Našli jsme díru ve změnách daňových výhod penzijního a životního pojištění 2015

Omezuje se možnost odpočtu na životní pojištění a mění se podmínky pro dodanění. Včetně příspěvků zaměstnavatele. Novela se ale bohužel nepovedla.

V roce 2015 dojde k několika změnám v oblasti důchodového a životního pojištění. Zaměstnanci si zaplacené příspěvky často odčítají od základu daně v souladu se zákonem o daních z příjmů. Nejeden zaměstnavatel jim na toto penzijní nebo životní pojištění přispívá formou benefitu. Takový příspěvek je na straně zaměstnance od daně z příjmů osvobozen a nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. A právě v těchto oblastech mělo být od roku 2015 vše jinak. Novela daňových zákonů, která mění pravidla poskytnutých příspěvků i odpočtů nezdanitelných částí základu daně je téměř na konci legislativního procesu. Aktuálně čeká na podpis prezidenta. Bohužel i s pozměňovacím návrhem, který se jaksi nepovedl.  

Nezdanitelné části základu daně

V poslední době se hojně rozšířilo „investiční“ životní pojištění. Pojistný produkt sice formálně splňuje kritéria soukromého životního pojištění, ve skutečnosti se ale jedná o investování jménem a na účet pojistníka, tj. o investice kolektivního investování. Zásadním rozdílem investičního životního pojištění od klasického kapitálového pojištění je způsob tvorby rezervy na účtech klientů. Rezervu tvoří investice do podílových fondů, pojišťovna přitom negarantuje plnění např. v podobě technické úrokové míry jako je tomu právě u kapitálového životního pojištění. Ke krytí pojistného rizika pak je pojišťovnou používána pouze minimální část placeného pojistného. 

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Klienti se sami rozhodnou, zda změní stávající smlouvy a budou moci využít daňových výhod.  

A právě tento druh pojištění je mnohdy uzavírán za účelem pravidelných výběrů pojistného zaměstnanci z jejich mimořádného účtu, na který jim formou benefitu přispívá zaměstnavatel. Příspěvek je v rámci souhrnného třicetitisícového limitu od daně z příjmů osvobozen a nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Při výběru je částka zdaněna pojišťovnou 15% srážkovou daní. Nezřídka se jedná o „skryté odměňování“, kdy jsou zaměstnanci k uzavření tohoto druhu životního pojištění zaměstnavatelem přinuceni.

Od roku 2015 budou podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů akceptovatelné pouze smlouvy neumožňující výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Stejně jako dosud bude poplatník v případě porušení podmínek uplatněné odpočty dodaňovat jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů ve svém daňovém přiznání ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo.

K zachování daňových výhod bude možné změnit stávající pojistnou smlouvu na smlouvu, která neumožňuje průběžné výběry před splněním zákonem daných podmínek. Změnu bude nutné provést do konce měsíce března 2015. Předpokládá se, že pojišťovny budou samy rozesílat svým klientům návrh dodatku ke smlouvě, a ti se rozhodnou, zda možnosti změny podmínek využijí.

Desetiletá lhůta dodanění

Dále bude zavedena desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo životním pojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Nově by se mělo jednat o zpětné dodanění dříve uplatněného pojistného na uplynulých 10 let. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2016 se budou dodaňovat příspěvky uplatněné v letech 2006 až 2015. Odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány (již se dodaňovat nebudou). Jedná se o praktické opatření vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy mohou přetrvávat poměrně dlouhou dobu a dohledání výše nezdanitelné části uplatněné v rámci ročního zúčtování u případných předchozích zaměstnavatelů by nemuselo být jednoduché. Navíc důvodová zpráva uvádí, že se jedná o dostatečně dlouhou dobu, která nemotivuje k předčasnému ukončení smluv o soukromém životním pojištění. S ohledem na přechodná opatření k zákonu o daních z příjmů bude i nadále platit, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají. Změna se tedy logicky projeví až při případném zrušení pojistného od roku 2016.

