Hlavní navigace

Náhodné daňové kontroly OSVČ nemají smysl, přiznává šéf Finanční správy ČR

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Daniel Morávek

U OSVČ jsou náhodné kontroly neefektivní a mají smysl jen tam, kde máme nějaké informace dopředu, říká Jiří Žežulka, pověřený vedením Finanční správy ČR.

Finanční správa posílila před několika týdny stavy daňových kontrolorů v hlavním městě. Do konce roku chce finanční správa provést na území Prahy zhruba 1300 daňových kontrol podnikatelů. Kolik jich již proběhlo a s jakými výsledky?

První výsledky budou známy až v první polovině měsíce října. V současné době máme zahájeno přibližně 800 nových řízení, v druhé vlně jich bude dalších 500. Můj skromný odhad je, že díky těmto kontrolám doměříme na daních dalších 150 milionů korun. Kolegové se zaměřují hlavně na prvovyměření, tedy na kontrolu aktuálně podaných přiznání k DPH.

Čtěte více: Berňák chystá kontrolní zátah v Praze, posílá do metropole 100 kontrolorů navíc

V roce 2012 proběhlo na území Prahy celkem 3004 kontrol. Letos jich tedy počítáte s kolika?

Očekáváme, že jich bude okolo 5 tisíc. Měli bychom se tak dostat na výsledek roku 2013.

Kolik kontrolorů nyní v Praze působí?

Běžně v Praze působí 400 až 500 kontrolorů. Navýšili jsme tak jejich počet nyní zhruba o jednu pětinu.

Posílení počtu kontrolorů v Praze je jen krátkodobé?

Pracovníci z regionů budou v Praze působit do poloviny prosince letošního roku. Jedná se o jedno z opatření, které jsme připravili na řešení aktuálního problému. Už máme připravená i systémová opatření, jak v oblasti legislativy, tak výkonu, která by měla začít platit příštího roku.

O jaká konkrétní systémová opatření jde?

Je toho více. Zaprvé navýšíme počet systemizovaných míst ve finanční správě. Přestože máme stále nové a nové agendy, neustále přicházíme o pracovníky. Od roku 2008 jsme snížili počet systemizovaných míst asi o 620, přitom nám přibyly navíc solární odvody, loterie či opt-out. Když přišel příkaz snížit počet míst, zpravidla se místa krátila na daňové kontrole a vymáhání. Správa daní je totiž postavena na tom, že daň musíte vyměřit vždycky. A všechno ostatní jsou v uvozovkách zbytné agendy. Když ředitel úřadu dostal příkaz snížit počet systemizovaných míst o 10 %, tak standardně krátil na daňové kontrole a vymáhání. Výkonné složky jsme pokrátili a dnes na to doplácíme. Rád bych, aby oněch 600 nových systemizovaných míst vzniklo hlavně na daňové kontrole a vymáhání.

Druhé opatření, které se určitě promítne do správy daní, je novela daňového řádu platná od roku 2015. Aktuálně totiž máme následující problém. Stává se, že subjekt, který má provozovnu na severu Čech, se přestěhuje fiktivně do Prahy, protože finanční úřad na severu Čech má na něj více času a víc se o něj stará. My dneska můžeme dle zákona rozhodnout, že vrátíme jeho příslušnost zpátky na sever Čech, podnikatel se ale může proti tomuto rozhodnutí odvolat, což má odkladný účinek. Novelizujeme proto ustanovení o delegaci, aby odvolání nemělo odkladný účinek. Stejnou úpravu už dnes najdeme v ostatních procesních předpisech.

Dále připravujeme upravit systém dožádání tak, aby řetězové podvody, které fungují napříč republikou, by neřešili jednotliví správci daně podle místní příslušnosti, ale aby je řešil jeden konkrétní finanční úřad. Poslední věc, kterou ještě zvažujeme, je využít Specializovaný finanční úřad pro řešení těchto závažných daňových úniků.

Mluvil jste o 600 nových systemizovaných místech. Ty se mají rozprostřít po celé republice?

Ano, nicméně už ze znalosti čísel, jak nám Praha vychází, tak větší část určitě vznikne na finančním úřadě v Praze.

