když je jednodušší založit s.r.o.

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Počet OSVČ vedlejších je nejvyšší v historii.

Důvodů, proč roste počet OSVČ vedlejších a klesá množství OSVČ hlavních existuje několik. Prvním důvodem je to, že se přestává vyplácet být OSVČ jakožto hlavní zdroj výdělku. V mnoha případech lidé pouze přežívají a mladí potom nevidí důvod, proč podnikat jako malý živnostník. Nesporně je důvodem i fakt, že je dnes velmi jednoduché založit si eseróčko, se základním kapitálem jedné koruny a podnikat tak lze s podstatně menším rizikem, než jako OSVČ, kdy ručím celým svým majetkem, komentoval serveru Podnikatel.cz Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

OSVČ se též často stávají terčem mediálních útoků odborů a politiků, což oblibě podnikání „na vlastní triko“ nenahrává. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je navíc podnikatelské prostředí v Česku nadměrně regulováno. Z průzkumů a anket Hospodářské komory ČR i z mých poznatků z osobních setkávání se členy Komory opakovaně vyplývá, že na pozadí špatného podnikatelského prostředí se v ČR prosazuje tendence, že lidé, kteří si v souvislosti se ztrátou zaměstnání v době poklesu ekonomiky založí vlastní živnost, se ve fázi opětovného vzestupu ekonomiky, kdy roste počet pracovních míst nabízených zaměstnavateli, vracejí do pozice zaměstnance. Jak s trochou nadsázky říkají někteří z našich členů, podnikání je v ČR jen pro otrlé a vytrvalé, uvedl serveru Podnikatel.cz Vladimír Dlouhý.

Drobné podnikání by se mělo podporovat hlavně na venkově

Podle podnikatelských asociací navíc patří podpora živnostenského podnikání mezi nejslabší místa stávající vlády. Podpora středního podnikání je na slušné úrovni, živnostníci jsou stále podporováni spíše formálně než prakticky, potvrdil Karel Havlíček. Nicméně i v podpoře drobného podnikání se už se dají vysledovat první vlaštovky. Ministerstvo zemědělství podporuje například Rok řemesel 2016 a podle AMSP ČR skutečně pomáhá s rozvojem mikropodnikání na venkově. S premiérem budeme příští týden vyhodnocovat plnění Desatera podpory MSP a OSVČ a podnikání na venkově bude hlavní téma. Jinak považujeme za hlavní cíl uhrát to, že se živnostníkům nebudou zvedat ani daně ani sociální či zdravotní odvody. Všechny útoky jsme zatím odrazili, dodal Havlíček.

skoleni_15_4

Pomoci drobnému podnikání v regionech by měl i tzv. Integrovaný záchranný systém obcí (IZSO), na kterém se kromě AMSP ČR podílí i Svaz měst a obcí ČR, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Spolek pro obnovu venkova a Fotbalová asociace ČR. Program obsahuje devatero pilířů podpory venkova, o které by se měla postarat jednotlivá ministerstva. V oblasti podnikání IZSO například navrhuje, aby pro obce do 1000 obyvatel vznikl program mimořádné podpory zahájení podnikání nezaměstnaných, program speciálních daňových paušálů pro OSVČ a speciální dotační programy, úvěry a záruky pro podnikatele.

Podle Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory ČR by OSVČ pomohlo i snížení byrokratické zátěže. Problémem je údajně násobnost povinné komunikace podnikatelů s orgány veřejné moci. Podobné formuláře se zasílají pro účely správy daní, veřejného pojistného, státní statistiky. Podnikatele také obtěžuje hrozba opakovaných kontrol ze strany jedné, druhé, třetí instituce. Zejména drobný podnikatel, typicky právě OSVČ, je na tyto administrativní úkony sám. Oč více času musí věnovat komunikaci s veřejnou mocí, o to méně času mu zbývá na vlastní živnost. Ekonomika jako celek tak ztrácí na efektivnosti a produktivitě. Cesta spočívá v integraci anebo aspoň koordinaci různých správních řízení, jejich zjednodušování a také v nenásilné digitalizaci styku státu s podnikatelem, uzavřel Dlouhý.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).