Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Návrhům NERVu chybí podstatná věc, a to okamžitá účinnost

Autor: 329515
Daniel Morávek

Opatření, se kterými přichází NERV, podnikatelé i odborníci vítají, postrádají však mezi nimi kroky, které by ekonomice a podnikatelům pomohly ihned. Většina návrhů totiž „zabere“ až v budoucnu. A to již může být dávno po krizi.

V médiích se již včera objevily informace, jaká konkrétní opatření proti krizi navrhne Národní ekonomická rada vlády (NERV). Kroky, které mají české ekonomice pomoci čelit krizi, se vesměs zaměřují na podporu firem a podnikání. Podnikatelé návrhy vítají, obávají se však zdlouhavé schvalovací procedury a absence pozitivních okamžitých dopadů. Většina opatření se totiž uplatní až v delším časovém horizontu, někteří analytici proto tyto kroky označují dokonce za utopistické. Se svými návrhy také přispěchala opozice. Její plány ale podnikatelé i odborná veřejnost považují za populistické a nic neřešící. Čtěte více: Jiří Rusnok: Opozice volí taktiku – čím hůře, tím lépe.

Hlavním cílem pomoc podnikatelům

Návrhy opatření, kterými se chystá NERV čelit krizi, se už pomalu vykrystalizovaly. Jejich hlavním mottem se stalo co nejvíce podpořit firmy, kterým má zůstat dostatek prostředků na investice a zaměstnávání lidí. NERV při tvorbě svých plánů počítal s propadem hospodářství o 2 %. Ministerstvo financí přitom stále předpokládá v letošním roce růst o 1,4 %. Čtěte více: Udrží se česká ekonomika nad hladinou, nebo ji čeká recese?

Vláda plánuje do podpory ekonomiky investovat až 2 % HDP, což činí asi 75 miliard korun. Součástí těchto peněz je ale snížení sociálního pojištění, které platí už od ledna a které vyšlo zhruba na 30 miliard korun. NERV navrhuje vládě další pokles odvodů na sociální pojištění, které by bylo odstupňované podle výdělku zaměstnance. Čím méně pracovník vydělá, tím větší slevu by firma na pojištění mohla uplatnit. Nejvyšší částku (asi 700 korun) by dostaly podniky na zaměstnance s minimální mzdou. Naopak na pracovníka, jehož mzda přesáhne 26 tisíc korun, by už firma slevu neobdržela. Podle odhadů ekonomů přijde toto opatření stát zhruba na 18 miliard Kč.

Nezůstalo ale jen u snížení pojistného. Mezi další návrhy NERVu se řadí zrychlené odpisy například na počítače a auta a vyšší garance za provozní a exportní úvěry českých firem. Stát by měl dále podnikatelům rychleji vracet DPH a taktéž by měly firmám a živnostníkům klesnout zálohy na daně z příjmů. V plánu je též kapitálové posílení Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Součástí opatření se stalo i legalizování tzv. „švarcsystému“, kdy by firma mohla místo zaměstnanců najmout na stejnou práci živnostníky nebo OSVČ, čímž by ušetřila na zdravotním a sociálním pojištění.

Část návrhů se pak zabývá podporou restrukturalizací a insolvenčních procesů. NERV rovněž doporučil zrychlit investice do zateplování budov a oprav silnic. Opatření počítají i s podporou vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. Krom jiného NERV radí provést reformu vysokého školství podle tzv. „Bílé knihy“, která výhledově například počítá se zavedením školného. Čtěte více na Měšec.cz: Spasí školné české vysoké školství?

Podnikatelům chybí rychlý efekt

Podnikatelé se k návrhům NERVu staví pozitivně a většinu z nich podporují. Firmám se hlavně zamlouvá snížení sociálního pojištění a záloh na daně a zvýšená podpora skrze ČMZRB a EGAP. Hospodářská komora jednoznačně podporuje snížení sociálního pojištění. Podle výrazné většiny samotných firem a podnikatelů jde o nejlepší opatření, kterým může česká vláda v době krize přispět k jejich konkurenceschop­nosti, komentoval již dříve prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Výtka podnikatelů ovšem směřuje k velikosti podpory. Například u ČMZRB by podle vyjádření Břetislava Ošťádala, předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR), byla zapotřebí až několikanásobně větší částka. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je zase nutné vytvořit dostatečně účinný systém státních garancí pro investiční a provozní úvěry bank včetně rozšíření možnosti poskytování záruky na již existující provozní úvěry.