Pokud vydělíme počet podnikatelů v Praze a počet kontrol, vyjde nám, že v Praze přijde na podnikatele kontrola jednou za 114 let. Je to podle vás dostačující?

Toto je strašně nebezpečná zkratka, které se bráním. Každoročně čelíme tlaku, že na Praze 2 přijde kontrola jednou za 160, 200 či 300 let. Jenže tento jednoduchý výpočet není vypovídající. Neověřujeme totiž daňovou povinnost pouze daňovou kontrolou, ale máme také postupy k odstranění pochybností či místní šetření. Vámi popsaným způsobem lze navíc predikovat jenom náhodnou veličinu. Výběr daňových subjektů na kontrolu však není hod kostkou. My subjekty netaháme z klobouku, ale jde o sofistikovanější proces. Je nicméně pravda, a to přiznávám i já, že v Praze máme problém. 

Čtěte také: V Praze k vám přijde daňová kontrola jednou za 114 let. Čím ji přivoláte?

Jak vidíte optimální množství kontrol a kontrolorů pro Prahu?

Máme stanoven minimální limit pro počet pražských pracovníků pro daňovou kontrolu na 25 %. Praha by si však zasloužila okolo 30 až 35 %. V současnosti se navíc potýkáme s jinými druhy podvodů, než jsme byli zvyklí. Doba, kdy daňový subjekt přišel na úřad, podal přiznání k DPH, kde si nárokoval 50 až 100 milionů korun, je pryč. Současný trend je mít 60 či 70 společností a z každé společnosti vytáhnout 50 až 100 tisíc korun, což dá ve finále stejné peníze. Jenže 60 tisíc korun odpočtu je pod rozlišovací schopnost Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Takže i proto se při stávající akci zaměřujeme na malé odpočty.

Jiří Žežulka (* 13. března 1982)

Vzdělání:

  • 2001 – Obchodní akademie v Žatci
  • 2009 – Provozně ekonomická fakulta, obor provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě v Praze (diplomová práce na téma Integrace informací jako
    nástroj daňové správy v boji proti závažným daňovým podvodům)

Zaměstnání:

  • 2001 asistent managementu – praxe při studiu (Technolit GmbH)
  • 2001 – 2002 vedoucí odbytového oddělení (KOVO Žiželice s. r. o.)
  • 2002 – 2005 pracovník pro správu daní (Finanční úřad v Žatci)
  • 2005 – 2006 metodik daňové správy – vyhledávací oddělení (Finanční ředitelství v Ústí nad Labem)
  • 2006 – 2009 vedoucí oddělení daňové kontroly (Finanční úřad v Žatci)
  • 2010 – 2011 ředitel (Finanční úřad v České Lípě)
  • 2011 – 2014 ředitel oboru řízení rizik při správě daní (Generální finanční ředitelství)
  • 2014 – zástupce generálního ředitele (Generální finanční ředitelství)

Můžete mi popsat, jak vypadá mechanismus, podle kterého vybíráte “podezřelé” subjekty ke kontrole?

Úplně konkrétní být v tomto ohledu nemůžu, protože prozradím algoritmus a podvodníci se mu přizpůsobí. Obecně se dá říci, že se vychází z chování subjektu. Díváme se, co vykazuje v daňovém přiznání a porovnáváme jednotlivá přiznání mezi sebou. Krásný ukazatel tvoří DPH v porovnání s daní z příjmů, jelikož zdanitelná plnění by měla plus mínus odpovídat tomu, co je na příjmovce. Dále se samozřejmě díváme na dlouhodobé ztráty a kritéria, která souvisí s podnikáním jako takovým. Jedná se třeba o předmět činnosti, sídlo nebo stáří jednatele.

Čtěte také: Daňových kontrol opět ubylo, důvody pro návštěvu z berňáku se však nemění

Nakolik je tento systém automatizovaný a nakolik jde o práci úředníků, kteří prochází jednotlivé výkazy?