To ale neplatí pro životní pojištění. Tady žádná přechodná opatření stanovena nejsou, změna se projeví okamžitě. Jestliže například poplatník zruší pojistnou smlouvu v roce 2015, bude dodaňovat pojistné uplatněné v letech 2005 až 2014 (odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány, nedodaňují se).

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní nebo životní pojištění

V souladu s § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona o daních z příjmů je od daně na straně zaměstnance osvobozen (nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojistného) příspěvek, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění.

Podmínkou je, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě:

  • sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
  • současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
  • podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, 
  • pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor

Dodanění zaměstnancem při porušení podmínek

Novinkou rovněž je, že pokud dojde k porušení zákonem stanovených podmínek (zpravidla k předčasnému ukončení pojistné smlouvy bez převodu odkupného, rezervy a kapitálové hodnoty na jinou smlouvu), osvobození příjmu zaměstnance zaniká a stává se zdanitelným příjmem podle § 6 zákona o daních z příjmů. A to ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo. Bude se jednat o částky příspěvků na pojistné placené zaměstnavatelem v uplynulých 10 letech. Povinnost zdanění těchto příspěvků je uložena zaměstnanci a nikoliv zaměstnavateli. Výslovně se v uvedeném ustanovení píše, že se nejedná o příjem vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec podává daňové přiznání a zdaní stejně jako dosud uplatněné nezdanitelné části základu daně (jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů), ale nově i případné od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele (jako závislou činnost podle § 6 zákona o daních z příjmů).

EBF

Zdaňovat se budou jen příspěvky zaměstnavatele připsané po prvním lednu 2015 (příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů sazbou daně z příjmů platnou v roce, kdy k ukončení smlouvy došlo). Příspěvky zaměstnavatele připsané do konce roku 2014 zdaní dle dosavadních předpisů pojišťovna 15% srážkovou daní. 

A právě v oblasti zpětného dodanění příspěvků zaměstnavatele při porušení podmínek je novela zákona nelogická. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. p zákona o daních z příjmů je změněno ve smyslu podaného pozměňovacího návrhu. Zaměstnanec tak sice sám podá daňové přiznání a příspěvky zdaní jako příjmy ze závislé činnosti, ale jak to bude s odvodem sociálního a zdravotního pojistného? Přehledy o příjmech a výdajích nejsou určeny pro odvod pojistného zaměstnancem z příjmů ze závislé činnosti. Technicky je v této chvíli takový odvod neproveditelný. A nebyly náhodou úniky na daních a odvodech hlavním důvodem k úpravě tohoto ustanovení? 

Postup zaměstnavatele při porušení podmínek

Zaměstnanec je nově povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl. Podle Terezy Peprníkovéministerstva financí se jedná o povinnost poplatníka obecně uloženou v zákonu o daních z příjmů, která se aplikuje standardně i v jiných případech rozhodných pro výpočet zálohy na daň nebo daně. Takže v praxi se bude postupovat obdobně jako např. u změny při uplatnění daňového zvýhodnění – z důvodu, že dítě dostudovalo apod., vysvětluje mluvčí. Dodává, že pokud zaměstnanec svou povinnost nesplní a zaměstnavatel mu bude i nadále v „dobré víře“ příspěvek osvobozovat, vznikne standardní nedoplatek na dani zaviněný zaměstnancem. Zaměstnavatel jako plátce daně bude mít možnost se na zaměstnanci zhojit postupem podle současně upravovaného § 38g zákona o daních z příjmů. Podstatné v daném případě je, že odpovědnost nese zaměstnanec a nikoliv zaměstnavatel.

V § 38g zákona o daních z příjmů doplněn je odstavec 6, který ukládá povinnost poplatníkovi (zaměstnanci) podat daňové přiznání v případě, kdy u něho došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. 

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 11. 2014 13:47

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+