Potíže však firmy především spatřují v časovém horizontu, ve kterém opatření začnou „účinkovat“. Podle podnikatelů totiž avizované kroky řeší především budoucí vývoj, zatímco žádné okamžité výsledky s sebou nenesou. Návrhů NERV si vážíme, ale zatím jsme nenašli žádné opatření s rychlým účinkem. Nabízí se otázka, proč v týmu NERVu není žádný podnikatel, uvedl serveru Podnikatel.cz Břetislav Ošťádal.

Jako problematické se společnostem jeví i čerpání dotací z Evropské unie. Svaz průmyslu a dopravy požaduje zjednodušit čerpání strukturálních fondů a zkrátit dobu od podání žádosti k poskytnutí dotace. ČR je totiž při čerpání peněz z těchto fondů daleko striktnější než Brusel, dodal Milan Mostýn, tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Firmy by rády viděly mezi opatřeními i další věci. Velká část z nich chce novelizaci zákoníku práce či kompletní upuštění od placení záloh na elektřinu, plyn a teplo, které by zabránilo zbytečnému odčerpávání finančních prostředků. Různá sdružení podnikatelů též požadují převedení nákladů za 3 měsíce odstupného a za jeden měsíc výpovědní lhůty na stát, a to vytvořením fondu podporujícího restrukturalizaci a zaměstnanost v malých a středních podnicích. V neposlední řadě by firmy potěšil odklad plateb na zdravotní a sociální pojištění, který by nepenalizovaly úroky z prodlení. Čtěte více: Nový zákoník práce: odstupné za kratší výpovědní lhůtu.

Analytici sdílejí názor firem

Podobný pohled na návrhy NERVu sdílí i odborníci. Také podle nich většina návrhů patří mezi smysluplné a problémy se jimi mohou řešit, stejně však jako podnikatelé vidí veliký handicap v jejich dlouhodobosti.

Při čtení zveřejněných návrhů jsem si připomněl knihu Thomase Mora „Utopie“. Většina opatření je z hlediska ekonomiky a podnikání a fungování státní správy pozitivní. Horizont jejich účinnosti ale vesměs přesahuje předpokládané trvání ekonomické recese a v budoucnu bude jen obtížně měřitelný, domnívá se Vojtěch Benda, hlavní ekonom firmy ING Wholesale Banking.

Odborníci ovšem přivítali, že se NERV nerozhodl krizi čelit podporou vybraných sektorů, jak například navrhoval Martin Jahn, nýbrž komplexním a rovným přístupem. Velice pozitivně vnímám skutečnost, že NERV zatím zabránil nešťastným nápadům, které pomohou jen vybrané skupině, jako například šrotovné, potvrdil serveru Podnikatel.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik FT.

Anketa

V letošním roce dojde k:

Opoziční návrhy ke krizi? Předvolební kampaň začíná

Členové NERV však nejsou jediní, kteří přicházejí s protikrizovými plány. Svůj záchranný balíček nedávno také představila ČSSD. Sociální demokrati by krizi čelili prodloužením podpory nezaměstnanosti, snížením spotřebních daní, třináctým důchodem, zavedením nemocenské v prvních třech dnech, zvýšením daně pro nejbohatší či snížením DPH.

Odborníci i podnikatelé však tyto myšlenky považují za populistické a nic neřešící. Velkou část návrhů ČSSD považuji spíše za první krok v předvolební kampani a v mnoha místech zavání čirým populismem. Jejich realizace ekonomice nepomůže, nýbrž jen drasticky zatíží veřejné rozpočty, doplnil Petr Sklenář.

WT100

Myslíme si, že návrhy sociálních demokratů jsou slabé, a to hlavně díky dopadu na deficit státního rozpočtu, připojil se Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.

Dohodne se koalice s opozicí?

Jaká opatření však nakonec opravdu projdou, není vůbec jisté. Většinu z nich totiž musí schválit parlament a bude tak záležet na tom, zda se vláda dokáže domluvit z opozicí. Podle vyjádření Mirka Topolánka by první návrhy měla vláda předložit do sněmovny 18. února. Koalice má tak týden na to, aby pro své plánované kroky sehnala dostatečnou podporu.

Našli jste v článku chybu?