Hlavní navigace

Nábytkáře krize zasáhla, ale nezaskočila

14. 1. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 244086
Také český nábytkářský průmysl pociťuje dopady finanční krize. Jednou z možností, jak s propadem bojovat, je důraz na kvalitu. Přesto se v prvním čtvrtletí letošního roku rozhodne, které firmy krizi zvládnou a kterým srazí vaz.

Dopady finanční krize a zpomalování ekonomiky jsou témata aktuální také pro české nábytkáře. Podle Martina Čudky, prezidenta Asociace českých nábytkářů (AČN) a mezinárodního sdružení evropských výrobců nábytku (Union Européenne de l´Ameublement, UEA), sice krize nemá na domácí nábytkáře primární dopad, ale spíše sekundární. Do tohoto oboru podnikání se totiž promítnou změny na realitním trhu, pozastavení developerských projektů, se kterými následně souvisí zařizování nových administrativních budov nábytkem apod. Navíc začíná být český trh obecně nasycenější. Čtěte více: Tip pro začínající developery: jak uspět s projektem v bance

Bojujeme kvalitou

Podle Čudky se tak v prvním kvartále letošního roku bude rozhodovat o tom, která z nábytkářských firem přežije a která bude muset případně ukončit svou činnost. Hlavní roli v nábytkářském průmyslu přitom hrají malé a střední podniky. Jednou z cest, jak může nábytkářský průmysl s propadem bojovat, je podle něj posilování důrazu na kvalitu výrobků, precizní výrobu i design. Čtěte více: Design výrobků je konkurenční výhoda i pomocník exportu

Český nábytkářský průmysl je sice také zasažen finanční krizí, ale není zaskočen. Má plány B a krizové scénáře, věří Čudka. Sektoru se třeba nedotkne masové propouštění, které už pálí jiné podnikatelské obory, protože domácí nábytkáři snižují stavy zaměstnanců již několik let. Přitom ale zvyšují objem výroby, takže produktivita práce roste. Faktem ale je trend postupujícího škrcení nákladů. Čtěte více: Krize klepe na dveře. České automobilky propustí tisíce lidí 

Podporu by nejen nábytkářskému sektoru měl podle Asociace poskytnout i stát. Například formou podpory vzdělávání, designu a inovací. Ale také snižováním ceny lidské práce – daně, které se vážou na lidskou práci, by se mohly přelévat do daní spotřebitelských. Cestou je také mj. propagace programu Česká kvalita – Nábytek, jež je součástí Národní politiky kvality podporované vládou. Čtěte více: Spotřební daně: Nejde jen o naplnění státního rozpočtu

Asociace českých nábytkářů vyzývá vládu a odpovědné státní úředníky k podpoře českého průmyslu. Vyzývá k investování veřejných prostředků způsobem vedoucím k nastartování vyšší spotřeby společnosti. V současné době je vnější podpora průmyslového odvětví výroby nábytku nanejvýš nutná, aby český nábytkářský průmysl neztratil svou dynamiku, konkurenceschopnost a proexportní zaměření, vyzývá AČN.

Evropské peníze a slovo v Evropě

Jedním z projektů Asociace ve spolupráci se Svazem českých a moravských výrobních družstev je Klastr českých nábytkářů (KČN) sdružující průběžně 34 členů. Klastr, který se podle Radka Brychty, předsedy KČN, věnuje účasti na výstavách a veletrzích, inzerci, exportu, vědě, výzkumu a inovacím v oblasti nábytkářského průmyslu, využil dotaci z Operačního programu podnikání a inovace – Klastry ve výši 21 milionů 17 tisíc korun. O evropské peníze se uchází i dále a podal registrační žádost s požadavkem na 77 milionů korun bez DPH, a to v rámci operačního programu Spolupráce. Peníze však může Ministerstvo průmyslu a obchodu radikálně seškrtat, jako tomu bylo u první žádosti, mírní však optimismus Brychta. A zároveň upozorňuje, že až z padesáti procent se na projektech KČN finančně podílejí také členové Klastru. Čtěte více: Malí podnikatelé mohou vydělat na spolupráci formou klastrů

Martin Čudka, který převzal prezidenství UEA teprve nedávno a ve funkci bude tři roky, vymezuje tři priority, kterými by se UEA měla pod jeho vedením zabývat:

  • mezinárodní spolupráce, spolupráce na evropské úrovni,
  • sociální dumping – do kterého patří například nedodržování práv zaměstnanců mimo Evropu ovlivňující evropskou konkurenceschop­nost,
  • snaha, aby se Česká republika stala v nábytkářském sektoru korektním a spolehlivým partnerem pro německý trh.

Zároveň upozorňuje na oblasti, na které by se chtěla prioritně zaměřit AČN:

  • Výzkum a vývoj pro malé a střední podniky
  • Prezentace nábytkářských firem
  • Hledání společných témat mezi nábytkářskými firmami
  • Sociální dialog i v malých a středních firmách

Jak řešit současnou ekonomickou a hospodářskou situaci?

Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR připravily společné stanovisko a návrh řešení současné ekonomické a hospodářské situace. Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev, v tom vidí jeden z kroků, při kterém různá sdružení zastupující zájmy podnikatelů úzce spolupracují. Čtěte více: Má sdružování podnikatelů smysl?

Věříme, že tuzemské banky a tuzemské hospodářství je do značné míry stabilizované a dostatečně silné, přesto sdílíme značné obavy z dopadů globální ekonomické krize na domácí podnikatelské prostředí. Očekáváme významné ekonomické dopady prakticky na celý hospodářský sektor, píší Komora, Konfederace a Svaz ve svém společném stanovisku. Podle jejich názoru je nutné podpořit mj. konkurenceschopnost podnikatelské sféry na domácím i globálním trhu.

Kdo podle vás může za současnou finanční krizi?

  • Státy a centrální banky.
    73 %
  • Trhy.
    6 %
  • Všichni zúčastnění.
    18 %
  • Nikdo, krize je jen shodou náhod.
    3 %

Proto zástupci podnikatelů navrhují mnohá opatření v měnové a finanční oblasti, v oblasti podpory konkurenceschop­nosti, v oblasti životního prostředí, politické a sociální oblasti, oblasti daní a pojištění i pracovněprávní legislativy. Čtěte více: Dočkáme se liberálního pracovního práva bez balastu?

skoleni_15_4

V oblasti daní a pojištění se jedná například o návrh snížení daně z příjmů právnických osob až na 15 %, zrychlení odpisů nebo přeřazení výrobků náročné ruční práce do snížené sazby DPH. Čtěte více: Změny DPH přinesou zdražení

V oblasti pracovněprávní legislativy jde mimo jiné o návrh opětovného zavedení institutu dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, což by bylo v případě potřeby přijatelnější než propuštění, snadnější využívání flexibilních forem práce nebo zjednodušení ukončení pracovního poměru. Čtěte více: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).