Systém pro výběr máme zakomponován v našem informačním systému. Nicméně se jedná jen o jakýsi hrubý výběr, ke kterému pak připojujeme místní znalost subjektu. Berme to tak, že máme 70 % automat a 30 % lidi.

Výběr podezřelých subjektů funguje na centrální bázi, či je v pravomoci jednotlivých finančních úřadů?

Zatím výběr funguje na lokální bázi, avšak mým úkolem je systém vytáhnout až na úroveň Generálního finančního ředitelství. Mám představu, že 30 % budeme dělat my tady z centra, 30 % si bude dělat finanční úřad a zbylých 40 % konkrétní územní pracoviště.

Čtěte také: Strašák jménem daňová kontrola. Seznamte se s ním krok po kroku

Jaké je procento kontrol, které skončí tím, že kontroloři naleznou pochybení a že stanoví platební výměr?

Pochybení najdeme zhruba ve 40 procentech případů, kde ověřujeme správnost daňové povinnosti. 

Kolik procent z doměrku pak podnikatelé opravdu uhradí?

Tohle je velmi složitý problém. Nemáme k dispozici vypovídající statistiku, protože od okamžiku doměření daně až do zaplacení může uplynout i několik let. Je to především v případech, kdy daňový subjekt požádá o povolení úhrady daně ve splátkách. Nicméně pracujeme na tom, abychom vybudovali i systém pro sledování úhrady doměřené daňové povinnosti.

V tomto ohledu jde i o otázku filozofie. Pokud bychom přijali myšlenku, že se budeme zaměřovat jen na podnikatele, kteří nám daně doplatí, tak největší podvody nikdy nebudeme kontrolovat. Existují normálně fungující firmy, kde máme šanci peníze vybrat, ale také firmy, kde víme dopředu, že z nich nic nedostaneme.

Jak ukazují statistiky, počet daňových kontrol dlouhodobě klesá. Ještě v roce 2009 uskutečnily úřady 79 613 daňových kontrol. V loňském roce jich pak bylo o více než polovinu méně. Konkrétně se v roce 2013 uskutečnilo 33 549 kontrol. Zatímco klesá počet kontrol, postupně roste výše doměřené daně. Vloni šlo o 8,2 miliardy korun. Čím to, že klesá počet kontrol, ale roste jejich vytíženost?

Snažíme se lépe cílit na daňové subjekty, u kterých vidíme problém.

Počet kontrol klesá, nemůže to však pokračovat do nekonečna. Na kolika kontrolách se podle vás číslo zastaví?

Ideální počet daňových kontrol by se měl pohybovat z mého pohledu mezi 25 a 28 tisíci.

S tím, že větší podíl kontrol by měl probíhat v Praze?

Ano, více v Praze a více se také orientovat směrem k výši daní. Kontrolovat dnes daň z příjmů fyzických osob, bez toho, aniž byste měli připravené důkazní prostředky, je problematické a neefektivní. Vzhledem k paušálům a koncepci zdanění OSVČ na podnikajících fyzických osobách žádné oslnivé výsledky neuděláme. Smysl má řešit DPH podvody a optimalizaci u právnických osob. U OSVČ jsou náhodné kontroly neefektivní a mají jen smysl tam, kde máme nějaké informace dopředu. Vloni jsme měli například akci, při které jsme se zaměřili na pojišťovací agenty a zprostředkovatele finančních služeb. Věděli jsme, jaké mají provize a dali jsme jim dopředu echo, aby vše napravili a čekali jsme, co se stane. Většina z nich podala dodatečné daňové přiznání a zbytek, který nic neučinil, jsme zkontrolovali.

Plánujete další podobnou akci i na další typy podnikatelů?

Určitě nás čekají další podobné akce. Dopředu mohu prozradit, že se zaměříme na autobazary.

Čtěte druhou část rozhovoru s Jiřím Žežulkou: Nové kontrolní hlášení k DPH administrativu nezvýší, říká šéf Finanční správy ČR

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Vitalia.cz: Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit

Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Vitalia.cz: Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Vitalia.cz: Perníčky: na uležení i hned měkké

Perníčky: na uležení i hned měkké

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

DigiZone.cz: „Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

„Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení